Ekologické večery do konce roku 2024, ten o vlcích a lidech, také v Jeseníkách, již ve středu!

Do naší přírody se po více jak sto letech vracejí šelmy, které člověk dříve vyhubil. Přibývá kontaktů lidí s vlky a medvědy. Už nenacházíme jen jejich stopy. Na svou přítomnost upozorňují často velmi dramaticky, když například loví hospodářská zvířata. Návrat těchto velkých zvířat vyvolává celou řadu lidských emocí a názorově štěpí společnost. Někteří lidé tato zvířata vítají jako ukázku ekologické pestrosti přírody a návrat predátorů, kteří do naší přírody přirozeně patří, jiní je považují za ohrožení své bezpečnosti nebo majetku. V úvodu bude uveden dokumentární film Vlci na hranicích (Martin Páv, 2020, 78 min.). Večer bude věnován rozpravě o výskytu šelem a přiblíží problémy, které člověku přinášejí, poskytne informace o chování velkých šelem a jejich významu v přírodě. Zástupci CHKO Jeseníky pak představí současnou situaci v horách, kam z hanáckých nížin vyjíždí celá řada z nás.

Martin Páv absolvoval katedru hrané režie na FAMU a v současné době studuje doktorské studium na MUP, kde se věnuje výzkumu postkoloniální identity neformálních osídlení ve městech globálního jihu. Zároveň je členem tuzemských i mezinárodních výzkumných projektů, které zkoumají dopady klimatické krize na fungování společnosti. Je autorem dvou oceňovaných dokumentárních filmů. Jeho debut Kibera, příběh slumu (2018) byl promítán na několika zahraničních festivalech a získal cenu diváků na MFDF Jihlava. Jeho druhý celovečerní snímek Vlci na hranicích (2020) získal cenu za antropologický a environmentální přístup na festivalu Jean Rouch v Pražíži a zvláštní uznání poroty na MFDF Jihlava. V současné době dokončuje dva celovečerní projekty-časosběrný dokumentární film o romské rodině ve Varnsdorfu Dajori a film Glowing, který vypráví o fenoménu bělení kůže ve třech světových metropolích-Nairobi, Novém Dillí a Soulu.

Lenka Štíhlová. Farmářka. Studovala na střední zemědělské škole, ale oborem se neživila. Starala se o děti, pracovala v půjčovně lyží, dělala s manželem výškové práce. Před lety došlo ke zlomu, Lenka s manželem odešla z Brna na venkov. Nakonec ale zůstala na malé farmě v bývalé sudetské vsi s třemi dětmi sama. I tak je rozhodnutá dále hospodařit ve Zdoňově nedaleko Adršpašských skal, přestože i ona má své zkušenosti s napadením chovných zvířat vlky.

Petr Šaj. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště Olomoucko. Vystudoval odbornou biologii a geografii na přírodovědecké fakultě. V letech 2001-2010 působil na pozici vedoucího střediska ekologické výchovy, kde se věnoval hlavně tématu ochrany přírody a osvětě. V AOPK ČR působí od roku 2011. Nejprve jako zoolog na Správě CHKO Jeseníky, poté jako vedoucí Správy CHKO. Od roku 2023 řídí regionální pracoviště Olomoucko, do kterého patří vedle Jeseníků také CHKO Litovelské Pomoraví. Profesním zaměřením je zoolog - ornitolog. Dlouhodobě se zabývá monitoringem a dokumentací ptáků v Jeseníkách, především pak početné sokolí populaci. Hodně času také věnuje velmi potřebné prezentaci aktuálních přístupů v ochraně přírody na přednáškách a besedách s promítáním fotografií z vlastního početného fotoarchívu.

Vít Slezák. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Jeseníky. Na AOPK ČR pracuje od roku 2010, poté co vystudoval ochranu přírody na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedoucím Správy CHKO Jeseníky je od roku 2023. Jeho zaměření je spíše na zoologii, ale jak sám říká, snaží se chápat přírodu v širších souvislostech, včetně historicko-kulturních aspektů. A možná právě to ho předurčilo zabývat se na Správě CHKO problematikou vlků, protože kromě zoologie se toto téma odráží také v zažitých představách lidí vycházející z naší kultury.

Vladimíra Křenková. Původním povoláním zootechnik. V roce 2005 založila s manželem Občanské sdružení Stránské, které se věnuje především chovu Valašské ovce a výuce tradičních řemesel. V posledních letech se zaměřuje hlavně na zpracování vlny tradičními postupy a momentálně vzniká i nově vybavená přádelna s názvem Jesenické vlnění. Spolek se zapojil do vypásání lokalit v okolí Ovčárny a Petrových kamenů a další přírodní rezervace Růžová. Kdy stádo Valašských ovcí pomáhá přírodě volnou pastvou. Volná pastva probíhá bez ohrad a stádo je ovládáno pomocí ovčáka a ovčáckých psů. Chov ovcí na farmě ve Stránském začal v r.2005 a dnes má stádo 120 dospělých kusů, zařazených do programu zachování genových rezerv, jelikož Vlašská ovce je ohroženým druhem. Vladimíra Křenková je jedním z členů komise pro udělení značky "Jeseníky originální produkt", členkou MAS Rýmařovsko a předsedkyní Klubu zpracovatelů vlny a jiných přírodních materiálů. Organizuje společně se Svazem chovatelů ovcí a koz akce propagující chov těchto zvířat a zpracování vlny.

Michal Feller, koordinátor Hnutí DUHA Šelmy. Od roku 2018 působí jako koordinátor monitoringu velkých šelem v Jeseníkách. Problematice velkých šelem se Hnutí DUHA Šelmy (dříve pod názvem Hnutí DUHA Olomouc) věnuje od roku 1995, soustavně od roku 1999. Od roku 2002 organizují lidé z hnutí terénní monitoring velkých šelem v Beskydech formou tzv. Vlčích a Rysích hlídek, který se časem rozrostl do téměř celé České republiky. Od Beskyd a Bílých Karpat, přes Jeseníky, Rychlebské hory, východní, severní a západní Čechy, po Kokořínsko, Brdy, Šumavu a Pošumaví. Zabývají se i řadou dalších souvisejících aktivit, především osvětou a vzděláváním veřejnosti, podporou chovatelů v realizaci ochrany stád, ochranou migračních koridorů a biotopů šelem, tvorbou a publikací odborných a osvětových studií, navazováním spolupráce s myslivci, lesníky a zapojováním veřejnosti do ochrany šelem.

v jednání Svetozár Krno

Výstava od 1. do 31. října v nízkoenergetickém domu DPLP-Sluňákov.

Beseda o přírodě, krajině, lidech a proměnách překrásného karpatského oblouku. Na počátku letošního roku představil na ekologickém večeru Aleš Palán osobnost zoologa a spisovatele Miloslava Nevrlého. Zmínil, že jednou z nejzásadnějších knih, které zmiňují čeští čtenáři s vyjádřením, že jim změnily život, jsou Nevrlého ,,Karpatské hry". Nyní tedy navážeme na tuto knihu, která zlákala tolik lidí na jejich vlastní putování po těchto horách. Karpaty nám představí poutníci, kteří prošli pohoří velmi důkladně, s láskou, obdivem a pozorně si všímali života v horách i jejich okolí a také environmentálních proměn této jedinečné krajiny.

Součástí pořadu bude i vernisáž výstavy Martina Davidova: ,,Na cestě domů". Výstava představí soubor fotografií a poetických textů, které vznikly při putování autora přes pohoří Karpat od Dunaje v rumunské Oršově k Dunaji v Bratislavě v roce 2021. 2000 km dlouhou pouť prošel sám se svým psem. Fotografie s texty zachycují pozorování a vnímání vnějšího i vnitřního světa poutníka na cestě domů.Součástí pořadu bude i vernisáž výstavy Martina Davidova: ,,Na cestě domů". Výstava představí soubor fotografií a poetických textů, které vznikly při putování autora přes pohoří Karpat od Dunaje v rumunské Oršově k Dunaji v Bratislavě v roce 2021. 2000 km dlouhou pouť prošel sám se svým psem. Fotografie s texty zachycují pozorování a vnímání vnějšího i vnitřního světa poutníka na cestě domů.

Je slovenský vysokoškolský pedagog, politolog, cestovatel a spisovatel, syn spisovatele Miloše Krna a překladatelky Viery Krnové. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Dlouhodobě přednáší na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře. Sestavil ve spolupráci s Rastislavem Tóthem a Peterem Kulašikem Stručný politologický slovník. Je autorem řady politologických knih, včetně učebnic pro vysoké školy. Od roku 2001 vydává ve vlastním nakladatelství Karpaty-Infopress cestovatelskou edici Hory, diaľavy. V této edici vydal také svou knihu ,,Dvetisíc kilometrov od Železných vrát po Devín: 78 dní po karpatskom oblúku", která dokumentuje sportovně i cestovatelsky zajímavý počin souvislého putování po hlavním hřebenu Karpat od srbsko-rumunské dunajské úžiny až po soutok Dunaje a Moravy. Edice je jinak zaměřena zejména na východní Evropu a Asii. Za svou knihu ,,Z devínskeho brala na Duklu" získal Cenu Egona Erwina Kische.

Jiří Glonek. Vystudoval historii na FF UP v Olomouci. Od roku 2003 je zaměstnancem Vědecké knihovny v Olomouci, kde pracuje v oddělení historických fondů. Odborně se věnuje zejména knižní vazbě, starým mapám a dějinám turistiky. Kromě toho je aktivní ve spolku Lubavia, který mimo jiné pečuje o památky a hřbitovy ve Vojenském újezdu Libavá. Miluje hory. Do rumunských Karpat se neustále vrací od první návštěvy v roce 1999. O dvaadvacet let později prošel Karpatský oblouk. Na jednom z ekologických večerů představil svou vynikající knihu ,,Na Jeseníky! - O putování jesenickými horami, turistických bedekrech a mapách do roku 1945."

Michal Medek. Na MU vystudoval zeměpis, biologii a geologii a také humanitní environmentalistiku. Dvě dekády se věnoval ekologické výchově v Moravském krasu, zabývá se interpretací přírodního a kulturního dědictví. Během posledních 35 let prošel většinu karpatských pohoří, editoval anglické vydání Karpatských her a provozuje web o dálkových pěších túrách transcarpathian.org. V rámci Karpatské úmluvy usiluje o celostní pohled na Karpaty, na svých cestách po méně známých rumunských pohořích dokumentuje rychlé proměny krajiny související se změnou hospodaření.

Martin Davidov. Fotograf, ochránce přírody, arborista. Absolvoval Institut tvůrčí fotografie v Opavě (1997). Fotografování se věnuje od dětství. Učí fotografii na Cretive Hill College ve Zlíně. Svou práci představuje od roku 1995 na samostatných výstavách. Od roku 2003 je vedoucím Ekocentra Čtyřlístek ve Zlíně. Mimo zmíněných profesí se věnuje horolezectví a je několikanásobným vicemistrem ČR v dogtrekkingu.

Svět vnímáme prostřednictvím smyslů. Ty se zdaleka neomezují jen na ,,velkou pětku" tvořenou zrakem, sluchem, čichem, chutí a hmatem. Smyslů máme mnohem více. Zvířecí smysly se od těch našich často dramaticky liší a živočichové proto mohou vnímat svět úplně jinak než my. Pes žije ve světě pachů, paúhoř ve světě elektrických polí a netopýr vidí ušima. Vydejme se na krátkou exkurzi do říše smyslů. Je plná překvapení.

Jaroslav Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se zabývá biologií reprodukce. Je profesorem na České zemědělské univerzitě v Praze, kde vyučuje biotechnologie a bioetiku. Biotechnologie vyučuje také na přírodovědeckých fakultách Karlovy univerzity, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity.

Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy. Píše populárně vědecké knihy (např. Desatero smyslů, Desatero pohybů, Zvířata na souši, ve vodě a ve vzduchu), spolupracuje např. s Českým rozhlasem, MF Dnes, kam přešla vědecká část přílohy Orientace Lidových novin, Hospodářskými novinami nebo časopisem Vesmír.