Experti hledají kritéria, podle kterých rozdělit obří ekozakázku

V případě, že vláda nevybere vítěze výběrového řízení na likvidaci starých ekologických škod, jak ve středu avizoval premiér Petr Nečas (ODS), budou zřejmě sanace nějaký čas pokračovat v dosavadním tempu a podle dosavadních pravidel. Celkem na vyčištění čeká 510 lokalit. Podle zdrojů ČTK odborníci už ale hledají kritéria, podle kterých by se dala obří ekozakázka rozdělit do několika menších.

"Jednou možností je rozdělit zakázky podle regionů, to s sebou ale nese problém nesymetričnosti, v jednotlivých krajích je míra znečištění různá," řekl ČTK jeden z expertů, který nechtěl být jmenován. Dalším kritériem pak může být závažnost znečištění. Nový systém musí být podle něj pečlivě připraven. Možnost rozdělit zakázku na několik menších naznačil už dříve premiér Nečas.

"MŽP bude preferovat transparentní soutěže, tedy rozdělení původní zakázky do více balíčků, například podle regionálního členění. Prioritou MŽP je rychlé odstranění ekologických škod za adekvátní a férovou cenu, s důrazem na rychlost jejich likvidace podle míry rizika a znečištění," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.

Podle ministerstva financí stále běží dosavadní systém. "Zadávají se výběrové řízení na jednotlivé zakázky a realizují se podle akutnosti zásahu," řekl ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Obří ekotendr měl podle něj likvidaci starých ekologických zátěží urychlit a zlevnit. Podle dosavadních pravidel bude odstranění znečištění trvat ještě roky. "Alespoň jsme otestovali, jaké nabídky by byly možné," vyhodnotil výsledek tři roky organizovaného výběrového řízení Jakob.

Ekologické škody vzniklé před rokem 1992 stát musí odstranit, protože to slíbil vlastníkům zamořených území v době privatizace. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit žaloby nebo arbitráže. Jde například o areály Papíren Jindřichov, Parama, Unipetrolu, Spolany, Mory Moravia, Velamosu, Škody Auto, OKD, Benziny nebo Avie.

V roce 2009 zaplatilo ministerstvo financí za supervize a sanační práce téměř 5,4 miliardy korun, v roce 2008 to bylo 3,6 miliardy. Celkem tak od roku 1991 do ledna 2010 stát uhradil téměř 45,7 miliardy korun.

Ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ve středu oznámil, že ani nejlevnější nabídku vzešlou z tendru přijmout vládě nedoporučí. Premiér ihned reagoval prohlášením, že kabinet vítěze nevybere. Formálně nicméně výsledy tendru vláda probere, Kalousek jí předloží i oponentních znalecké posudky.

Také podle nejmenší vládní strany Věcí veřejných by stát měl zakázku rozdělit na více částí, tak aby se soutěže mohly zúčastnit i menší firmy. Podobný názor prosazuje i organizace Transparency International, která obří ekotendr kritizovala jako neprůhledný a rizikový z hlediska korupce.

Podle ekologického sdružení Hnutí Duha by nové řešení mělo rozdělit zakázku na čistění místo po místě nebo na malé skupiny podobných projektů. "Česká inspekce životního prostředí by měla mít přesnou a nezávislou kontrolu, co a jak bylo vyčištěno, a teprve podle toho by stát měl udělané práce proplácet," řekl ČTK člen sdružení Vojtěch Kotecký. Právě na praktickou nemožnost zkontrolovat výsledek sanací v souvislosti s ekotendrem upozorňovala Transparency International.