Problematika invazních druhů

Článek obsahuje otevřený adresovaný dopis Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje a obcím s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem, "černý seznam" invazních druhů živočichů a rostlin v Královéhradeckém kraji a odkaz, kde lze nalézt k celé problematice více informací.

Co jsou to invazivní, resp. invazní druhy:

Jedná se o druhy, které nejsou na našem území původní, ale které postupně zdomácněly a přizpůsobily se místním podmínkám. Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují všechna příhodná stanoviště a vytlačují původní rostlinné druhy. Vytvářejí mnohdy rozsáhlé monotónní porosty, a tak dochází k degradaci přirozených společenstev. Invazní rostliny v novém prostředí nemají své přirozené nepřátele, kteří by významně omezovali jejich rozšiřování. Pojmy invazní, invazivní a nepůvodní bývají často zaměňovány a souvisí, zda jsou druhy domácí, rychle se na novém území šířící a zda přímo svým šířením ohrožují biologickou diverzitu.

Zdroje informací k problematice invazních druhů:

Informačním zdrojem k invazím v ČR jsou stránky ČSOP "Invaze v naší přírodě" na adrese jarojaromer.cz. Tyto stránky mají poskytnout obecné informace k problematice, ale zejména odkázat zájemce na další zdroje informací, poskytnout praktické informace ochráncům přírody, úředním osobám i např. zainteresovaným studentům. Měli byste se dozvědět co, jak a proč dělat, zpracovávána je i problematika financování a legislativy (bohužel zdroje informací k této problematice nejsou ucelené, či jsou dosud kusé), lze počítat i s vyhlášením jistých soutěží a s různými aktualitami. Pomoc nebo i jen podnětné připomínky k rozvoji a tvorbě tohoto webu jsou vítány.

Invaze a Královéhradecký kraj

23 neziskových organizací s působností v Královéhradeckém kraji na základě iniciativy ČSOP JARO Jaroměř se připojuje k požadavku koncepčního řešení problematiky invazních druhů v naší přírodě. Jedná se o dosti závažný problém, který je třeba řešit ať osvětou, tak rozumnými přímými zásahy proti zvláště nebezpečným invazním druhům. Čím dříve se o problému začne hovořit a začne se řešit, tím budou škody a náklady na likvidaci nebezpečných druhů nižší. Jde o iniciativu dosti zásadní a průlomovou i ve srovnání s ostatními kraji.

Otevřený dopis Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje a obcím s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem naleznete ZDE.

Černý seznam invazních druhů v Královéhradeckém kraji

Sestavení "černého seznamu" v Královéhradeckém kraji předcházela odborná diskuse. Cílem snah rozhodně nemůže být bezhlavá likvidace všech člověkem zavlečených či vysazených nepůvodních druhů ve volné přírodě, kdy boj by stál nepřiměřené finanční náklady a v případě mnoha plevelů a škůdců (lze sem přiřadit i druhy jako mandelinka bramborová, klíněnka jírovcová či plzák španělský) je definitivní vítězství boje i předem nereálné. Předmětem zájmu musí být zejména druhy, které mohou ohrozit přímo lidské zdraví, mohou potenciálně způsobovat hospodářské škody nebo charakterem svých invazí přímo přeměňují původní cenná společenstva v monotónní porosty (s minimální biodiverzitou, a to i na místech vyhlášených chráněných území a památek), degradují populace domácích druhů (např. křížením) a vytvářející z domácích druhů přímo druhy z "červených seznamů" (ohrožených domácích druhů).

Druhy "černého seznamu" Královéhradeckého kraje jsou uvedeny níže. Na území našeho kraje není proti jiným krajům alespoň dosud problém s invazní borovicí vejmutovkou (problematická může být ve skalních městech), ale výhledově se mohou objevit další nové problematické druhy (jež dosud neměly možnost invaze do naší přírody). "Černý seznam" Královéhradeckého kraje bude k dispozici a případně aktualizován na serveru Ekoneziskovky.cz (mezi "dokumenty"), pro celou republiku také na již výše uvedených stránkách jarojaromer.cz

Invazní druhy rostlin

Druhy nejvyšší priority:
(s nutnými zásahy i v případě plošných porostů)

Heracleum mantegazzianum (bolševník velkolepý)

Telekia speciosa (kolotočník ozdobný)

Reynoutria sp. (křídlatky)

Impatiens glandulifera (netýkavka žláznatá) – zejména na horních částech vodních toků

Druhy zvláštního zřetele:
(prevence zamezení šíření do přírody a likvidace vznikajících lokálních ohnisek)

Ailanthus altissima (pajasan žláznatý)

Bunias orientalis (rukevník východní)

Echinocystis lobata (štětinec laločnatý)

Helianthus tuberosus (slunečnice topinambur)

Robinia pseudaccacia (trnovník akát)

Rudbeckia laciniata (třapatka dřípatá)

Lupinus polyphyllus (vlčí bob mnoholistý, lupina)

Solidago canadensis, S. gigantea (zlatobýl kanadský a celík obrovský)

Invazní druhy živočichů

Anguillicola crassus (krevnatka úhoří)

Arion lusitanicus (plzák španělský)

Astacus leptodactylus (rak bahenní)

Carassius gibelio (karas stříbřitý)

Cervus nippon (jelen sika)

Cylindroiulus caeruleocinctus (mnohonožka)

Mustela vison (norek americký)

Myocastor coypus (nutrie)

Nyctereutes procyonoides (psík mývalovitý)

Orconectes limosus (rak pruhovaný)

Ovis musimon (muflon)

Pacifastacus leniusculus (rak signální)

Parroa destructor (kleštík zhoubný)

Procyon lotor (mýval severní)

Pseudorasbora parva (střevlička východní)

Krajský úřad Královéhradeckého kraje,  obce s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem

Výzva k potlačení výskytu invazních druhů organizmů

Vážení starostové a členové městských a obecních zastupitelstev,

dne 23.6.07 se v Podorlickém skanzenu Krňovice uskutečnilo první setkání většiny aktivních ekologických organizací Královéhradeckého kraje. Delegáti se na něm jednoznačně shodli, že velmi významným problémem našeho kraje je šíření invazních druhů organismů. Jde o plošný problém, na který zdaleka nestačí jen jednotlivé dobrovolnické organizace.

Invazní ("vetřelecké") organismy jsou na daném území nepůvodní druhy rostlin a živočichů (neúmyslně zavlečené, nebo záměrně dovezené člověkem), které na svém novém působišti nemají například přirozené nepřátele a agresivně se šíří po krajině. Následně mění přírodní stanoviště (vytváří monotónní společenstva) a vytlačují naše původní druhy živočichů a rostlin. Mnohé invazní druhy nezřídka způsobují i značné hospodářské škody (agresivní „plevele“ či „škůdci“). Problém s invazními druhy je celosvětový. Dle odhadů vynaložili jen v USA do roku 1993 na boj s invazními druhy 96,94 miliard USD. Kontrola 12 nejnebezpečnějších druhů stála ve Velké Británii v letech 1983-1992 ročně 334 milionů USD.

Mezi nejznámější invazní druhy u nás patří z rostlin např. bolševník velkolepý či křídlatky, ze živočichů pak např. postrach zahrádek plzák španělský, původce obávané varroázy včelstev kleštík zhoubný, nebo třeba norek americký.

Čím déle bude problém s invazními druhy organismů přehlížen, tím větší budou ekonomické dopady v budoucnu, což ostatně dokládají desetitisíce příkladů z celého světa (notoricky známý je např. problém s králíky v Austrálii). Bohužel u řady druhů byla navždy promarněna šance na zastavení invazí vetřelců a s jejich negativním vlivem patrně bude nutno potýkat se napořád (viz např. zmiňovaný plzák španělský). Na druhou stranu ale postup řady velmi nebezpečných druhů ještě stále s různě velkými obtížemi zastavit lze, případně díky osvětě lze dokonce vůbec předcházet i úmyslným zavlečením potenciálně nebezpečných druhů do přírody (mnohdy jsou vysazovány dokonce s dobrým úmyslem). Bohužel problém invazních druhů v naší přírodě je u nás dosud poněkud přehlížen, nedostatečně medializovaný a řešený až v případě zjevné akutní naléhavosti s vynakládaným velkým úsilím (bolševník ap.).

Z uvedených důvodů se chceme invazním organizmům intenzivněji věnovat, mediálně seznámit s jejich problematikou širokou veřejnost a účinně proti nim zasahovat v přírodě. Seznam nejnebezpečnějších druhů šířících se na území Královéhradeckého kraje naleznete na adrese www.ekoneziskovky.cz v příspěvku „Invazní druhy“ (jen rostlin máme přes 80 invazních druhů, z nichž cca desítka patří mezi nebezpečné či hodné zvláštního zřetele). Na adrese www.jarojaromer.cz  je informační servis pro celou ČR k celé problematice, s důrazem na potřeby v praxi.

Prosíme Vás proto o koncepční řešení problematiky invazních druhů, vyčlenění potřebných prostředků, informování veřejnosti o této problematice a podniknutí zásahů proti nejnebezpečnějším invazním druhům. Uvítáme, když na Vašich internetových stránkách umístíte upoutávku na zmiňované internetové stránky, pověříte své pracovníky osvětovým informováním veřejnosti a realizací přímých akcí vedoucích k zastavení invazí (likvidace invazních rostlin v cenných přírodních územích a na horních částech povodí toků, mapování stavu apod.).

Organizace, které podporují tuto výzvu:

A-Rocha, křesťané v ochraně přírody (Světlík)

Asperula (Böhnisch)

Bioklub Nové Město nad Metují (Pytlík)

Brontosaurus, ZČ SUP (Kleinerová)

Centaurea (Horník)

Centrum rozvoje Česká Skalice (Hamanová)

CSOP Krkonoše (Mileš)

ČSOP Puštíci (Anders)

CSOP Na Plachtě (Podhajský)

Česká botanická společnost – východočeská pobočka (Samková)

Česká společnost ornitologická – východočeská pobočka (Fejfar)

ČSOP Ekochov (Rozínek)

ČSOP JARO Jaroměř (Číp)

ČSOP Křižánky (Zíková)

ČSOP Orlice (Záruba)

ČSOP Osadníci Jaroměř (Plecháč)

Galácie (Bajer)

Hnutí Duha Podorlicko (Hutník)

Klub NATURA (Dobroruková)

Milovický přírodně společenský kroužek (Penc)

Orebské zrcadlo (Hanousek)

SEVER (Richterová)

Tetřívek (Mikeš)

Bližší informace k naší iniciativě naleznete na www.ekoneziskovky.cz nebo u kontaktních osob ČSOP JARO Jaroměř:

David Číp, email: coracias@seznam.cz,  mobil: 420 603 847 189

Jiří Jakl, email: jarojaromer@seznam.cz, mobil: 420 776 877 565

Zdroj: stránky ČSOP "Invaze v naší přírodě" na adrese jarojaromer.cz