Vlček etiopský, psovitá šelma, sbírá pyl a může tak přispívat k opylování

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom dnes deník Le Monde.

Vlček etiopský je nejvzácnější divoká psovitá šelma na světě, kterou lze spatřit pouze na náhorních planinách v Etiopii. Jedinců tohoto druhu je méně než 500 a žijí rozděleni do 99 smeček.

"Až 87 procent druhů květin je závislých na opylování nejrůznějšími živočišnými druhy. Mezi savci jsou opylovači zejména létající druhy, jako jsou netopýři. V menší míře přispívají k opylování i někteří vačnatci, hlodavci, primáti a malé šelmy," píší autoři studie publikované v časopise Ecology, která jako první slabost vlčků pro mnohokvět hroznatý popsala. Někteří vlčci si během pozorování stihli pochutnat až na 30 květinách.

Opylování nelétajícími druhy savců může být podle studie rozšířenější, než si vědci původně mysleli. V roce 2015 věděli vědci jen o čtyřech druzích masožravých savců, kteří se živí nektarem. Od té doby objevili badatelé další, jako jsou mangusta šedá nebo některé druhy cibetkovitých šelem.

Mnohokvět hroznatý kvete hojně od června do listopadu a láká velké množství opylovačů, zejména z řad pěvců. Výzkumníci však zjistili, že kromě vlčků a pěvců si na nektaru této rostliny pochutnají i psi domácí, paviáni anubi, a dokonce i děti etiopských pastýřů, kteří žijí na náhorních planinách. Květ mnohokvětu má totiž takovou stavbu, která opylování podporuje - má velkou robustní strukturu a výrazné rozmnožovací orgány (tyčinky a pestíky).

Otázkou podle vědců zůstává, jakou hodnotu má pro květinu opylování vlčky. Někteří z vlčků totiž při opylování květy okusovali, čímž mohli květy poškodit a narušit tak účinnost přenosu samčích rostlinných buněk na samičí.