Třídění kovových obalů do žlutých nádob

Deník se aktuálně zajímal o již úspěšně probíhající celorepublikovou akci na rozšíření možností třídění všech kovových obalů do žlutých sběrných nádob a to tam, kde nejsou zavedeny nádoby šedé. Na dotazy Deníku odpovídal výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Ve své tiskové zprávě uvádíte, že loni bylo žlutých kontejnerů, kam je možné dávat i kovy cca 180 tisíc, ale po Novém roce se jejich počet postupně zvýší bezmála na 500 tisíc. Jak konkrétně toto zvýšení jejich počtu provádíte, jakým konkrétním způsobem se tedy počet kontejnerů na třídění plastu a kovů zvýší, jak si to čtenář může představit?

Ano, na rozšíření a zjednodušení systému třídění kovových obalů jsme se dohodli s obecními svazy a s dalšími profesními svazy svozových a třídících firem. Náš třídící systém v obcích na začátku roku 2025 se rozšířil už na jeden milion barevných nádob v celé ČR. Polovina z toho, tedy 500 000 kusů, jsou žluté nádoby. Jsou ve všech obcích a stále více lidí je má už i ve svých rodinných domech.

Lidé v ČR velmi dobře třídí a dělají to dobrovolně. Jsme v tom jedni z nejlepších na světě. Dosud vždy jsme jako ČR splnili všechny platné cíle pro obaly. Zjednodušení a rozšíření systému je naše poděkování lidem za to, že tak dobře třídí. Chceme, aby to měli ještě jednodušší, než doposud.

V řadě regionů jsme třídění kovových obalů do žlutých nádob zkoušeli několik let a prokázalo se, že je to efektivní a že to má výborné výsledky. Plošné rozšíření systému se nyní děje díky dohodě zastřešujících zainteresovaných svazů, které se shodly na jasné výhodnosti tohoto opatření pro lidi i pro obce (SMO ČR, SMS ČR, ČAOH, SKS, SVPS).

Můžete vysvětlit, v čem je tato varianta pro stát i občany výhodnější, než ministerstvem životního prostředí plánované povinné zálohování nápojových plechovek?

Výhody jsou jednoznačné. Náš systém řeší všechny kovové obaly a vlastně všechny obaly jako takové. Chceme oběhové hospodářství pro všechny materiály. To samé požadují i obchodníci a obchodní řetězce, kteří iniciativu také velmi vítají. Naopak navrhované řešení ministra Hladíka řeší jen dva obaly, a to nejméně problémové a zároveň nejhodnotnější - PETky a plechovky.

Stávající opatření, tedy rozšíření třídění kovů do žlutých nádob, nebude lidi ani obce stát významnější náklady navíc, zatímco zálohový systém má po započítání inflace stát 7 miliard Kč v investicích a každý rok další cca 3 miliardy Kč v provozu. Náklady na sebrání jedné PETky ve slovenském zálohovém systému jsou pět až sedmkrát dražší, než sebrání PETky, či plechovky v ČR. Náklady vždy zaplatí lidé, nikdo jiný. Když bych to měl zjednodušit, tak v ČR jsme s obcemi vyvinuli komplexní systém hromadné dopravy, kde odpady jezdí společně jako v MHD a slisované, čímž se dost ušetří. Zatímco zálohování je takové velmi drahé taxi, které jezdí výběrově a peněženku dost potrápí.

V současném systému obce ze zákona vlastní cenné suroviny v barevných nádobách a kompenzují z nich náklady za ostatní odpady. Zálohový systém ministra Hladíka cenné obecní suroviny ze dne na den nahraje novému soukromému monopolu nápojářských firem. Jedná se o vysoké stovky milionů ročně. Kritizoval to i antimonopolní úřad.

Další výhodou je fakt, že v našem systému lidé odkládají obaly zmačkané, aby se neskladoval a nevozil vzduch. V zálohovém systému převážíte hlavně vzduch, což má vliv i na nárůst uhlíkové stopy.

A pak je tu výhoda komfortu pro lidi. V třídícím systému mohou lidé kovy třídit v 500 000 žlutých nádobách v celé ČR, dále v šedých nádobách a také ve sběrnách kovů, kde za ně dostanou peníze, případně ve sběrných dvorech obcí, apod. V zálohovacím systému ministr počítá jen 11 000 sběrnými místy v obchodech. Možnost odvezdání kovového obalu je tedy v třídícím systému obcí v průměru více než 45 krát blíže lidem, než v navrhovaném povinném zálohovém systému. Co je výhodnější pro lidi je tedy evidetní. Těch rozdílů je mnohem více, ale tyhle jsou dobře pochopitelné.

Jak konkrétně toto rozšíření počtu kontejnerů a popelnic zlepší třídění a zejména recyklaci kovového odpadu? Bude to stačit ke splnění odpadových cílů Evropské unie?

Velmi podstatně. Máme to změřené. V regionech, kde se opatření zkoušelo, se prokázalo, že když lidé mohou kovy odložit do žlutých nádob, které jsou prakticky všude, tak se jejich vytříděné množství zvýší na dvojnásobek, mnohde i více. A je to logické. Samotných šedých nádob na kovy bylo v ČR zatím mnohem méně než žlutých, protože to pro obce znamenalo další náklady navíc.

Aktuální opatření proto chytře využívá výhod společného řešení. Ty jsou obrovské. A cíle? Při odborných debatách k zavedení tohoto opatření jsme se shodli, že pokud lidé již v současné době vytřídí do žlutých nádob 8 PETek z 10 uvedených na trh, pak není žádný důvod, aby nevytřídili do těch samých nádob také 8 plechovek z 10. A do roku 2029 to určitě při další plánované intenzifikaci sběrné sítě a třídiček zvedneme o tu jednu na 9 z 10. Například Belgie má podobný plán. V případě potřeby lze v letech 2028, 2029 doplnit motivaci lidí k třídění např. moderní digitální cestou, s čímž Belgie také v případě potřeby počítá a můžeme to udělat i u nás. Vždycky to bude pro lidi komfortnější a levnější, než nosit odpady do obchodů.

A co se týká recyklace kovů? Tam už jsme na tom dobře nyní. Podle čerstvých oficiálních čísel MŽP se v ČR aktuálně recykluje 71,4 % kovových obalů. U ocelových je to dokonce již 91,9 %. To jsou velmi dobrá čísla i na celou EU. A budeme je dále zlepšovat.

Jak se k této Vaší změně obvykle staví města a obce, případně stát a jeho instituce?

Oba obecní svazy svými předsedy komisí pro ŽP jednoznačně souhlasily s touto akcí a aktivně ji podporují. Jsou nedílnou součástí celého řešení. A je logické, že obce chtějí svým občanům touto cestou také poděkovat za dlouhodobě dobré výsledky dobrovolného třídění. Říkám, že třídící systém a pozitivní nasazení lidí v dané věci je české rodinné stříbro a můžeme na to být hrdí. Musíme o to ale pečovat a lidem vytvářet pozitivní podmínky, nikoli je trestat novými omezeními a dalšími příkazy a zákazy.

Hlavní město Praha na svém webu uvedlo, že se na jeho území do žlutých kontejnerů kovy dávat nesmí. Jednáte s nimi a pokud ano, s jakým úspěchem?

Takhle to určitě není. Naopak Praha má na svém webu dlouhodobě to, že do žlutých nádob se kovové obaly třídí. Praha má třídění kovů do žlutých nádob v provozu již dlouho, což ukazuje i přiložený obrázek žlutého kontejneru a jeho polepů.

Ale zároveň má Praha možná jeden z nejvíce matoucích systémů pro lidi. Je to škoda. Tak trochu za to mohou vybraní politici. Když to zcela zjednoduším, tak v Praze do žluté nádoby u ,,domu vlevo" kovy dát můžete a máte a do druhé žluté nádoby u ,,domu vpravo" zase kovy nepatří. Praha určitě ví, že toto není dobré a udržitelné řešení, protože je to pro lidi matoucí. A je to zbytečné. Věřím, že pražští politici budou chtít udělat pozitivní změnu pro své občany co nejdříve a systém spraví tak, aby dával smysl a byl jednoduchý a vstřícný. Jako systémy mimo hlavní město. Určitě to není problém pražských svozových firem, že by nevěděly jak na to, je to spíše problém politického zadání.

Máte už nějakou zpětnou vazbu od občanů - pokud ano, tak jakou?

Ano, samozřejmě. Všude tam, kde se začaly kovy třídit také žlutých nádob, si to lidé logicky pochvalují, mají to jednodušší a mají to blíž. Pochvalují si to i obce a starostové. Těm se pozitivně navyšují zákonem předepsané výsledky třídění, protože kovy jsou těžké. Lidé jsou spokojení, že mají své kovové obaly kam dávat. Skoro v každé ulici a někteří přímo na svém pozemku, v případě door to door systémů. Myslím, že toto je zcela racionální a efektivní cesta. Pro lidi je to velmi komfortní. Největší výhodou tohoto řešení je skutečnost, že máme kvalitní řešení pro všechny obaly, protože všechny materiály je vhodné co nejvíce opět využít. Navrhovaný zálohový systém toto nikdy nedokáže, ani z podstaty nemůže. Řešit jen pouhé dva obaly by bylo strašně málo.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, na dotazy Deníku odpovídal Ing. Petr Havelka výkonný ředitel