Ministerstvo zemědělství upravuje podmínky pro přímé platby, zemědělci budou mít víc možností, jak vyčlenit neprodukční plochy

,,Reagujeme na výjimku, kterou letos umožnila Evropská komise pro neprodukční plochy, kdy je možné vyčlenit na pět procent výměry, namísto dosavadních osmi procent, pokud zemědělci žádají ekoplatbu. Také se průřezově snažíme snižovat administrativní zátěž spojenou s dotacemi. Přímé platby patří k hlavním zemědělským podporám," řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

? Nařízení vlády k přímým platbám upravuje podmínky, podle kterých se každoročně vyplácí přes 20 mld. Kč. Přímé platby představují zejména základní podporu příjmu pro udržitelnost, vloni zavedenou redistributivní platbu na prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků, ekoplatbu a také dotace citlivým sektorům, jako je například pěstování ovoce a zeleniny nebo chov dojnic, ovcí a koz a výroba dalších komodit.

? Mezi zásadní změny patří uplatnění výjimky, kterou letos umožnila EK pro neprodukční plochy. Změna spočívá ve snížení procenta neprodukčních ploch vyžadovaných pro ekoplatbu na 5 % (z původních 8 %) a zejména v rozšíření struktury neprodukčních prvků i o dusík vázající plodiny a meziplodiny bez dalších omezení a limitů. Zemědělec tedy bude moci povinné procento neprodukčních ploch naplnit například tím, že pole oseje plodinami vázajícími dusík (např. jetel, vojtěška) a nebude ho ošetřovat pesticidy.

? Další novinkou je zavedení požadavku na zapojení žadatele o platbu na dojnice do některého ze schémat kvality. Podmínku tak splňuje například ekologický chov, kontrola mléčné užitkovosti a další režimy garantující kvalitu produkce mléka, například Q CZ. Žadatel přitom není zatěžován předkládáním dodatečných dokladů, protože kontrola bude automatická, na základě údajů z registrů.

Neprodukční plochy zemědělci nevyužijí pro zemědělské hospodaření, zachovají na nich například krajinné prvky a nepoužívají na nich pesticidy. Tato území pomáhají vytvářet biologickou diverzitu.