Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektovali a vstupovali na alpínské trávníky či lezli po skalách. Proto správy obou krkonošských národních parků v posledních letech v letní sezoně oddělují prostor přírody od návštěvníků červenou jeden metr vysokou ochrannou sítí. Ta je ale jen jedním z opatření, kterými se Správa KRNAP snaží zabránit škodám na křehké přírodě vrcholu Sněžky. Dalšími opatřeními jsou zintenzivnění strážní služby, kdy je v letních měsících celý den na vrcholu přítomen strážce, který dohlíží na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR. Dále na vrcholu přibyly cedulky s informacemi o vzácných druzích, které na vrcholu rostou nebo žijí a které pohyb návštěvníků volným terénem může ohrožovat. Na vrcholovém plató také přibyly dřevěné lavičky, na kterých mohou turisté odpočívat. Nikoliv posledním v řadě je vydání informačního letáku (https://www.krnap.cz/sprava/ke-stazeni/tiskoviny/letaky/?page=2), kde mohou návštěvníci zjistit více o cennosti a křehkosti našeho nejvyššího vrcholu.
Extrémní a symbol - tato dvě slova zcela vystihují Sněžku. Nejvyšší hora Česka je symbolem pro všechny Čechy. Extrémní je pak z mnoha důvodů. Roční průměrná teplota 0,2 ?C a vysoké množství dešťových a sněhových srážek řadí vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás. Extrémní je i návštěvnost vrcholu. Denní úhrn pěších turistů je v letní sezóně 8 000-9 000 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou Pec pod Sněžkou-Sněžka (s denní kapacitou až 2 400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás.
Zvláštní jehlancovitý tvar 1 603 m vysoké Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky. V minulosti - zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni - se staly terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let. Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec. Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.