Chemický útok z lagun Ostrama

Čistá Ostrava je název sdružení, které za 2,6 miliardy korun likviduje staleté laguny po zkrachovaném Ostramu. Jenže lokomotiva čistěostravského vláčku firma Geosan neplatí subdodavatelům a navíc chce po státu dalších 630 milionů. Stát, přesněji ministerstvo průmyslu, peníze nedá - protože z původního balíku je utracena teprve miliarda. A víc ho to nezajímá. Prý nemůže zasahovat do "dodavatelskoodběratelských vztahů".

Jenže se bude muset zajímat. Jeden z postižených subdodavatelů má dánského vlastníka a dánský stát se ptá, co český stát s tímto bordelem hodlá podniknout. Naštěstí případ víří alespoň Dánové, když čeští ministři dělají mrtvého brouka. Protože mě jakožto "zákazníka" taky zajímá, jak mi firma rekonstruuje byt. Sice se nezajímám, jak platí své instalatéry, ale o to, co mi teče z kohoutku a co piju!

Stejně jako se čeští občané zajímají, co dýchají. A jejich zástupci odmítají pálit "zpracované kaly", které obsahují různé sajrajty. Tak se z "ekologického paliva" stává smrdutý obsah nelegálních skladů. Ani cementárny na severní Moravě, ani spalovna v Ústí nad Labem nehodlá do kotlů přidávat onen ekologický zázrak. Dobře vědí proč. Palivo totiž obsahuje jisté, nikde pečlivě nezmiňované, procento PCB.

Zkratka PCB značí polychlorovované bifenyly. V šedesátých letech hit, u nás jeho kariéra začala až v sedmdesátých a osmdesátých, kdy už svět zjistil, co je to za svinstvo. Pro svou vysokou tepelnou kapacitu se používaly jako teplonosná média v obalovnách asfaltové drti. Jejich chemická stálost posloužila v barvách pro venkovní prostředí. (Například na vnitřních stěnách zásobníků krmiva pro dobytek.) Dielektrické vlastnosti je předurčily pro použití v silových kondenzátorech a transformátorech.

Samy PCB nejsou příliš jedovaté. "Jenom" asi jako DDT. Pro svoji definitivnost při kumulování v tukových tkáních jsou však nebezpečné. Snědeného bifenylu se už nezbavíte. A časem můžete dostat rakovinu jater! Na lístku přiloženém k novým kondenzátorům, jež mi do někdejšího elektrotechnického zaměstnání v rodném Telecomu v roce 1983 došly ze ZEZu Žamberk, stálo jen: "Zamezte úniku PCB do životního prostředí." Tak jsem ty staré kondenzátory nevyhodil do kontejneru, jak mi radili kamarádi. Začal jsem se zajímat, jak mohu "zabránit úniku do životního prostředí". A o PCB jsem se dověděl spoustu věcí. Na dlouhou dobu se dobrovolně staly součástí mé pracovní náplně. Od hlavního energetika podniku jsem si vysloužil dokonce posměšek "praporečník deloristů". Vzal jsem ho jako hrdý titul.

Tady dovolte, abych ocitoval část fejetonu "Okna deloru dokořán", který mi vyšel v Technickém magazínu č. 2/96:

"Kdybyste sami likvidovali nějaký starý kondenzátor plněný Delorem (obchodní název PCB) a polili se, netřeba se bát. Zasažené místo omývejte vlažnou mýdlovou vodou alespoň po dobu 20 minut, PCB procházejí kůží. Oko vypláchněte vodou borovou. Montérky nemusíte vyhazovat, stačí je vyprat v perchloru. Potřísněnou podlahu očistěte ekologičtějším toluenem. Použitou mýdlovou a borovou vodu i perchlor slejte a uložte spolu s natoluoenovanými hadry do plastikového pytle a ten do kovové vany s hermetickým uzávěrem. Nepropustnost zkontrolujte každých 14 dní. Uzavřete do skladu s betonovou podlahou, natřenou epoxidovým lakem. Stěny pak do výše 2,8 m natřete tímtéž. Místnost musí být odvětrávána. Doklady o manipulaci s odpady uschovávejte po dobu dvaceti let, to stačí. Takový sklad jsem zařizoval."

A v roce 1988 konečně zařídil. Ale občanům Řep, kde jsme ho měli, se nelíbila ta umrlčí lebka na jeho dveřích. Takže nakonec si "technologické odpady" udělaly poslední výlet do spalovny ve Francii.

Výroba látek PCB a jejich užívání i poté, co byla ve světě prokázána jejich karcinogenita, míchání otráveného másla se zdravým, aby se škodliviny "zředily", jsou jen dalším nepotrestaným zločinem komunismu. Ale zločiny pokračují, naše vlastní zločiny.

Jediná efektivní metoda v té době jak zničit PCB, byla pálením při vysoké teplotě. Učili nás, že to musí být několik tisíc stupňů. Tím se škodlivé složité molekuly rozbijí. Spalovna těchto látek byla po revoluci plánována, hlavně pro likvidaci moučky ze zasažených krav. Ale nikdy se nepostavila. Protože se s peticemi ozvali občané, že je nepřípustné, aby u jejich obce stála taková neekologická spalovna. Mně se přes západočeskou energetiku podařilo zařídit, že náš odpad byl v roce 1992 spálen ve francouzské spalovně. I když to tehdy SPT Telecom stálo pěkných pár miliónů. Ve středočeském regionu ono svinstvo z našich objektů zmizelo, jenom z našeho objektu - Ústřední telekomunikační budovy, toho velkého domu na Olšanské s vysokou věží plnou antén - tuna...

Všechny podniky však nebyly tak bohaté. A některým chyběli i praporečníci. Česká spalovna není, hádejte, kam kontaminovaný odpad "zmizel", když od roku 1996 byly zrušeny chemické skládky! Látky "olejovitého charakteru" byly smíchány s olejem a ropnými produkty. Kontaminovaný odpad pak směřoval do lagun Ostrama jako "ropné látky". A straší dodnes.

Podle jednoho profesora z Univerzity Karlovy, který nás před čtvrtstoletí školil, jsou PCB nehořlavé, chemicky stálé. Do určitých teplot. Při elektrickém výboji a teplotách nad 1000 °C se uvolňují prudce jedovaté dioxiny, na které jsou i filtry plynových masek krátké. Dioxiny způsobily ekologickou katastrofu v Sevesu, po které i katolicky založená italská společnost přijala možnost provedení potratů u zasažených těhotných žen.

I samy "studené" PCB obsahují určité množství dioxinů, ale při pálení za nízkých teplot se na ně přímo proměňují. Dioxinové filtry u normálních spaloven to samy nevyřeší.

Zděsily mne informace z článku Zuzany Kubátové Špatná privatizace, podivná státní zakázka: laguny Ostrama řádně páchnou (HN, 2.8.2011), podle kterých se zbylá zemina prožene speciální linkou, na níž se jedy za teplot kolem 500 - 550° C "odpaří"(???). Co se někde odpaří, to se jinde kondenzuje, o tom nás učili ve škole, a nemusela to být zrovna UK!

A v kotlích cementáren, pro které je ono "alternativní palivo" primárně určeno, je teplota kolem 1050 °C. To prý už stačí...

S ohledem na to, že se jedná o zakázku za tři miliardy korun, si myslím, že nějaká suma by se měla věnovat i rozborům, které by odhalily případné znečištění lagun Ostrama rakovinotvornými látkami PCB. Absurdní je, že teprve jejich "ekologické spalování" by mohlo zapříčinit skutečně nebezpečné znečištění našeho životního prostředí!

Kuriózní je, že nová bezpečná metoda již existuje - za ty roky ouřadování kolem smradů z Ostrama se již vyvinula. Nová linka rozloží sajrajty na oleje, metan a čistý uhlík - a to už lze bezpečně spalovat i v nějakém energetickém kotli. Ovšem kvůli podepsané dohodě nelze - dle ministerstva průmyslu - ničehož v již naplánovaném ekologickém zločinu měnit. Připomínám, že ta dávná francouzská spalovna byla státní! Připomínám, že naši občané jsou ohroženi na zdraví a životech - a to by stát mělo zajímat! Minimálně ministerstvo životního prostředí, případně i ministerstvo zdravotnictví - a možná i ministerstvo obrany. Jde totiž o formu chemického útoku.

PS: Naši mladiství ministři možná nikdy neslyšeli o Sevesu. Připomínám: Možnost narození znetvořených dětí.

Psáno v Praze dne 30. srpna 2011

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.

Jan Kovanic, Neviditelný pes