Jak přežila bouřky a lijáky čapí mláďata? Zapojte se do sledování hnízd

Nepřízeň počasí představuje pro malá mláďata čápů na hnízdech vystavených větru a dešti největší přírodní nebezpečí. Právě v minulých dnech museli čápi ve velké části Česka čelit jak bouřkám, tak dlouhotrvajícím lijákům. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se zapojila do kontroly hnízd v rámci programu Čapí hnízda na www.birdlife.cz. Ornitologové tak zjistí důležité údaje o tom, jak se čapí populaci podařilo nepříznivé počasí ustát.

Obrovská otevřená čapí hnízda se silnou vrstvou rostlinného materiálu se mohou stát ekologickou pastí. ,,Z hnízda se stane jezírko a mláďata se utopí. Je to smutné, avšak součástí přirozeného průběhu hnízdění a populace se s těmito ztrátami velmi dobře vyrovná, jak ukazují i výsledky programu Čapí hnízda z předchozích let. Velkých ztrát na mláďatech jsme byli svědky například v roce 2016 nebo v Moravskoslezském kraji i v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v kraji došlo k úhynu mláďat právě vlivem dlouhotrvajících dešťů," říká Gabriela Dobruská, která v ČSO koordinuje program Čapí hnízda.

Jak se uplynulý víkend podepsal na čapích mláďatech, to zatím nevíme. ,,Máme zprávy o jednotlivých mrtvých mláďatech pod hnízdy a o shořelém hnízdě na sloupu vysokého napětí v Albrechtičkách na Novojičínsku, kde uhořela 4 mláďata. Budeme proto rádi za kontroly zvláště těch hnízd, kde byla ještě malá mláďata v prachovém peří, tedy nejvíce zranitelná," vyzývá Dobruská.

Vložte vaše pozorování čápů ZDE

Nepřízeň počasí ovšem patří mezi přirozené čapí nepřátele, byť sledovat boj čápů o život například na webkamerách může být pro sledující traumatizující. Ornitologové už v minulosti opakovaně řešili otázku (ne)zasahování do hnízdění ptáků a vydali toto stanovisko: Stanovisko ČSO k (ne)zasahování do hnízdění ptáků

Hnízda na sloupech vedení vysokého napětí patří k velmi rizikovým, protože čápi jsou v blízkosti vodičů pod napětím. Ornitologové ve spolupráci s distribuční společností EG.D proto v některých případech přistupují k transferu čápů na náhradní hnízda v bezprostřední blízkosti toho původního. ,,Poslední případ přenosu hnízda máme z jihomoravských Sudoměřic, kde se koncem května podařilo úspěšně přenést 3 mláďata na nové hnízdo," dodává Dobruská. Staré hnízdo na sloupu bude po vyhnízdění vrabčích nájemníků odstraněno a sloup osazen zábranami, aby tu už čápi neměli snahu hnízdit.

Původní hnízdo v Sudoměřicích na sloupu.

Čápata jsme přemístili na náhradní hnízdo v blízkosti toho původního.

Vše dobře dopadlo. Čápata s oběma rodiči na novém hnízdě. Hodně štěstí do života! Foto: Gabriela Dobruská (3x)

Ale nejen čápi to měli v posledních dnech těžké. ,,Také pro rorýsy a drobné pěvce, kteří loví hmyz v letu, jako jiřičky a vlaštovky, bylo počasí komplikací. Právě v této době potřebují intenzivně krmit mláďata. A pokud hmyz nelétá, mláďata hladoví. Naštěstí, například rorýsi se s tím dovedou do určité míry vyrovnat. Mláďata jsou schopná přečkat období nedostatku potravy ve stavu letargie," vysvětluje Dobruská.

S výkyvy počasí se populace různých druhů ptáků vyrovnají a jeden špatný rok se na trendech druhů neprojeví, na rozdíl od trvalého úbytku potravy, který je spojený s intenzivním zemědělstvím. ,,Na čapí mapě vidíme, že nejpočetnější populace čápů v Česku žije v již zmíněném Moravskoslezském kraji. Naopak ve Středočeském kraji, kde je krajina vysušená, s velkými lány a intenzivně využívaná, nejsou čápi skoro žádní. Umisťování hnízdních podložek je do naší blízkosti nepřitáhne, potřebují mít co lovit," zdůrazňuje Dobruská.

Problém s intenzivním zemědělstvím dobře ilustruje skupina ptáků zemědělské krajiny, kteří jsou u nás nejohroženější a nejvíce ubývají. Od roku 1982 jsme v Česku přišli o více než 80 % čejek chocholatých, o více než 90 % koroptví polních, o téměř 60 % skřivanů polních a o téměř všechny sýčky obecné, kdysi nejhojnější sovy u nás.

Vzhledem k tomu, že je zemědělství v Česku i celé Evropské unii formované Společnou zemědělskou politikou EU, řešením pro úbytek polních ptáků by byl její příklon k šetrnějšímu hospodaření, ze kterého mohou těžit jak lidé, tak obyvatelé zemědělské krajiny, jako jsou ptáci. Právě teď je šance to ovlivnit tím, že půjdeme 7.-8. června k volbám do europarlamentu. Výsledek voleb rozhodne o tom, jakým směrem se EU vydá v otázkách ochrany přírody a řešení klimatické krize.

Další informace

ČSO sleduje průběh hnízdění čápů bílých v programu Čapí hnízda od roku 2014, kdy byli čáp bílý a čáp černý vyhlášeni ptákem roku 2014 u příležitosti jejich celostátního i mezinárodního sčítání.

2024 - rok čapích sčítání

8. mezinárodní sčítání čápů bílých

Mezinárodní sčítání probíhá jednou za deset let. Koordinuje ho německá organizace na ochranu přírody a partner BirdLife International NABU. Při posledním sčítání v roce 2014 hnízdili čápi bílí v 54 zemích Evropy, severní Afriky a Asie, ve 48 z těchto zemí sčítání proběhlo. V rámci jednotlivých zemí je sčítání koordinováno partnery BirdLife International, vědeckými institucemi a dalšími neziskovými organizacemi. Za Česko sčítání koordinuje Česká společnost ornitologická. V roce 1984 byla stanovena celková populace čápa bílého na 135 000 párů, v roce 2014, při posledním mezinárodním sčítání, byla odhadnuta na 272 000 párů. Zatímco ve střední Evropě byla populace mezi lety 2004 a 2014 stabilní, ve východní Evropě docházelo k mírnému nárůstu (+14 %), v západní dokonce k silnému vzestupu početnosti (+34 %).

4. celostátní sčítání čápů černých

Celostátní sčítání čápů černých koordinuje AOPK ČR ve spolupráci s dalšími subjekty (ČSO, Český svaz ochránců přírody a Lesy České republiky). Předchozí ročníky sčítání byly velmi pozitivní. Odhadované počty pro celou republiku rostly, zaznamenáno bylo přibližně 300 a 400 párů v letech 1994 a 2004 a v roce 2014 to bylo 505 pro celou ČR. V posledních několika letech však přicházejí z různých částí našeho území zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy či Doupovské hory).

Úvodní foto: Mladí čápi na hnízdě. Foto: Tomáš Bělka