Investice do ropy a plynu v Severním moři letos míří k rekordu. Poptávka ale klesá

Ropný a plynárenský průmysl v Severní moři vzkvétá. Zejména v Norsku, ale i ve Velké Británii rekordně přibývají nadějné výsledky průzkumu nových ložisek, na ně navazující investice i samotná produkce z už využívaných ropných a plynových polí. Investice norského ropného a plynárenského sektoru dosáhnou v letošním roce rekordu výše 21 miliard USD, a překonají tak deset let staré maximum.

Hlavním důvodem růstu je schválení několika velkých projektů podpořených dočasným daňovým režimem v Norsku. Mezi těmi, které už získaly povolení, je devět projektů největší norské ropné a plynárenské společnosti Aker BP, tři státní firmy Equinor a zbytek německé Wintershall Dea a rakouské ÖMV.

Projekty Yggdrasil, Valhall PWP a Fenris a Symra v Severním moři a Cormorant v Norském moři, umožní společnosti Aker BP růst těžby ropy a plynu z přibližně 400 tisíc barelů denně (BPD - barrels per day) v roce 2022 na 525 tisíc BPD v roce 2028. Equinor získal souhlas pro plynové pole Irpa, ropné pole Verdande a vrt Andvare, které jsou vázané na platformy Aasta Hansteen a Norne. Společnost uvedla, že objemy plynu z naleziště Ipra v hloubce přes 1,3 kilometru mohou zásobovat přes 2,3 milionu britských domácností po dobu sedmi let. Equinor zároveň čeká na schválení projektu Rosebank západně od Shetland. Norské ministerstvo pro ropu a energetiku udělilo souhlas také společnosti Wintershall Dea pro dvě naleziště v Norském moři. Dvalin North se nachází asi 270 kilometrů severně od Kristiansundu a firma zde chce po připojení k platformě Heidrun na stávajícím poli Dvalin vytěžit 84 milionů barelů ropy a plynu. Zahájení výroby v druhé lokalitě Mary je plánováno na druhé čtvrtletí roku 2025 s předpokládanou dobou produkce do roku 2040. Pro nový plynový projekt Berling v Norském moři dostal zelenou také rakouský koncern ÖMV. Celkové investice firma odhaduje na 820 milionů USD, naleziště bude připojeno k mořské platformě ?sgard B.

Velká Británie, která rovněž operuje v Severním moři, očekává, že investice do ropy a plynu budou v letošním roce téměř 6 miliard USD. Příští rok by pak mohl přinést nejvyšší počet schválených projektů za posledních deset let. Doposud jich bylo tři až pět ročně, v roce 2024 by se mohlo objevit až 14 nových nalezišť ropy a zemního plynu. Mezi největší patří Rosebank, Cambo a Clair Phase 3, a pokud by všechny dostaly povolení, investice by mohly vyšplhat až na 12 miliard USD. Jedno z největších stávajících britských nalezišť ropy a zemního plynu v Severním moři provozuje konsorcium CNOOC Petroleum Europe, které tvoří čínská státní firma China National Offshore Oil, britská Harbour Energy, holandská ONE-Dyas a kanadská Suncor Energy. V loňském roce pole produkovalo 7 milionů BPD ropy a vrcholu těžby by mělo dosáhnout v roce 2039.

Přestože ropná pole v Severním moří zažívají nebývalý rozvoj, celková produkce ropy v Evropě klesá. V roce 2022 mělo nejvyšší těžbu ropy Norsko s 1,54 milionem BPD, následovalo Spojené království s 620 tisíci BPD a Itálie se 100 tisíci BPD. V součtu to bylo ve srovnání s rokem 2021 o 5,13 % méně. Mezi stávající největší evropská ropná pole patří Johan Sverdrup v Severním moři, které v roce 2022 produkovalo 500 tisíc BPD, maximální těžba se očekává v roce 2026 a ekonomický limit je odhadován na rok 2082. Významné je i ropné pole Tempa Rossa u města Basilicata v Itálii, které v roce 2022 dávalo 400 tisíc BPD a zbývá v něm přes 70 % vytěžitelných zásob s limitem v roce 2058.

Podle Mezinárodní energetické agentury se růst poptávky po ropě v nadcházejících letech nejen v Evropě, ale i celosvětově téměř zastaví, protože vysoké ceny a obavy o bezpečnost dodávek podpořené energetickou krizí urychlí posun k čistým energetickým technologiím. Poptávku po ropě potáhne především petrochemický a letecký sektor, využívání ropy jako pohonné hmoty v dopravě po roce 2026 klesne díky zrychlující se expanzi elektrických vozidel. Kumulovaný roční růst se tak sníží z 2,4 milionů BPD na pouhých 400 tisíc BPD v roce 2028.