Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie

Povodí Dyje by mohla v budoucnu pomáhat voda z Dunaje. O tomto nápadu začala česká a rakouská strana debatovat teprve loni a nyní nechají česká ministerstva zemědělství a životního prostředí zpracovat dvě studie. Jejich cílem je zjistit, jak by kanál změnil hydrologické poměry v povodí Dyje a zda tento zásah do krajiny a změna vodního režimu neovlivní negativně ekosystém, řekl dnes na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Snaha o propojení povodí kanálem, který by měl rozměry zhruba Baťova kanálu, je reakcí na klimatickou změnu a vysychání jihomoravské krajiny. "Je potřeba se na dopady klimatické změny adaptovat a víme, že jižní Moravu trápí sucho více než ostatní regiony," řekl Hladík. Upozornil, že kanál, který by byl dlouhý zhruba 60 až 70 kilometrů, by nebyl megalomanskou stavbou jako kdysi plánovaný kanál Dunaj - Odra - Labe.

Podle vědeckého tajemníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Jiřího Kolmana vysychá povodí Dyje na obou stranách hranice kvůli stále časnějšímu startu vegetační sezony a vyšším teplotám. Více vody se odpaří přímo z krajiny a rostliny při delší vegetační sezoně spotřebují více vody pro svůj růst a ochlazování. "Sucho je častější a intenzivnější a jeho dopad na ekosystémy je stále vážnější," doplnil Kolman.

Představitelé jižní Moravy se inspirovali v Rakousku, kde již řadu let existuje Marchfeldkanal, který obtéká ze severu v délce 90 kilometrů Vídeň, bere si vodu z Dunaje a opět se do něj vlévá. Kanál směrem na jižní Moravu, jehož trasování bude potřeba prověřit, bude mít velmi podobné benefity jako ten rakouský. Může prospět vodní bilanci v povodí Dyje, tedy vylepšovat hladinu Vranovské přehrady, do níž by měl ústit, Novomlýnských nádrží a také by mohl dodávat vodu do oblasti Soutoku, tedy lužních lesů na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Vodu z něj by mohli získávat zemědělci pro závlahy a kanál by také mohl přebírat část průtoku při povodních.

Přínos v něm vidí i Rakušané, kteří zpracovávají vlastní studie, drtivá většina kanálu by totiž vedla územím sousedního státu. Podle náměstka ministra zemědělství Radka Lanče by za normálních okolností teklo do kanálu pět procent vody z Dunaje, Rakušané by si část odebírali pro svoje potřeby a dotok do Dyje by byl zhruba dva až čtyři metry krychlové za vteřinu.

Kdy by se mohl kanál začít stavět, pokud studie ukážou jeho výhodnost a to, že nebude škodit současným ekosystémům, je zatím podle Hladíka obtížné říct. "Nicméně pokud tyto první dvě studie vyjdou kladně, další rok by se mohly dělat navazující studie a za tři roky bychom mohli mít mezivládní dohodu. Poté by se musela začít dělat projektová a investiční příprava a to už momentálně nelze časově odhadnout," řekl Hladík. Samotná stavba Marchfeldkanalu trvala Rakušanům osm let.

Vedle vodohospodářských výhod by kanál měl i turistické využití. Bylo by možné po něm plout jako po Baťově kanálu a vedla by podél něj cyklostezka jako kolem Marchfeldkanalu.