V Krkonoších je populace vlka stabilní, zasahují tam dvě až tři vlčí teritoria

Do Krkonošského národního parku (KRNAP) zasahují dvě až tři vlčí teritoria. Pravidelné rozmnožování je potvrzeno u česko-polské smečky v západních Krkonoších od roku 2022, zda byla tato smečka úspěšná i letos, se zatím neví. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Letos je potvrzené rozmnožování u vlků poprvé na východě českých Krkonoš, kde vyvedli nejméně tři mláďata.

"V celých Krkonoších, tedy včetně polské části, je rozmnožování vlka obecného potvrzené třetí rok, z toho letos poprvé na české straně hor," řekl Drahný.

Trvalý výskyt vlka obecného v novodobé historii v české části Krkonoš byl oznámen loni na podzim, na polské straně byl zaznamenán již dříve. Zatímco loni KRNAP uvedl, že ve dvou vlčích teritoriích zasahující do Krkonoš mohlo být až 11 vlků, dnes jejich aktuální počet nekomentoval s odkazem na pokračující monitoring a nedostatek důkazů.

"Nedokážeme seriózně říci počet jedinců ani počet smeček, dokážeme odhadnout, že v Krkonoších jsou dvě až tři vlčí teritoria. Zdá se, že populace vlka obecného v Krkonoších je stabilní, a to i přesto, že jedno z letošních vlčat ve východní části hor bylo před několika dny nalezené mrtvé," řekl Drahný.

Doplnil, že z prvotní prohlídky veterinářem se zvíře zdálo být v dobré zdravotní kondici. "Tříměsíční fenku s největší pravděpodobností usmrtil jiný vlk nebo volně pobíhající pes," řekl Drahný. Pokud by letošní mládě zardousil volně pobíhající pes, pak by šlo o alarmující skutečnost, neboť by zaviněním člověka došlo ke smrti zvláště chráněného živočicha, uvedli správci parku. Mrtvé vlče bude podrobeno pitvě.

Výskyt vlků v Krkonoších je doložen kromě pobytových stop, záznamů z fotopastí také z pozorování lidí. Nejčastější pozorování jsou hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor. Správci KRNAP monitorují výskyt vlků ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně.

"Rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku. Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde lidé mohou chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že tam volným terénem chodí velké množství lidí, mnozí z nich se psy navolno, a to přímo v jádru vlčích teritorií," uvedla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.

Co se týče škod na hospodářských zvířatech v Krkonoších způsobených vlky, tak nejsou podle správců NP nijak zásadní. "Statistika ukazuje, že zájem vlků o hospodářská zvířata není velký, což odpovídá odborným studiím. Loni evidujeme 12 útoků a letos do července šest," sdělil Drahný.

Přesto se Správa KRNAP snaží být s farmáři v kontaktu, pomáhá jim i s dotacemi na zabezpečení pastvin. "Vyvinuli jsme aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost intenzivněji postarat o svá stáda," uvedl Drahný.

Podle něj by lidé při setkání s vlkem měli být obezřetní, je nutné nechat vlkovi únikový prostor. "Důrazně žádáme, aby nikdo nezkoušel vlky krmit nebo jim ve volné přírodě nechávat potravu. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky jídla. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití," řekl mluvčí. Pozorování vlků v Krkonoších lze hlásit na e-mail: kmikslova@krnap.cz či na telefon 731 533 895 včetně SMS zpráv.

Trvalý výskyt vlků je potvrzen také na Broumovsku a v Orlických horách, nyní už téměř v celém česko-polském pohraničí na severu kraje. Z mapování vlka obecného v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami, které se konalo v únoru 2023, vyplynulo, že tam tehdy žilo ve třech vlčích teritoriích minimálně 18 vlků. Od vlků lidem v ČR bezprostřední nebezpečí nehrozí.