Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu

371

VYHLÁŠKA

ze dne 8. prosince 2023,

kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 202/2017 Sb. a zákona č. 167/2023 Sb., (dále jen ,,zákon") k provedení § 3 odst. 1 a 3, § 3a odst. 1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 3 a 5 a § 4 odst. 1 až 5 a 8 zákona a podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb. a zákona č. 139/2014 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb., vyhlášky č. 293/2006 Sb., vyhlášky č. 83/2014 Sb. a vyhlášky č. 70/2018 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty

,,Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/679 ze dne 19. ledna 2022, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 stanoví seznam sledovaných ukazatelů týkající se látek nebo sloučenin, které u vody určené k lidské spotřebě vzbuzují obavy.".

2. V § 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) až e), která znějí:

,,c) směrnou hodnotou - indikační hodnota iniciující hodnocení a řízení zdravotních rizik,

d) doporučenou hodnotou - nezávazná hodnota ukazatele jakosti pitné vody, která stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky,

e) referenční hodnotou - hodnota ukazatele jakosti surové vody, při jejímž překročení je nutné posoudit účinnost úpravy vody,".

Dosavadní písmena c) až o) se označují jako písmena f) až r).

3. V § 2 se za písmeno p) vkládají nová písmena q) až s), která znějí:

,,q) nebezpečnou událostí - událost, při níž v systému zásobování pitnou vodou vznikne nebezpečí, nebo při níž se nepodaří nebezpečí z tohoto systému odstranit,

r) rizikem - kombinace pravděpodobnosti vzniku nebezpečné události a závažnosti následků nebezpečí,

s) kritickým bodem - místo v systému zásobování nebo ve vnitřním vodovodu, kde se projevuje nebezpečná událost spojená s nepřijatelným rizikem a které je sledováno v rámci provozního monitorování,".

Dosavadní písmena q) a r) se označují jako písmena t) a u).

4. V § 2 písm. t) se slova ,,která nelze" nahrazují slovy ,,které nelze".

5. V § 3 odst. 1 se za větu první vkládá věta ,,Veškerá opatření přijatá v souvislosti s hygienickými požadavky na pitnou vodu musí vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a nesmí vést za žádných okolností ke zhoršení jakosti pitné vody." a ve větě poslední se slovo ,,limity" nahrazuje slovem ,,hodnoty".

6. V nadpisu § 3a se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou".

7. V § 3a se slova ,,Posouzení rizik" nahrazují slovy ,,Posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou".

8. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu zní:

,,§ 3b

Postup vypracování posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech

(1) Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech podle § 3d odst. 1 a 2 zákona se zpracovává jako dokument, který popisuje průběh rizikové analýzy vnitřního vodovodu a přípojky a navrhuje nápravná a kontrolní opatření k nápravě a předcházení nepřijatelným rizikům; konkrétní postup jeho vypracování a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví příloha č. 8 k této vyhlášce.

(2) Posouzení a řízení rizik v prioritních prostorech z hlediska rizika přítomnosti olova v pitné vodě se provádí podle tabulek č. 1, 2 a 3 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(3) Posouzení a řízení rizik v prioritních prostorech z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody se provádí podle tabulek č. 1, 2, 4 a 5 přílohy č. 8 k této vyhlášce.".

9. V § 4 odst. 1 písm. d) a § 4 odst. 2 se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou".

10. V § 4 odst. 3 větě poslední se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou" a za slova ,,o vodách" se vkládají slova ,,a o změně některých zákonů (vodní zákon)".

11. V § 4 odst. 5 větě první se slovo ,,neupravená" nahrazuje slovy ,,voda nevyžadující úpravu", ve větě poslední se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou"a na konci odstavce se doplňují věty ,,Pokud provozovatel odebírá vzorek v rámci úplného rozboru jak na výstupu z úpravny, tak u spotřebitele, jedná se o časově souvztažný odběr, kdy mezi odběrem obou vzorků nesmí uplynout více než 7 pracovních dnů. Dodržení této doby se netýká případů, kdy je úpravna vody a distribuční síť provozována různými provozovateli, nebo se jedná o osoby podle § 3 odst. 2 zákona, které provozují systém zásobování pitnou vodou, na něhož se nevztahuje zákon č. 274/2001 Sb., anebo provozovatel má v monitorovacím programu zahrnuty úplné rozbory v rozsahu všech ukazatelů jak z úpravny, tak z konce sítě.".

12. V § 7 odst. 2 větě poslední se slova ,, , účel vzorkování ,,a" navíc zahrnuje propláchnutí kohoutku před odběrem" zrušují.

13. V § 7 odst. 4 se slovo ,,metod¹⁰)" nahrazuje slovem ,,metod¹¹)".

14. Poznámka pod čarou č. 11 zní:

,,¹¹) ČSN EN ISO 17994 Kvalita vod - Požadavky na porovnání relativní výtěžnosti mikroorganismů stanovených dvěma kvantitativními metodami. ČSN EN ISO 16140-2 Mikrobiologie potravinového řetězce - Validace metody - Část 2: Protokol pro validaci alternativních (vlastních -autorských) metod ve srovnání s referenční metodou.".

15. V § 8 odst. 1 písm. c) se slovo ,,kontejnerů" nahrazuje slovy ,,akumulačních nádrží".

16. V § 9 odst. 2 se text ,,§ 4 odst. 5" nahrazuje textem ,,§ 4 odst. 4".

17. V příloze č. 1 tabulky A a B včetně nadpisů znějí:

,,A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

".

18. V příloze č. 1 se vysvětlivka č. 1 pod tabulkou B zrušuje.

Dosavadní vysvětlivky č. 2 až 32 se označují jako vysvětlivky č. 1 až 31.

19. V příloze č. 1 ve vysvětlivce č. 2 pod tabulkou B se slova ,,tabulkou 1" nahrazují slovy ,,tabulkou A".

20. V příloze č. 1 ve vysvětlivce č. 15 pod tabulkou B se číslo ,,200" nahrazuje číslem ,,250".

21. V příloze č. 1 vysvětlivka č. 16 pod tabulkou B zní:

,,16. Limitní hodnota (250 mg/l) je stanovena z hlediska organoleptického. Ukazatel chloridy může sloužit také jako indikátor fekálního znečištění s doporučenou hodnotou < 100 mg/l.".

22. V příloze č. 1 vysvětlivka č. 18 pod tabulkou B zní:

,,18. Předmětem zkoušky jsou všechny druhy nepříjemných pachů a chutí, které mohou být předmětem stížností odběratelů, tedy i pachy a chutě způsobené použitým dezinfekčním přípravkem. V případě pochybností při senzorickém hodnocení se za přijatelné považují prahová čísla 1 a 2 při stanovení podle ČSN EN 1622 Jakost vod - Stanovení prahového čísla pachu (TON) a prahového čísla chuti (TFN). Pro toto hodnocení musí být použit vzorek vody co nejčerstvější a při stanovení prahového čísla se nepostupuje podle bodu 10.1 normy (vzorek se nedechloruje), s výjimkou vzorků odebraných na výstupu z úpravny nebo na vodojemu. Pokud není možné z bezpečnostních důvodů nebo jiných objektivních příčin (vzorek vody nevyhovuje mikrobiologicky, zákalem, barvou nebo pachem nebo by mohl jiným způsobem ohrozit zdraví posuzovatele) chuť stanovit, do protokolu se místo výsledku uvede ,,Nelze stanovit".".

23. V příloze č. 1 se vysvětlivka č. 20 pod tabulkou B zrušuje.

Dosavadní vysvětlivky č. 21 až 31 se označují jako vysvětlivky č. 20 až 30.

24. V příloze č. 1 se vysvětlivka č. 21 pod tabulkou B zrušuje.

Dosavadní vysvětlivky č. 22 až 30 se označují jako vysvětlivky č. 21 až 29.

25. V příloze č. 1 vysvětlivky č. 23 a 24 pod tabulkou B znějí:

,,23. Limitní hodnota se vztahuje na součet jednotlivých stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli ,,pesticidní látky celkem" pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Uvádí-li laboratoř v protokolu výsledek ukazatele "pesticidní látky celkem", musí zároveň uvést i výsledky všech stanovených jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů.

24. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně stanovených následujících specifických látek: benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[ghi]perylen, indeno[1,2,3-cd]pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli ,,polycyklické aromatické uhlovodíky" pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Jsou-li stanoveny další látky typu polyaromatických uhlovodíků, nelze jejich hodnotu zahrnout do ukazatele PAU.".

26. V příloze č. 1 vysvětlivce č. 25 pod tabulkou B se slovo ,,kontejnery" nahrazuje slovy ,,akumulačními nádržemi".

27. V příloze č. 1 vysvětlivka č. 27 pod tabulkou B zní:

,,27. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli ,,trihalomethany" pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy trihalomethanů uvedeny také všechny 4 jednotlivé látky. Cílem je dosažení co nejnižší hodnoty (žádoucí je výsledek stanovení pod mezí detekce), aniž by byla snížena účinnost dezinfekce.".

28. V příloze č. 1 vysvětlivce č. 29 pod tabulkou B se slovo ,,hodnoty" nahrazuje slovem ,,vody".

29. V příloze č. 1 pod tabulkou B se doplňují vysvětlivky č. 30 až 33, které znějí:

,,30. Suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Jedná se o dílčí skupinu látek zahrnutých do ,,sumy PFAS", které obsahují perfluoroalkylovou skupinu se 3 a více uhlíky (tedy -CnF2n-, n >3) nebo perfluoroalkyletherovou skupinu se 2 a více uhlíky (tedy -CnF2nOCmF2 m-, n a m >1). Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli ,,PFAS suma" pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy PFAS uvedeno také všech 20 jednotlivých látek.

31. V případech, kdy jsou vyšší hodnoty selenu způsobeny geologickým podložím, se hodnoty až do 30 ?g/l považují za vyhovující požadavkům této vyhlášky.

32. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací kyselin: chloroctová, dichloroctová, trichloroctová, bromoctová a dibromoctová. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny látky v součtovém ukazateli ,,halogenoctové kyseliny" pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy halogenoctových kyselin uvedeno také všech 5 jednotlivých látek.

33. V oblastech, kde geologické podmínky vedou k vysokým úrovním boru v podzemních vodách a hlavním zdrojem vody dotčeného systému zásobování vodou je podzemní voda, použije se limitní hodnota 2,4 mg/l.".

30. V příloze č. 1 se doplňují části C a D, které včetně nadpisů znějí:

,,C. Ukazatele se stanovenou směrnou hodnotou

Vysvětlivka:

1. Limitní hodnota se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací PFOA, PFNA, PFHxS a PFOS. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. V případě, že jsou všechny čtyři látky v součtovém ukazateli pod mezí stanovitelnosti, výsledek je v tomto případě vyjádřen jako 0. Na laboratorním protokolu musí být vedle sumy uvedeny také všechny 4 jednotlivé látky.

2. Limitní hodnota platí současně pro sumu látek chloridazon-desphenyl a chloridazon-desphenyl-methyl. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

3. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky chloridazon bude méně než 0,1 ?g/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

4. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky metazachlor bude méně než 0,1 ?g/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

5. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky alachlor bude méně než 0,1 ?g/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

6. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky atrazin bude méně než 0,1 ?g/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

7. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota každé z mateřských látek (dichlorbenil a flupikolid) bude méně než 0,1 ?g/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

8. Limitní hodnota platí za předpokladu, že hodnota mateřské látky dimethachlor bude méně než 0,1 ?g/l a suma hodnot nerelevantních metabolitů dimethachloru méně než 6 ?g/l. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

9. Limitní hodnota platí v případě, že je metabolit pesticidní látky v době zjištění hodnocen Ministerstvem zdravotnictví jako nerelevantní pro pitnou vodu.

D. Ukazatele se stanovenou referenční hodnotou

Použitá zkratka: PTJ - plak tvořící jednotka

Vysvětlivka:

Tento ukazatel se stanoví, pokud z posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou vyplyne, že se somatické kolifágy mohou v surové vodě vyskytovat. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, měl by se rozbor provést po všech krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér a posoudit, zda je riziko průniku patogenních virů skrze úpravu dostatečně pod kontrolou.".

31. V příloze č. 2 tabulka včetně nadpisu zní:

,,Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody podle § 3 odst. 3 zákona a jejich hygienické limity

".

32. V příloze č. 2 ve vysvětlivce č. 2 se za slovo ,,zdravotnická" vkládají slova ,,zařízení, zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby,".

33. V příloze č. 2 se za vysvětlivku č. 2 vkládá nová vysvětlivka č. 3, která zní:

,,3. Limitní hodnota je stanovena pro účely § 3b.".

Dosavadní vysvětlivky č. 3 až 13 se označují jako vysvětlivky č. 4 až 14.

34. V příloze č. 3 tabulka B včetně nadpisu zní:

Fyzikální a chemické požadavky

".

35. V příloze č. 4 se dosavadní text označuje jako část 1 a doplňuje se část 2, která včetně nadpisu a poznámky pod tabulkou zní:

,,2. Minimální četnost provádění rozborů ukazatelů se stanovenou směrnou hodnotou

*) Tyto ukazatele v pitné vodě není nutné stanovovat v případě, že jsou pro ukazatele se stanovenou směrnou hodnotou známé koncentrační hodnoty, které byly pořízené v rámci monitoringu kvality relevantních zdrojů nebo útvarů podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zjištěné v surové vodě podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, nebo zjištěné v rámci předchozího sledování kvality pitné vody. To platí za podmínky, že výsledky nejsou starší než 3 roky a že zjištěné hodnoty nepřekračovaly předepsané směrné hodnoty.".

36. V příloze č. 5 části 1 ,,Krácený rozbor" tabulka A včetně nadpisu zní:

,,Tabulka A

".

37. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" ve třetím odstavci větě první se slovo ,,stanovena" nahrazuje slovy ,,stanovena v" a ve větě poslední se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou".

38. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" tabulka B včetně nadpisu zní:

,,Tabulka B

".

39. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" poznámka (x) pod tabulkou B zní:

,,(x) Znamená, že v rámci jednoho úplného rozboru musí být vzorek povinně odebrán na tomto místě.".

40. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" se konci textu vysvětlivky č. 1 pod tabulkou B doplňují slova ,, , pokud z posouzení rizik systému zásobování pitnou vodou vyplyne, že je to vhodné; a to zejména při výskytu ukazatele v surové vodě nad mezí stanovitelnosti a nutnosti prověřit účinnost úpravy vody vůči odolným formám mikroorganismů".

41. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" ve vysvětlivce č. 10 pod tabulkou B větě poslední se slova ,,provádí se" nahrazují slovy ,,zajistí si odběratelé vody a další osoby v obdobném postavení v tomto objektu".

42. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" ve vysvětlivce č. 11 pod tabulkou B se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou".

43. V příloze č. 5 části 2 ,,Úplný rozbor" se za vysvětlivku č. 16 pod tabulkou B doplňují vysvětlivky č. 17 až 19, které znějí:

,,17. Pokud se jedná o stabilní podzemní nebo povrchový zdroj, stačí tento ukazatel stanovit jen jednou ročně; u oblastí, kde se provádí úplný rozbor 1 za 2 roky, pak 1 za 2 roky.

18. Tento ukazatel se stanovuje pouze v případech, že se k dezinfekci pitné vody používá chemická dezinfekce. Jedná se o sumu těchto 5 látek: chloroctová, dichloroctová, trichloroctová, bromoctová a dibromoctová kyselina.

19. Tyto látky se stanovují pouze tehdy, pokud se při posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou dospěje kzávěru, že je jejich výskyt vdaném zdroji vody pravděpodobný. V případě, že jsou pro tyto látky známé relevantní podlimitní hodnoty, které byly pořízené v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), mohou být tyto hodnoty využity za podmínky, že nejsou starší než 3 roky, při posouzení a řízení rizik systému zásobování pitnou vodou.".

44. V příloze č. 6 část A včetně nadpisu a poznámek pod tabulkou zní:

,,A. Ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru

^*) pro účely ověřovacího monitorování založeného na posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou a na doplnění kultivačních metod lze použít i jiné metody, jako je norma ISO/TS 12869, rychlé kultivační metody, nekultivační metody a molekulární metody, zejména kvantitativní polymerázová řetězová reakce (qPCR)

^**) jedná se o doporučené metody; pro stanovení tohoto ukazatele může laboratoř použít i jinou metodu, pokud prokáže její vhodnost pro daný účel

^***) v bodě 4.1 uvedené normy se místo očkování použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody.".

45. V příloze č. 6 části B tabulka včetně poznámek pod tabulkou zní:

,,

Poznámky:

(^*) Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

(^**) Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty.

(^***) Platí pro každou jednotlivou látku.".

46. V příloze č. 6 části B ve vysvětlivce č. 1 se věta první zrušuje a ve větě poslední se za slova ,,ukazatele se" vkládá slovo ,,přednostně".

47. V příloze č. 6 části B ve vysvětlivce č. 7 se ve větě poslední slovo ,,nejistoty" zrušuje.

48. V nadpisu přílohy č. 7 se slova ,,posouzení rizik" nahrazují slovy ,,posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou".

49. V příloze č. 7 text nad tabulkou č. 1 a tabulka č. 1 znějí:

,,Postup vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou sestává ze série kroků uvedených v tabulce 1, které vedou ke zpracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a odst. 5 zákona. K charakterizaci rizika použije osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona metodiku uvedenou v tabulkách 2 až 4, nebo jinou srovnatelnou metodiku, která vhodným způsobem posoudí následky a pravděpodobnost výskytu zjištěných nebezpečí, rozdělí je podle míry rizika a určí nepřijatelná rizika. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední; v případě velkých vodárenských systémů a velkého počtu identifikovaných rizik se za nepřijatelná považují pouze ta střední rizika, která by měla velké následky. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou.

Pokud jsou identifikována nepřijatelná rizika, je součástí posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou návrh nápravných a kontrolních opatření k předcházení nepřijatelným rizikům, popřípadě k jejich odstranění nebo podstatnému zmírnění. V případě vodárenských systémů, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekce, provede se v rámci posouzení a řízení rizik také validace této dezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekce. Validací dezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda, a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů.

Posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou se zpracovává pro každou zásobovanou oblast samostatně. Jestliže je zásobovaná oblast součástí skupinového vodovodu, zpracuje se posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou pro celý skupinový vodovod, pokud má jednoho provozovatele. V případě více provozovatelů skupinového vodovodu se posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou vypracovávají takovým způsobem, aby na sebe posouzení a řízení rizik jednotlivých částí systému obsahově i časově navazovala, nevylučují-li to objektivní okolnosti.

Při vypracování kroků 3 až 5 uvedených v Tabulce 1 zohlední osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Vhodným způsobem musí být zohledněna i rizika vyplývající ze změny klimatu (především nedostatek vody), dále riziko úniků vody vedoucí ke ztrátám vody ve vodovodní síti a rizika plynoucí z netěsnícího potrubí.

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou.

".

50. V příloze č. 7 se v nadpisech tabulek č. 2 až 4 za slovo ,,posouzení" vkládají slova ,,a řízení".

51. Za přílohu č. 7 se doplňuje příloha č. 8, která zní:

,,Příloha č. 8 k vyhlášce č. 252/2004 Sb.

Postup vypracování posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky v prioritních prostorech

Postup vypracování posouzení a řízení rizik sestává ze šetření, které spočívá v jednotlivých krocích uvedených v tabulce 1 a 2 této přílohy, a následně posouzení pokračuje dle typu prioritního prostoru - tabulka 3 této přílohy (specifická pro riziko olova) a tabulky 4 a 5 této přílohy (specifické pro rizika legionel). Výsledkem, který se zaznamenává do dokumentu posouzení a řízení rizik, je popis vnitřního vodovodu a přípojky, přehled hodnocení jednotlivých nebezpečných událostí a nebezpečí, charakterizace (míra) rizika a opatření k řízení nepřijatelných rizik. Za nepřijatelná se považují rizika vysoká a střední. Uvedený postup se použije pro vypracování, přezkoumání i aktualizaci posouzení a řízení rizik.

Pokud je výsledkem hodnocení přítomnosti olova v pitné vodě nízké riziko, není ho již nutné napříště přezkoumávat a aktualizovat.

Tabulka 1. Obsah a struktura posouzení rizik vnitřního vodovodu

Tabulka 2. Způsob a hodnocení šetření generických rizik vnitřního vodovodu.

Poznámka: Pokud u daného vnitřního vodovodu v době hodnocení určitá nebezpečná událost neexistuje, uvede se do dokumentu posouzení a řízení rizik, že tato událost není toho času relevantní.

Tabulka 3. Způsob a hodnocení šetření rizika přítomnosti olova v pitné vodě.

Tabulka 4. Seznam rizikových faktorů pro bakterie rodu Legionella v rozvodu teplé vody a jejich hodnocení

^*) V případě, že se teplá voda ohřívá v místě spotřeby průtokovými ohřívači, považuje se riziko přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody za nízké a není potřeba identifikovat nebezpečí (rizikové faktory), charakterizovat riziko a přijímat kontrolní nebo nápravná opatření. V popisu systému zásobování se tato skutečnost uvede jako vysvětlení, proč pro hodnocení rizik legionel chybí kroky 3 až 6 z tabulky 1.

Tabulka 5. Způsob stanovení míry rizika pro přítomnost bakterií rodu Legionella

".

Čl. II

Přechodné ustanovení

Pro ukazatel ,,olovo" uvedený v příloze č. 1 tabulce B řádku 47, ve znění vyhlášky č. 252/2004 Sb., účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, platí do 12. ledna 2036 hygienický limit 10 ?g/l (nejvyšší mezní hodnota).

Čl. III

Technický předpis

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl. IV

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 17 tabulky B řádků 20, 29 a 52, která nabývají účinnosti dnem 12. ledna 2026.

Ministr:

prof. MUDr. Válek, CSc, MBA, EBIR, v. r.