S rostoucími cenami energií chce Zlínský kraj bojovat také tím, že na budovy ve svém vlastnictví umístí fotovoltaické elektrárny

Kolik peněz na energiích tím ročně ušetří? Jak se daří obsazovat investory Strategickou průmyslovou zónu v Holešově? A jaké novinky chystá Zlínský kraj v oblasti turismu? V rozhovoru pro únorový Magazín21 jsme se zeptali náměstka hejtmana Lubomíra Trauba, který v Radě Zlínského kraje zodpovídá za strategický rozvoj, dotace a cestovní ruch.

Pane náměstku, v letošním roce chce Zlínský kraj na budovy ve svém vlastnictví instalovat fotovoltaické elektrárny. Kolika z nich se to týká a jak velkou roční úsporu to může kraji přinést?

Fotovoltaiku postupně instalujeme na budovách, kde se všechna výroba spotřebuje, například v nemocnicích, 14I15 BAŤOVĚ INSTITUTU nebo v depozitáři muzea v Otrokovicích. Vloni jsme uvedli do provozu další tři fotovoltaiky na budovách Správy a údržby silnic. Máme také schválenu dotaci na fotovoltaiku pro budovy muzea v Rymicích, mimo to jsme už také zažádali o dotaci pro dalších čtyřicet krajských budov. Pokud se vše podaří dotáhnout do konce, měla by se dosažená roční úspora na energiích pohybovat okolo 10 milionů korun.

Ekonomičtější provoz je výhodou i u elektromobilů, které kraj začal nakupovat pro své potřeby. Kolik celkem jich kraj pořídí?

V provozu už máme čtyři elektromobily pro sociální služby a čekáme na poslední vůz zakoupený z dotací programu IROP. Další téměř šedesátka vozů bude využívána nejen v sociálních službách, ale i na našich středních školách nebo třeba muzeích. Tři vozy pro samotný krajský úřad budeme nakupovat spolu s nabíjecími stanicemi a za dotační podpory Národního programu Životní prostředí. Bude se jednat o vozy, které nahradí třetinu vozového parku organizací kraje. Průměrné stáří vyřazovaných vozů je 19 let.

Vloni došlo ke změně ve vedení Strategické průmyslové zóny Holešov. Jak tuto změnu hodnotíte a jak se daří holešovskou zónu rozvíjet?

Pan Radovan Macháček, který ve Strategické průmyslové zóně Holešov, respektive v krajské společnosti Industry Servis ZK, působí jako předseda představenstva, má dlouhou manažerskou zkušenost kombinovanou s veřejnou funkcí. Velmi dobře zná oba pohledy, tedy jak pohled investora, tak veřejné instituce. Jeho zásadním úkolem bude zaměření se na hledání nových investorů, ale také dotažení současných jednání a výstavby, což se nám v tuto chvíli daří.

Kolik z celkové plochy zóny už je obsazeno investory a rýsují se nějací noví zájemci?

Nyní máme obsazeno zhruba 12 % z celkové výměry určené pro investory. Aktuálně vedeme několik velmi intenzivních jednání s dalšími strategickými investory. Pokud půjde vše podle plánu a probíhající jednání budou úspěšná, měla by být holešovská zóna v letošním roce obsazena.

Mezi hlavní atraktivity cestovního ruchu, za který rovněž zodpovídáte, patří ve Zlínském kraji Baťův kanál. Jaké s ním má kraj plány do příštích let?

K 1. lednu letošního roku došlo k zásadní změně doposud roztříštěného řízení této vodní cesty, kdy jsme se společně s Jihomoravským krajem stali zakladateli obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. Díky tomu budeme moci sjednotit a zefektivnit řízení rozvoje Baťova kanálu a posílit v něm svoji roli. Do jejího fungování se však zapojí nejen oba kraje, ale také obce, podnikatelé a další partneři. Naším společným cílem je rozvoj cestovního ruchu na Baťově kanálu, zpřístupnění a propagace jeho duchovních, kulturních a přírodních hodnot a zapojení relevantních partnerů do jeho dalšího rozvoje.

Podél Baťova kanálu vede hojně využívaná cyklostezka. Které další Zlínský kraj nabízí a mohou se lidé těšit na nějaké zcela nové?

Letos bude otevřen další úsek dálkové cyklistické stezky BEVLAVA, která navazuje na cyklostezku Bečva v obci Ústí a vede přes Leskovec, Valašskou Polanku a Lužnou. Nově se k ní připojuje Lidečko, Horní Lideč a Valašské Příkazy. Poteč je ve fázi přípravy projektové dokumentace. Cyklostezka na naší straně dále prochází Valašskými Klobouky a Brumovem-Bylnicí, kde se připravuje dobudování chybějícího úseku Svatý Štěpán, a směřuje na Slovensko do Trenčína.

V lednu byla slavnostně otevřena Brána Pusteven. Jaké proměny areál Pusteven ještě dále čekají?

Zlínský kraj společně s Moravskoslezským krajem a obcemi Prostřední Bečva a Trojanovice uzavřel v roce 2019 Memorandum o spolupráci při rozvoji hřebene Pusteven. Vznikl Fond Pustevny, do kterého smluvní strany finančně přispívají a uskutečňují z něj aktivity směřující ke kultivaci prostředí hřebene tak, aby cestovní ruch nenarušil autentičnost tohoto koutu Beskyd, byl nastaven řád s respektem k přírodnímu charakteru místa i jeho historicko-architektonické hodnotě. Zpracována byla projektová dokumentace pro společné povolení projektu zaměřeného na kultivaci veřejných prostranství na Pustevnách. Předpokládáme, že na přelomu let 2024/2025 budeme mít stavební povolení na úpravu centrálního prostoru mezi Bránou Pusteven a Jurkovičovými stavbami.

Jakou další finanční podporu do cestovního ruchu hejtmanství chystá?

Letos se pro návštěvníky významně rozšíří Archeoskanzen Modrá o ,,Klenotnici Velké Moravy", kde bude umístěna expozice šperků z doby Velké Moravy. Zlínský kraj na realizaci projektu přispěl částkou 8 milionů korun. Zoo Zlín se letos zaměřuje na vybudování záchranného a chovného centra pro lvy a bude usilovat o podporu Zlínského kraje. Vyhlásili jsme Program na podporu obnovy venkova, ze kterého podporujeme také přípravu a realizaci cyklistických stezek zařazených do krajské sítě dálkových a regionálně významných tras, vyčleněno pro to máme 10 milionů korun. Vypsali jsme rovněž Program na úpravu lyžařských běžeckých tras ve Zlínském kraji, kde bude rozděleno 800 tisíc korun. Opět připravujeme, v loňském roce pilotně vyhlášený, Program na podporu karavanových stání, znovu se 3 miliony korun. Nově chceme programovou dotací podpořit turistická informační centra v kraji a regionální zemědělství, potravinářství a vinařství, které mají přesah do cestovního ruchu. Oba programy předpokládáme vyhlásit v prvním čtvrtletí letošního roku.

http://zlinskykraj.cz