Užijte si prázdniny s novým číslem Naší přírody (4/24)
Prázdniny jsou v plném proudu a k dobré náladě a prima zážitkům se přidává se
svou troškou do mlýna i Naše příroda se svým 4. číslem. Najdete v něm opět
zajímavé tipy na výlety, například na Mostecko či do ,,africké savany" kousek za
polské hranice, článek o rýžování zlata vás možná vybídne to také zkusit,
nakouknout můžete do života kun, pokochat se nádhernými fotkami ledňáčka a
nápady na hry najdou i děti.
Prázdniny jsou v plném proudu a k dobré náladě a prima zážitkům se přidává se svou troškou do mlýna i Naše příroda se svým 4. číslem. Najdete v něm opět zajímavé tipy na výlety, například na Mostecko či do ,,africké savany" kousek za polské hranice, článek o rýžování zlata vás možná vybídne to také zkusit, nakouknout můžete do života kun, pokochat se nádhernými fotkami ledňáčka a nápady na hry najdou i děti.
Obsah čísla 4/24
Když dřeviny stůňou / Alena Říhová
Stratené tatranské plesá / Juraj Kapusta
Po stopách prospektorů / Hana a Vladimír Motyčkovi
Slepence - ,,slepené kameny" / Jan Vítek
Na kus řeči s Vladimírem Kořenem
Létající drahokam u řeky Bečvy / Libor Kramoliš
Příběhy ze života kun / Denisa Mikešová
Poštolky ze sídliště / Mirko Hain
Mostecké fonolity / Martin Janoška
K polským sousedům do ,,africké savany" / Jakub Hloušek
Kačina / Martin Kohoutek
,,Podivnosti" aneb Co se to tu stalo? 4. část: Pátrání v korunách stromů / Monika Tošenovská
Projekt HMYZ / Marek Velechovský
Po stopách prospektorů
Zlato. Kdo by neznal tento drahý kov (a kdo by ho nechtěl), a přesto je poměrně málo lidí, kteří se s ním v naší přírodě setkali. A to České země byly odedávna proslulé bohatými nalezišti zlata. První si jich povšimli ve 3. až 1. století před naším letopočtem Keltové, kteří zlato používali nejen k výrobě šperků, ale také k ražbě prvních mincí známých z našeho území. Mince miskovitého či lasturovitého tvaru byly zhotovovány podle vzoru makedonských statérů, avšak u nás jsou známější pod lidovým názvem duhovky. Později zlato poněkud ustoupilo výnosnější těžbě stříbra, ale až do husitských válek bylo důležitým zdrojem bohatství vládnoucích vrstev. Novodobá těžba pak již nedosáhla takového významu a v devadesátých letech minulého století byla ukončena, přestože zásoby těžitelného zlata v České republice se odhadují na přibližně 500 tun.
Foto Hana a Vladimír Motyčkovi
Na kus řeči s Vladimírem Kořenem
Vladimír Kořen je známý svou vášní pro vědu a přírodu, kterou sdílí prostřednictvím populárního televizního pořadu Zázraky přírody. Již od dětství ho fascinovala přírodní rozmanitost, což ho inspirovalo k vědeckému bádání a následně i k popularizaci vědy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů ryb, jako je např. karas obecný, a usiluje o jejich návrat do českých vod. Kromě toho se aktivně zapojuje do edukace veřejnosti a podpory ekologických projektů prostřednictvím Nadace Partnerství. Je také autorem knihy Řeka zázraků, ve které sdílí své příběhy nejen z dětství a které jsou samozřejmě provázané s přírodou. Tento rozhovor vznikl při příležitosti veletrhu Svět knihy, kde Vladimír Kořen knihu prezentoval a o své lásce k přírodě a vědění poutavě povídal.
Mostecké fonolity
Málokdo by hledal skvosty přírody v průmyslové krajině plné komínů, dolů a elektráren. Navíc v okolí Mostu, kterému se výletníci kvůli nechvalné pověsti obloukem vyhýbají. Nicméně právě údolí mezi Mostem a Bílinou nabízí geologický unikát, jehož obdobu jen tak někde nenajdeme.
Foto Martin Janoška
Sdílet článek na sociálních sítích
