Brněnští vědci zjišťují, jak by mohl vypadat ideální městský trávník

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu. Aby vědci získali co nejvíce dat, prosí o spolupráci i obyvatele Brna, kteří mohou podle pokynů na webu posílat fotografie trávníků. Tvrdá data poskytnou argumenty těm, co se o zeleň starají, řekl ČTK vedoucí výzkumu Daniel Kopkáně.

O podobě travnatých ploch ve městě se rozvířila diskuse především v suchých letech před rokem 2020. Často zůstávaly vysekané na hlínu a nad zemí zůstávala kratičká zažloutlá stébla. "Takový povrch se vyhřeje stejně jako beton na 40 i 50 stupňů Celsia. Přitom dobrý trávník dokáže okolí ochlazovat," řekl Kopkáně. Místo toho se v některých městech objevily nesečené půlmetrové trávníky, což podle něj ale není třeba.

"Ukazuje se, že dobře plní roli i trávník, který je vysoký deset až 20 centimetrů, to je myslím pro lidi snesitelné. Navíc trávníky mohou mít různé funkce. Některé jsou pobytové a u nich je lepší, když jsou kratší a odolnější proti ošlapu, ale jsou i pohledové, kam lidé nechodí," vysvětlil Kopkáně.

Výzkum je součástí projektu s názvem Mitextrém, který se zabývá omezením negativních dopadů extrémních projevů počasí na zdraví lidí a životní prostředí ve velkých aglomeracích. Kopkáně se do něj pustil i proto, že zjistil, že samosprávám a správcům zeleně chybí tvrdá data, když proti sobě stojí zastánci sečených a divočejších trávníků. Výzkum má přinést nejen data, jaká délka je vhodná, ale jaké druhové složení se kam hodí.

"Například jestli jsou vhodnější rostliny s listy horizontálními či vertikálními. Od těchto dat se pak může odvíjet vhodné složení osevní směsi," vysvětlil Kopkáně.

Výzvu k veřejnosti vědci směřovali 1. srpna a dosud získali 200 snímků, posílat je lze do konce srpna. Ke každému trávníku jsou třeba tři snímky. Jeden ze vzdálenosti pěti až 20 metrů, aby bylo vidět i okolí. Druhý je detail z půl až jednoho metru, aby bylo zřetelné druhové složení a ideální je přiložit měřidlo kvůli určení výšky. Třetí snímek je nejdůležitější a má být ze dvou až tří metrů, aby byla vidět skladba zeleně a její vitalita. Tyto snímky ideálně doplňují snímkování z letadla, které snímá to, co lidé vidí, ale navíc i infračervené, termální části záření, a má i lidar, který poskytuje obraz terénu a zhruba tak lze určit výšku zeleně.

Vědci pomocí leteckých snímků zjistí teplotu v zeleni, jak je vitální, kolik v ní je vody a díky údajům z lidaru o terénu lze dělat složitější analýzy. Na základě dat by se měla vést debata o vzhledu a ošetřování trávníků.

Díky množství snímků lze najít i trávníky, které mohou sloužit jako dobrý vzor. "Když budeme mít mozaikové seče a půjde o luční porost, bude zde i více hmyzu. Úhledně vypadající trávník, ten kterému říkáme anglický, je extrémně náročný a drahý na údržbu," řekl Kopkáně. A kvůli údržbě trávníků mohou chybět například peníze na stromy. Přitom dobrý trávník zmůže v jedné městské části v Brně při velkém horku to, co zvládne 100 stromů.

Kopkáně zmínil, že debatu by měli vnímat i výrobci sekaček. Běžně sekají maximálně na osm centimetrů, přičemž je vhodné nechávat i vyšší porost. "Když přijede pracovník se sekačkou v srpnu, kdy už méně prší a vyholí to na pět centimetrů, tak je po trávníku. Přitom ve městě chceme v létě chladnější plochy než teplejší, které pak v noci teplo vyzařují do okolí. Trávník rychle vychladne," řekl Kopkáně.

Zdeněk Meitner