Poprvé komplexně. Ve Zdoňově na Broumovsku začaly práce na systematické obnově krajiny podle Modelu Živá krajina

Výstavba tůní a vyvedení vody z meliorací na povrch je úvodním opatřením nové pilotní konfigurace krajiny podle Modelu Živá krajina na Zdoňovsku. Ten dává dohromady ověřené příklady dobré praxe a několik klíčových metodik (České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu meliorací a půd a mnoha dalších) v jeden kompaktní a univerzálně použitelný model krajinného plánu adaptace na klimatickou změnu a celoplošnou zádrž vody, který lze při respektování specifik dané krajiny aplikovat kdekoli na světě.

Následovat budou větrolamné meze, výsadba stromů a mezní pásy. Tyto a další desítky opatření jsou obsaženy ve studii proveditelnosti, která má za cíl adaptovat na klimatickou změnu prvních 7 km² Zdoňovska z celkových 20 km². Střídáním vertikálních (po spádnici zejména v údolnici) a horizontálních (meze, mezní pásy, svejly, průlehy, větrolamy) krajinných kontur vznikne nepravidelná šachovnice zeleně, která umožní návrat od monofunkční krajiny k polyfunkční, tzv. konturované krajině. Ta skokově a najednou umožní zvýšení zádrže vody, růst biodiverzity a bude lépe ukládat uhlík.

,,Odstavení meliorací, vznik mokřadu, tůní a návrat potoka v údolnici byl můj dlouholetý sen, který se teď plní. Nová politika EU i novela zákona o ochraně půdy je tomu po dekádě práce na změně legislativy nakloněna. Nový prvek odpovědné zemědělské politiky, tedy 10 % půdy v klidu, umožní smysluplná řešení, která Model Živá krajina poskytuje," říká předseda spolu Živá voda a spoluautor Modelu Živá krajina Jiří Malík.

Podle Malíka i řady dalších expertů se adaptace na klimatickou změnu a zádrž vody v krajině doposud řeší nahodile a nesourodě. Pokud stát přijme koncepci představenou Modelem Živá krajina za svou, pomůže to lepšímu ocenění zemědělců i lesníků za jejich péči o mimoprodukční funkce půdy a krajinu. K tomu by měla dopomoci změna dotačního systému, kterou spolek Živá voda také prosazuje.

Opatření na Zdoňovsku maximalizují zádrže vody v daných povodích, což přinese i obnovu biodiverzity, zvýší zádrže pitné vody a také vody v krajině pro potřeby volně žijících i hospodářských zvířat. Přírodě blízké zásahy mimo jiné zvyšují možnost využití požární vody tam, kde by se musela dovážet z větší dálky. ,,Nové biotopy lze osázet stromy a keři, které mohou být i jedlé a zvýšit i potravní bezpečnost regionu. Nezanedbatelné je i omezení povodní, eroze, zvýšení chlazení krajiny a její rekreační využití. Většina tůní má hloubku až 1,5 metru a umožňuje i plavání," dodává Malík. Ten před bezmála osmi lety začal sám vlastnoručně zasypávat 50 metrů dlouhý příkop ve Zdoňově, který vysušoval mokřad, a začal kopat vzorové mikrotůně. ,,Jedna běžkařka se tehdy vyděsila, že tam zakopávám mrtvolu," vzpomíná nositel ceny Josefa Vavrouška.

Model Zdoňov, který byl v letech 2016-2018 rozpracován pro revolučně velkou rozlohu 20 km², se nyní coby Model Živá krajina replikuje formou studií proveditelnosti na desítkách míst v ČR s potenciálem rozšířit ho do Evropské Unie. Studie jsou v současnosti rozpracované pro zhruba 2 300 km² a hotové jsou pro 300 km². O Modelu Živá krajina je také stále větší zájem mezi samosprávami. Studie se nyní realizují například v Krnově, jihomoravských Hustopečích a v mnoha dalších lokalitách.

Úvodní práce na nové komplexní obnově krajiny v lokalitě Zdoňov byly zastřešeny spolkem Živá voda. Podpořeny byly Státním fondem pro životní prostředí ČR a Norskými fondy, programem RAGO, i Ministerstvem životního prostředí. ,,Za možnost realizace děkujeme hlavně vlastníkům, ale rovněž vodoprávnímu úřadu Broumov, CHKO Broumovsko a Městu Teplice nad Metují. To vše umožnilo po mnoha měsících příprav započít unikátní projekt ochrany zemědělského půdního fondu před vodní erozí a zároveň ochranu Zdoňovského rybníka před dalším zanášením sedimenty z orné půdy," uzavírá Malík s tím, že záměrem zůstává toto know-how replikovat na celé území CHKO Broumovsko, Česka i EU.


Model Živá krajina a spolek Živá voda: