Sobota, 23. listopadu 2024

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu

Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu

193

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 12. června 2024,

kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů

Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:

Čl. I

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 117/2014 Sb., nařízení vlády č. 235/2016 Sb., nařízení vlády č. 351/2016 Sb., nařízení vlády č. 27/2018 Sb. a nařízení vlády č. 277/2020 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 2 zní:

,,2) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 4 odst. 3 se za slovo ,,se" vkládají slova ,, , s výjimkou § 7a,".

3. V poznámce pod čarou č. 6 se slova ,,pomocných rostlinných přípravcích" nahrazují slovy ,,rostlinných biostimulantech".

4. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova ,,jako je digestát" nahrazují slovy ,,mimo masokostní moučku".

5. V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova ,, , a masokostní moučka".

6. Poznámka pod čarou č. 8 zní:

,,8) § 67 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.".

7. V § 5 odst. 3 se slova ,, , je díl půdního bloku nacházející se" nahrazují slovy ,,a díl půdního bloku, jímž prochází hranice zranitelné oblasti, se nachází" a slovo ,,považován" se nahrazuje slovy ,, , je tento díl půdního bloku považován".

8. V § 5 odst. 4 se slova ,, , je zemědělský pozemek nacházející se" nahrazují slovy ,,a zemědělský pozemek, jímž prochází hranice zranitelné oblasti, se nachází" a za slova ,,2 ha ve zranitelné oblasti" se vkládají slova ,, , je tento zemědělský pozemek".

9. V § 7 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

10. V § 7 odst. 2 se slova ,, , za hospodářský rok" zrušují.

11. V § 7 odst. 4 se slova ,,a stanoví se na základě výnosů dosahovaných na zemědělském pozemku doložených pro účely kontroly na základě evidence vedené zemědělským podnikatelem" a věta poslední zrušují.

12. V § 7 odstavec 5 zní:

,,(5) Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto:

a) při pěstování plodin ve směsi je limit přívodu dusíku určen jeho nejvyšší hodnotou u konkrétní plodiny ve směsi, do přívodu dusíku k plodině založené podsevem se nezapočítá přívod dusíku ke krycí plodině a v případě zapravení porostu z důvodů jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá do přívodu dusíku k náhradní plodině,

b) v případě hnojení k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se do přívodu dusíku k následně pěstované plodině

1. nezapočítá dusík z minerálních hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině, nebo

2. započítá dusík z hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině,

c) do přívodu dusíku se započítá celkový dusík z minerálních hnojiv a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to

1. 30 % z celkového dusíku hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů,

2. 60 % z celkového dusíku hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo

3. 70 % z celkového dusíku kejdy prasat,

d) do přívodu dusíku se započítá dusík využitelný v prvním roce plodinou následující po plodině vázající vzdušný dusík podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení pěstované jako hlavní plodina, a to

1. 50 kg N/ha po jeteli nebo vojtěšce, nebo

2. 25 kg N/ha po ostatních plodinách vázajících vzdušný dusík nebo směsích plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami, a

e) pro určení přívodu dusíku do půdy se použijí hodnoty získané vlastním rozborem, který není starší než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo upraveného kalu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.".

13. V § 7 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova ,, , nebo pověřená osoba podle § 10 zákona o hnojivech".

14. V § 7 odst. 8 písm. b) se slova ,,řepky nebo nejvýše 20 kg N/ha ke hnojení ostatních ozimých plodin" nahrazují slovy ,,řepky ozimé".

15. V § 7 odst. 8 písmeno d) zní:

,,d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku je možné mezi hnojivy podle písmen A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 1,7.".

16. V § 7 odst. 9 se slova ,,40 cm se považuje" nahrazují slovy ,,40 cm nebo rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují".

17. Poznámka pod čarou č. 9 zní:

,,9) Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů.".

18. V § 7 odst. 11 a v § 11 odst. 3 se číslo ,,120" nahrazuje číslem ,,100".

19. § 7a včetně nadpisu zní:

,,§ 7a

Bilance dusíku

(1) Zemědělský podnikatel zpracuje do konce února bilanci dusíku, a to za předchozí kalendářní rok z hlediska sklizní rostlinných produktů (dále jen ,,sklizňový rok"). Do bilance dusíku se započítávají vstupy dusíku hnojením v období od 1. července kalendářního roku předcházejícího sklizňovému roku do 30. června sklizňového roku (dále jen ,,hospodářský rok"). Způsob výpočtu bilance dusíku je uveden v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Výsledek bilance dusíku se hodnotí jako průměr za tříleté období a nesmí překročit 70 kg N/ha orné půdy obchodního závodu.

(3) Povinnost zpracovat bilanci dusíku se nevztahuje na

a) výkaly a moč hospodářských zvířat podle § 7 odst. 13 a

b) obchodní závod, který obhospodařuje nejvýše 30 ha orné půdy.".

20. V § 8 odst. 2 se slova ,,úhorů nebo" zrušují.

21. V § 9 odst. 3 písm. b) se za slovo ,,vzdáleno" vkládají slova ,,minimálně 100 m od hranice ochranného pásma vodních zdrojů I. stupně,".

22. V § 9 odst. 4 se za slovo ,,skladování" vkládají slova ,,ve skladech" a věta druhá se nahrazuje větou ,,Pokud je průměrná denní spotřeba steliva na 1 dobytčí jednotku při ustájení skotu větší než 4 kg slámy, sušeného separátu kejdy nebo digestátu, 6 kg dřevních pilin nebo 11 kg nesušeného separátu kejdy nebo digestátu, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit na zemědělském pozemku bez meziskladování.".

23. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta ,,Tato povinnost se vztahuje i na zemědělské pozemky bez ohledu na jejich zařazení do aplikačního pásma, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 100 m od hranice ochranného pásma vodního zdroje I. stupně.".

24. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:

,,(4) Za pěstování kukuřice po sobě podle odstavce 3 se nepovažuje, je-li sled pěstování kukuřice přerušen výsevem meziplodiny nejpozději do 30. září a ponechané na pozemku až do následujícího roku do zahájení předseťové přípravy pro pěstování následující kukuřice.".

25. V § 11 odst. 1 se slova ,,řepa, bob setý" nahrazují slovy ,,řepa cukrová, řepa krmná, bob polní".

26. V § 11 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ,,nebo od hranice ochranného pásma vodního zdroje I. stupně".

27. Příloha č. 1 zní:

,,Příloha č. 1

28. V příloze č. 2 tabulka č. 1 včetně nadpisu zní:

,,Tabulka č. 1

Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na orné půdě a trvalých travních porostech

Klimatický region*) Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem***)
0-5 1. 11.-15.2.
(1. 11.-31. 1.**)
30. 11.-15.2.
(30. 11.-31. 1.**)
15. 12.-15.2.
6-7 1. 11.-28.2.
(1. 11.-15.2.**)
30. 11.-28.2.
(30. 11.-15.2.**)
15. 12.-28.2.
8-9 15. 10.-28.2.
(15. 10.-15.2.**)
15. 11.-28.2.
(15. 11.-15.2.**)
15. 12.-28.2.

Vysvětlivky:

*) První číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky.

**) Platí na zemědělských pozemcích s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů a s porostem plodin.

***) Platí i pro upravené kaly; pokud nedojde k následnému pěstování hlavních plodin nebo meziplodin v tomtéž kalendářním roce, je zakázáno hnojení také v období od 1. června do 31. července.".

29. V příloze č. 2 tabulka č. 6 včetně nadpisu zní:

,,Tabulka č. 6

Maximální celková dávka dusíku v období po sklizni jednoletých hlavních plodin

Způsob hnojení

I.
aplikační pásmo

II.
aplikační pásmo

III. aplikační pásmo

a) půdy se středním rizikem infiltrace

b) půdy s vysokým rizikem infiltrace

A*) B*) A*) B*) A*) B*) A*) B*)
1. K plodině následující v tomtéž roce po obilnině 60 100 50 85 40 70 30 50
2. K plodině následující v tomtéž roce po jiné předplodině, než je obilnina 40 70 30 50 15**) 0 15**) 0
3. K meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy***), s výjimkou slámy luskovin, olejnin a jetelovin pěstovaných na semeno 60 100 50 85 40 70 30 50
4. Pro plodiny pěstované v příštím kalendářním roce (použití hnojiv je možné až od 1. října)****) 0 85 0 70 0 70 0 0

Vysvětlivky:

*) A. maximální celková dávka dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech v kg N/ha. B. maximální celková dávka celkového dusíku ve hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha.

**) V případě hnojení pro cibuli ozimou a česnek ozimý je maximální dávka 40 kg N/ha.

***) Použití minerálních dusíkatých hnojiv k podpoře rozkladu slámy je možné v případě, že bude v tomtéž roce následovat hlavní plodina nebo meziplodina ponechaná na zemědělském pozemku minimálně do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

****) Hnojení ve III. aplikačním pásmu v období do 31. října pro klimatické regiony 0-7 nebo do 15. října pro klimatické regiony 8-9 je možné s inhibitorem nitrifikace, a to při použití dávkovacího zařízení pro řízenou homogenizaci a v dávce uvedené v příbalovém letáku nebo na schválené etiketě; v následujícím období do začátku zákazu hnojení podle § 6 je možné hnojení bez použití dávkovacího zařízení, případně i bez inhibitoru nitrifikace.".

30. V příloze č. 3 tabulky č. 4 až 6 včetně nadpisů znějí:

,,Tabulka č. 4

Výnosy plodin a limity přívodu dusíku pro jednotlivé výnosové hladiny

Plodina

Výnosové hladiny*)

1

2

3

t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha
1. Pšenice ozimá potravinářská do 6,0 160 6,0-8,0 200 nad 8,0 230
2. Pšenice ozimá nepotravinářská do 6,0 140 6,0-8,0 170 nad 8,0 190
3. Pšenice jarní do 4,0 110 4,0-6,0 130 nad 6,0 145
4. Žito do 4,5 115 4,5-6,5 135 nad 6,5 145
5. Ječmen ozimý do 5,5 135 5,5-7,5 160 nad 7,5 175
6. Ječmen jarní sladovnický do 4,5 100 4,5-6,8 125 nad 6,8 135
7. Ječmen jarní krmný do 4,5 115 4,5-7,0 145 nad 7,0 160
8. Oves do 3,5 110 3,5-5,0 125 nad 5,0 140
9. Tritikale do 4,5 125 4,5-6,5 145 nad 6,5 165
10. Kukuřice na zrno do 8,0 170 8,0-10,5 210 nad 10,5 230
11. Kukuřice na siláž do 40 170 40-50 210 nad 50 230
12. Brambory rané do 20 100 20-30 130 nad 30 160
13. Brambory sadbové do 20 90 20-30 110 nad 30 135
14. Brambory ostatní do 30 135 30-40 160 nad 40 180
15. Řepa cukrová do 65 140 65-80 190 nad 80 210
16. Řepa krmná do 35 80 35-50 100 nad 50 120
17. Řepka do 3,0 180 3,0-4,0 200 nad 4,0 220
18. Slunečnice do 2,5 110 2,5-3,5 120 nad 3,5 140
19. Mák do 0,8 100 0,8-1,2 120 nad 1,2 140
20. Hořčice do 1,0 80 1,0-1,3 85 nad 1,3 90
21. Len do 1,5 80 1,5-2,0 85 nad 2,0 90

Vysvětlivka:

*) Limit přívodu dusíku ve výnosové hladině 1 se vztahuje k uvedenému výnosu a ve výnosové hladině 2 k výnosu na horním okraji uvedeného rozmezí. Ve výnosové hladině 3 se limit vztahuje k výnosu o 30 % vyššímu, než je uvedeno.

Tabulka č. 5

Limity přívodu dusíku bez ohledu na výnosové hladiny

Plodina/kultura

Limit přívodu dusíku (kg N/ha)

1. Luskoviny - mimo hrách zahradní, fazol zahradní a sóju 40
2. Sója 60
3. Jetel, vojtěška*) 40
4. Trávy na orné půdě*) 200
5. Trvalé travní porosty*) 160
6. Jahody 100

Vysvětlivka:

*) Limit přívodu dusíku za kalendářní rok.

Tabulka č. 6

Limity přívodu dusíku k zelenině

Plodina

Limit přívodu dusíku (kg N/ha)*)
1. Brokolice 250
2. Celer bulvový 250
3. Celer listový (naťový) 145
4. Celer řapíkatý 245
5. Cibule 170
6. Šalotka 150
7. Čekanka salátová 170
8. Česnek 150
9. Fazol zahradní 110
10. Hrách zahradní (zelené zrno) 70
11. Hrách zahradní (lusky) 70
12. Chřest 100
13. Kapusta hlávková 230
14. Kapusta růžičková 215
15. Kapusta kadeřavá (kadeřávek) 200
16. Kedluben 180
17. Kopr vonný 100
18. Křen selský 120
19. Kukuřice cukrová 190
20. Květák 275
21. Lilek vejcoplodý 160
22 Meloun vodní 220
23. Mrkev 200
24. Okurka nakládačka 250
25. Okurka salátová 180
26. Paprika 250
27. Pastiňák 170
28. Pažitka 160
29. Petržel kořenová 125
30. Petržel naťová 200
31. Pór 240
32. Rajče 160
33. Reveň kadeřavá (rebarbora) 225
34. Ředkev 155
35. Ředkvička 120
36: Řepa salátová 160
37. Salát ledový 185
38. Salát ostatní 150
39. Špenát 200
40. Tykev 180
41. Zelí hlávkové bílé krouhárenské 330
42. Zelí hlávkové bílé ostatní 265
43. Zelí hlávkové červené 260
44. Zelí pekingské 195

Vysvětlivka:

*) V případě, že v laboratorním protokolu není uveden výsledek přepočtu na kg N/ha na základě objemové hmotnosti půdy, případně skeletovitosti, použije se zjednodušený postup výpočtu, při kterém se obsah minerálního dusíku v půdě v mg N/kg, který je součtem obsahu amonného a dusičnanového dusíku zjištěného laboratorním rozborem ve vrstvě o mocnosti 30 cm, vynásobí koeficientem 4.".

31. Příloha č. 4 zní:

,,Příloha č. 4

Plodiny vázající vzdušný dusík

Plodiny vázající vzdušný dusík
1. Bob
2. Cizrna
3. Čičorka
4. Čočka
5. Fazol
6. Hrách
7. Hrachor
8. Jestřabina
9. Jetel
10. Komonice
11. Kozinec
12. Lupina bílá, úzkolistá, žlutá
13. Peluška
14. Pískavice
15. Ptačí noha
16. Sója
17. Štírovník
18. Tolice
19. Úročník
20. Vičenec
21. Vikev
22. Vojtěška

".

32. V příloze č. 5 se věta první nahrazuje větou ,,Vstupy dusíku hnojením v hospodářském roce jsou v rámci bilance dusíku porovnávány s výstupy dusíku v rostlinných produktech sklizených v kalendářním roce, ve kterém tento hospodářský rok končí.".

33. V příloze č. 5 tabulky č. 2 a 4 včetně nadpisů znějí:

,,Tabulka č. 2 Výpočet vstupů a výstupů dusíku (v tunách N za obchodní závod)

Vstupy celkového dusíku Výstupy dusíku
č. Položka t N č. Položka t N
1. Minerální hnojiva 1. Sklizené hlavní rostlinné produkty*)
2. Statková hnojiva, s výjimkou rostlinných zbytků**) 2. Sklizené vedlejší rostlinné produkty*)
3. Organická hnojiva**) Celkové výstupy dusíku (B)
(součet hodnot v řádcích č. 1 a 2)
4. Organominerální hnojiva**)
5. Upravené kaly**)
6. Přívod dusíku symbiotickou fixací N***)
Celkové vstupy dusíku (A)
(součet hodnot v řádcích č. 1 až 6)

Tabulka č. 4 Výpočet průměrné bilance dusíku (v kg N/ha orné půdy obchodního závodu)

č. Položka Hodnota
1. Započítaná plocha orné půdy v ha
2. Výsledek celkové bilance dusíku z tabulky č. 3 v přepočtu na kg N

Výsledek průměrné bilance dusíku v kg N/ha orné půdy (hodnota celkové bilance dusíku ve 2. řádku se vydělí hodnotou v 1. řádku)

Vysvětlivky:

*) Výpočet výstupů dusíku na základě údajů o sklizených a ze zemědělských pozemků odvezených rostlinných produktech a údajů o průměrném odběru živin v rostlinných produktech podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně podle výsledků vlastních analýz; nezapočítává se výstup dusíku v rostlinách spasených zvířaty.

**) Výpočet přívodu celkového dusíku na základě údajů o spotřebě hnojiv a upravených kalů z evidence obchodního závodu a údajů o průměrném přívodu dusíku podle vyhlášky č. 377/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně podle údajů z označení hnojiva nebo upraveného kalu nebo výsledků vlastních analýz ne starších než 1 rok; nezapočítává se přívod dusíku pasenými zvířaty.

***) Průměrný roční přívod dusíku symbiotickou fixací vzdušného dusíku u plodin vázajících vzdušný dusík podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení pěstovaných jako hlavní plodina, a to ve výši 180 kg N/ha jetele nebo vojtěšky, 120 kg N/ha hrachu, bobu a sóji pěstovaných na semeno a 80 kg N/ha ostatních plodin vázajících vzdušný dusík nebo směsí plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami.

****) V případě nezaviněného snížení výnosů plodin se uplatní neovlivnitelné ztráty ve výši rozdílu výstupu dusíku v průměrném výnosu plodin v obchodním závodu za poslední pětileté období a výstupu dusíku ve výnosu plodin v nepříznivých podmínkách konkrétního roku, pokud je nejméně o 30 % nižší; při pěstování polní zeleniny se na každý hektar zeleniny odečtou roční ztráty ve výši nejvýše 60 kg N/ha.".

34. V příloze č. 5 se tabulka č. 5 včetně nadpisu zrušuje.

Čl. II

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr zemědělství:

Mgr. Výborný v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Hladík v. r.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů