Loňská dohoda COP 28 poprvé zmínila ropu, zemní plyn a uhlí jako nebezpečí

Vybrané údaje o dohodě o postupném omezování fosilních paliv, na které se před rokem, 13. prosince 2023, dohodli představitelé téměř dvou stovek zemí na klimatické konferenci COP28 v Dubaji:

- Představitelé téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji 13. prosince 2023 shodli na nové dohodě, která vyzývá k postupnému omezování fosilních paliv s cílem odvrátit klimatické změny. Byl to historický krok, protože to bylo poprvé, kdy text výslovně zmiňuje ropu, zemní plyn a uhlí, které jsou považovány za hlavní příčiny změn klimatu. K dohodě dospěli účastníci po více než 30hodinovém prodloužení jednání.

- Podle kritiků ale v dokumentu chyběla výzva k úplnému ukončení využívání těchto paliv, což chtěla více než stovka států, včetně Evropské unie a USA, nebo zmínka o metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům.

- Účastnické země "budou přispívat k... přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky," uvedla dohoda, jejíž schválení přivítali představitelé OSN, Evropské unie i Česka.

- Konference COP28 dospěla k rozhodujícímu momentu v boji proti klimatické změně, uvedl v reakci generální tajemník OSN António Guterres. Zároveň zdůraznil, že věk fosilních paliv musí skončit. Za dobrou zprávu pro celý svět text označila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se jednalo o "důležitou zastávku na cestě" k přechodu k nefosilním energiím. Jako krok k modernizaci díky obnovitelným zdrojům, jaderné energetice, ukládání a využívání uhlíku a podpoře vodíku dokument označil český ministr životního prostředí Petr Hladík.

- Globální emise skleníkových plynů by podle textu měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí, mezi které patří i Čína - jeden z největších světových znečišťovatelů - může vrchol přijít později. Dohoda také připustila, že by při omezování fosilních paliv mohla hrát roli takzvaná přechodná paliva, což by se podle některých pozorovatelů mohlo týkat i zemního plynu. To by umožňovalo zemím jeho užívání i po roce 2050.

- Dohoda vyzvala také ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.

- Některé země a neziskové organizace byly zaskočeny tím, že předseda konference Sultán Džábir dohodu oznámil hned na úvod plenárního zasedání, aniž by jim umožnil zahájit diskuzi nebo vyjádřit výhrady.

- Představitelé malých ostrovních států, které jsou dopady změny klimatu ohroženy nejvíce, například tvrdí, že dohoda nečiní dost pro jejich ochranu. Rozvojové země zase text kritizují mimo jiné proto, že přímo nevyžaduje, aby jim bohatší země poskytovaly finanční podporu. Další kritika se týkala nespravedlnosti, tedy skutečnosti, že rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít.

- Předchozí konference přijaly pouze mantinely snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.

- Nový cíl, který vzešel z loňské konference, má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod 100 miliard dolarů ročně od roku 2020. Tento cíl se poprvé podařilo splnit o dva roky později, tedy v roce 2022, a závazek má vypršet v roce 2025.

- Na letošní klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu se po dlouhém vyjednávání světové státy dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizovaly jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie to byl krok vpřed.