Čtveřice národních parků v ČR má novou asociaci

V Podmolí na Znojemsku v Národním parku Podyjí tento týden vznikla Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Založily ji správy všech čtyř národních parků v Česku - Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Prvním předsedou se stal Robin Böhnisch z Krkonošského národního parku. V tiskové zprávě o tom informoval koordinátor asociace Jakub Kašpar.

"Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli asociaci založit, je potřeba mít jasnou platformu pro vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností a koordinaci," uvedl Kašpar. Doplnil, že asociace je připravená přivítat ve svých řadách případné nové členy jako chystaný NP Křivoklátsko.

Národní parky chtějí, aby asociace byla jejich společnou reprezentací navenek k veřejnosti, ale i k partnerům ve světě, především vůči mezinárodním organizacím. Hlavním cílem je ale být platformou pro vzájemnou diskusi nad otázkami ochrany přírody, ale i celostátními a mezinárodními strategickými dokumenty.

"Vnímám asociaci jako významné posílení hlasu správ NP, ať už směrem k nejširší veřejnosti nebo třeba v diskusi o legislativních změnách, které se NP dotýkají. Správy národních parků představují koncentraci vysoké odborné kompetence, tradici intenzivní komunikace s partnery v regionu, každý z těch současných má také jedinečnou zkušenost z přeshraniční spolupráce. Je tedy zřejmé, že Asociace národních parků ČR bude mít v mnoha ohledech co nabídnout," uvedl Böhnisch.

Národní parky jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody. Nejstarším národním parkem v Česku je Krkonošský národní park (KRNAP), od jehož vzniku letos uplynulo 61 let. Největším je Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, který je na české straně obklopen CHKO Šumava (na německé straně na něj navazuje NP Bavorský les), a chrání tak největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě. Nejmladším je Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami. Primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991), jehož devizou je takřka panenská příroda, neboť oblast byla do roku 1989 součástí hraničního pásma nepřístupného veřejnosti.