Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
V posledních letech se lesy v České republice potýkají s rozsáhlými kalamitami v
převážně smrkových a borových porostech. Vzhledem ke scénářům vývoje klimatu
musíme hledat i mezi introdukovanými druhy možnou částečnou náhradu za
ustupující hospodářské dřeviny. Za jednu z perspektivních dřevin ve
středoevropských podmínkách je považována douglaska tisolistá, jejíž zastoupení
v našich lesích by se ze stávajících ca 0,2 % mohlo do budoucna zvýšit až na
úroveň 5 %, ve střednědobém horizontu však není příliš reálné dosáhnout
zastoupení přes 2 %.
V posledních letech se lesy v České republice potýkají s rozsáhlými kalamitami v převážně smrkových a borových porostech. Vzhledem ke scénářům vývoje klimatu musíme hledat i mezi introdukovanými druhy možnou částečnou náhradu za ustupující hospodářské dřeviny. Za jednu z perspektivních dřevin ve středoevropských podmínkách je považována douglaska tisolistá, jejíž zastoupení v našich lesích by se ze stávajících ca 0,2 % mohlo do budoucna zvýšit až na úroveň 5 %, ve střednědobém horizontu však není příliš reálné dosáhnout zastoupení přes 2 %.
Douglaska vykazuje poměrně širokou ekologickou amplitudu a je obecně považována za relativně odolnou vůči suchu, ačkoli její růst je suchem rovněž negativně ovlivňován. Na široké řadě stanovišť předčí svou objemovou produkcí naše domácí hospodářské dřeviny a poskytuje velmi kvalitní dřevní surovinu.
Její vliv na biodiverzitu domácí podrostní flóry je malý až zanedbatelný, ačkoli její působení na faunu je méně probádané a spekuluje se o možném negativním vlivu na ornitofaunu. Douglaska také příznivěji ovlivňuje půdu v porovnání s domácími jehličnatými dřevinami, může ale také zvyšovat nitrifikaci.
Její invazivní potenciál je na širokém spektru stanovišť pravděpodobně malý až zanedbatelný, přesto je zapotřebí mu i do budoucna věnovat pozornost, především na živinově chudších stanovištích s rozvolněným porostním zápojem.
Současným trendem lesního hospodářství je zakládání a pěstování druhově pestrých porostů, od nichž se předpokládá vyšší odolnost proti nepříznivému působení globální změny klimatu. Také douglasku je doporučováno pěstovat ve směsích, a zabránit tak monokulturnímu pěstování této introdukované dřeviny mimo jiné s cílem eliminovat její výrazný odběr živin při rychlém růstu.
Douglaska je však jen částečně stín tolerující dřevinou a hrozí nebezpečí, že na určitých stanovištích ve směsi s některými domácími v mládí rychleji rostoucími dřevinami bude předrůstána a bez adekvátních výchovných zásahů dojde ke zhoršování její kvality a vitality nebo dokonce k jejímu vymizení.
Pro ověření tohoto předpokladu vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., experimentálně vyhodnotili vliv výchovných zásahů na růstovou reakci a prosperitu douglaskových mlazin původem z přirozené obnovy na živinově i srážkově relativně chudých stanovištích. Vědci posuzovali vývoj v porostu s dominantním zastoupením douglasky a porostu, kde je douglaska ve směsi s borovicí lesní.
Získané výsledky publikovali v článku Růst douglasky tisolisté v mlazinách v závislosti na výchově a konkurenčním tlaku borovice lesní na živinově chudších stanovištích, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2024.
Článek vznikl v rámci řešení grantového projektu NAZV QK22020045 ,,Potenciál geograficky nepůvodních druhů dřevin v lesním hospodářství ČR".
Z dosažených výsledků vědci formulovali tyto závěry:
V podmínkách živinově chudých stanovišť je douglaska v mladých porostech (mlaziny a nárosty) pod silným konkurenčním tlakem borovice, za kterou v této fázi růstově zaostává.
Pro vypěstování stabilních a kvalitních jedinců douglasky ve směsi s borovicí je na těchto stanovištích nezbytné provádět silné uvolňování kvalitních douglasek již od fáze nárostů a mlazin.
Bez tohoto uvolňování bude pravděpodobně docházet k masivní přirozené mortalitě douglasky s postupným převládáním borovice.
Vzhledem k nižší životaschopnosti douglasky v raných růstových fázích na těchto stanovištích vědci doporučují soustředit pěstební podporu jen na příměs nejkvalitnějších jedinců douglasky s perspektivou následného umělého vyvětvování a tvorby cenných sortimentů.
Uvolňování většího množství douglasek ve směsi s borovicí nese riziko současného rozvolnění borovice s následnou tvorbou obrostlíků.
Doporučenou a pěstebně jednodušší variantou při umělé obnově je tvorba skupinového smíšení.
Včasné výchovné zásahy jsou také klíčové pro vytvoření příznivého štíhlostního kvocientu cílových stromů.
Zásahy nedostatečné intenzity či zásahy opožděné vedou k rychlému přeštíhlení stromů, a tím k nízké stabilitě jednotlivých stromů i celých porostů.
Vzhledem k nízké konkurenceschopnosti douglasky v raných růstových fázích na chudých stanovištích lze konstatovat, že riziko jejího invazivního šíření je zde zanedbatelné.
Článek Růst douglasky tisolisté v mlazinách v závislosti na výchově a konkurenčním tlaku borovice lesní na živinově chudších stanovištích je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2024/1/719
Autoři článku: David Dušek, Jiří Novák, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, e-mail: dusek@vulhmop.cz
Podle originálu připravil: Ing. Jan Řezáč
Ilustrační foto: příklad lesního porostu s mladou douglaskou, archiv VÚLHM
Sdílet článek na sociálních sítích
