Co pálí obce při správě lesů?

1. Jaká je výměra lesů ve vlastnictví obce/města a kdo se podílí na jejich správě?

2. Jaké finanční zdroje využíváte pro hospodaření v obecních/městských lesích?

3. S čím se při správě lesů nejvíce potýkáte a kde vidíte možnost nápravy?

4. Je vlastnictví lesů pro obec přínosem?

Ing. Alena Balounová, Kašperské Hory (1550 obyv., okr. Klatovy)

1. Výměra lesů je 6084 ha. Lesy spravuje společnost Kašperskohorské městské lesy, 100% vlastněná městem.

2. Využíváme dostupné příspěvky na hospodaření v lesích. Pěstební práce, výchovné zásahy apod. jsou financovány v rámci lesního hospodaření společnosti, tj. náklady na tyto výkony jsou pokryty z výnosů těžební činnosti.

3. Problémy nám způsobuje to, že významná část lesů (asi 4800 ha) je začleněna do území NP Šumava. Z toho plyne řada omezení pro hospodaření, aniž by případná újma či nutnost odlišných (nákladných) postupů byly obci adekvátně kompenzovány. K velkým ztrátám na výnosech dochází od roku 2007, kdy z rozhodnutí ministra Bursíka o rozšíření bezzásahových území s ponecháním nezpracovaného kalamitního dříví došlo k přemnožení lýkožrouta smrkového ve státních parkových lesích a následně k propuknutí kůrovcové kalamity. Kůrovec se šíří do okolních porostů, což má za následek asanaci kůrovcového dříví v míře vyšší, než činí plánované těžby podle lesního plánu. Kůrovcové dříví se na trhu realizuje za nižší ceny než dříví z mýtní těžby, což má za následek i nižší výnosy. Naproti tomu se zvyšují náklady na obnovu lesa a pěstební činnost (velké plochy k zalesnění, dražší sadební materiál atd.).

Pro naše městské lesy (a možná pro celou Šumavu) by řešením bylo změnit hranice NP, naše lesy z jeho území vyjmout a celou rozlohu NP zmenšit. Nejde prosazovat pralesy a divočinu, když v území, na němž byl NP s CHKO vyhlášen, je 22 obcí, které chtějí žít a rozvíjet se.

4. Pro Kašperské Hory je vlastnictví lesů zásadní - rozlohou jde o třetí největší obecní lesy v ČR. Lesy jsou historickým majetkem, který byl městu vrácen bohužel i s omezeními, která přináší existence NP v tomto území. Přesto jsou lesy jistým a nezanedbatelným zdrojem příjmů do rozpočtu města. Lesy v rozloze, v jaké je vlastní naše město, mohou být trvale výnosné, v tomto případě ale hodně záleží, jak zodpovědně zákonodárci rozhodnou o budoucnosti Šumavy: zda zůstane zelená nebo se přes rezavou promění v šedivé plochy s pozůstatky suchých stromů.

Ing. Eva Burešová, Doksy

(5150 obyv., okr. Česká Lípa)

1. Město Doksy vlastní 995 ha lesních pozemků, jejichž správcem jsou Městské lesy Doksy, s. r. o.

2. Veškerý chod a hospodaření firmy pokrývá hospodářská činnost firmy (prodej dřeva), malou část představují krajské příspěvky na hospodaření v lesích a příspěvky CHKO. V některých případech využíváme dotace z EU (Program rozvoje venkova - PRV, OP Životní prostředí). Firma odvádí ze zisku roční nájem městu.

3. Problémy nám způsobuje legislativa omezující práva vlastníka a ekonomiku hospodaření, veřejnost (jízda motorovými vozidly v lese, odpadky, krádeže dřeva), nerovnoměrné a nespravedlivé rozdělování krajských příspěvků na hospodaření v lesích jednotlivým vlastníkům.

4. Pro město je velmi výhodné a přínosné vlastnit lesy. Mimo jiné má z tohoto majetku příjem. Odváděný nájem vlastníkovi a investice do městského majetku přesahuje ročně 1 mil. Kč. Díky tomu, že jsme vlastníky lesů, můžeme si také určit způsob obhospodaření. Pro nás je důležitý i rekreační účel. Vždyť Máchovo jezero a okolní lesy jsou základním kamenem vysoké návštěvnosti tohoto kraje.

Ing. Petr Rys, MBA, Bruntál

(17 200 obyv.)

1. Celková výměra městských lesů je 335 ha. Správu a hospodaření v nich provádí společnost TS Bruntál s. r. o. vlastněná městem.

2. Hlavním finančním zdrojem při hospodaření je rozpočet města. Prostředky z rozpočtu jsou vynakládány na komplexní správu a údržbu lesů. Dalším zdrojem jsou dotace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které jsou poskytovány na činnosti, jako je výsadba melioračních dřevin (výsadba určená k rozšíření druhové skladby dřevin), přibližování dřevní hmoty pomocí koní a výchovné zásahy v porostu do 40 let věku (prořezávka porostu).

3. Nejobtížnější je vypořádat se s neukázněností občanů, kteří v lese vytvářejí černé skládky a provozují motoristický sport (motocykly, čtyřkolky). Likvidace černých skládek a obnova poškozeného porostu jsou finančně a časově velmi náročné. Řešením by mohla být právní úprava, která by znamenala pro každého neukázněného občana povinnost uvést - na vlastní náklady a svým přičiněním - porost či pozemek do původního stavu.

4. Vlastnictví lesů je pro naše město určitě přínosem, i když správa a údržba lesů vyžaduje nemalé finanční náklady. Les je výrazný krajinný prvek a uchovatel hodnoty, kterou lze kdykoliv využít. Vlastnictví lesů není přínosné pouze pro svého vlastníka, ale také pro celou společnost. Pozitivní je i to, že vlastnictví lesa zvyšuje majetkovou hodnotu města.

František Pelant, Děčín

(51 691 obyv.)

1. Výměra městských lesů činí 1070 ha. Správu a hospodaření vykonává příspěvková organizace města Lesní úřad Děčín.

2. Do roku 2008 byly hlavním zdrojem dotace z Programu poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji, od roku 2009 je tento program pro většinu vlastníků lesů v kraji nedostupný. V současnosti využíváme dotace z PRV, OPŽP, Programu péče o krajinu - CHKO. Na vlastní hospodaření je základním zdrojem prodej dřevní hmoty z lesů.

3. Obtížný je především přístup k dotacím na podporu hospodaření v lesích Ústeckého kraje, kdy kraj od roku 2009 upravil pravidla pro poskytování podpory tak, že na ně převážná většina soukromých či obecních vlastníků nedosáhne. Řešením by byl převod poskytování těchto podpor jednotně za celou ČR na Ministerstvo zemědělství, což byl stav před vznikem krajů.

Problémem je také administrativní složitost podání, průběhu řízení a vlastní realizace v rámci OPŽP. Nelze opomenout ani černé skládky či motorkáře v lese.

4. Významný přínos lesů pro město Děčín spočívá v jejich mimoprodukčních funkcích, tzn. rekreační, hydrické a proti-erozní. Dále mají význam sociálně ekonomický, kdy poskytují zaměstnávání místním lidem a živnostníkům. Zásadní přínos vidím také v možnosti ovlivňovat způsob hospodaření v lesích v bezprostředním okolí města, které je využíváno děčínskými občany. Z pohledu přímého finančního efektu není vlastnictví lesů pro naše město významné.

Petr Hudousek, Rokytnice v Orlických horách (2300 obyv.)

1. Výměra lesů v majetku města je 180 ha. Jejich správu zajišťuje společnost s ručením omezeným, která je ve výhradním vlastnictví města. Další její náplní je mimo správy lesa také výroba a dodávka tepla a teplé užitkové vody.

2. Jsou to výhradně krajské dotace a to na obnovu, zajištění a výchovu porostů a příspěvky na ekologické a k přírodě šetrné technologie. V našem případě využíváme např. dotace na přibližování dříví koňmi, které jednoznačně preferujeme před kolovou technikou. Současně tím dáváme i šanci na přežití chladnokrevných koní, kteří jsou u nás stále opomíjeni a nedoceněni.

Dále čerpáme dotace na výchovné zásahy, prořezávky a probírky do 40 let věku, výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin. Bohužel na tyto dotace není samozřejmě právní nárok a záleží na daném roce kolik financí kraj uvolní a kolikátá je naše žádost v pořadníku.

3. Velké vrásky v poslední době dělají především nepříznivé klimatické jevy. Ať už to jsou velké sněhové pokrývky, kdy mokrý sníh ničí většinu porostů do věku 60 let, větrné bouře, či mráz, který např. letos v květnu kompletně spálil veškeré narašené výhony především jedle, smrky a buky. Větru a dešti samozřejmě neporučíme. Jinak si nestěžujeme.

4. Vlastnit lesy je určitě výhodné. Mimo hospodářského významu je zde hledisko rekreační a volnočasové. Jsme také rádi, že můžeme spoluobčanům nabídnout možnost samovýroby dřeva, kdy ceny v sousedních státních lesích začínají dosahovat poněkud asociálních rozměrů.

František Mládek, Svratka (1500 obyv., okr. Žďár nad Sázavou)

1. Město Svratka vlastní 139 ha lesa, odbornou úroveň hospodaření podle zákona o lesích zajišťuje lesní hospodář. Práce spojené s hospodařením podle schváleného lesního hospodářského plánu (LHP) provádí soukromé osoby s živnostenským oprávněním.

2. Na hospodaření v lesích se využívají finanční příspěvky z rozpočtu kraje Vysočina, zejména na obnovu, zajišťování a výchovu lesních porostů a ekologické k přírodě šetrné technologie. Na vyhotovení LHP byl vloni využit příspěvek též. Na obnovu a rekonstrukci lesních cest v roce 2010 byly využity dotace z PRV.

Uvítali bychom i příspěvek na oplocování zákonem stanoveného minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin (buk a jedle), což je činnost značně nákladná.

3. Dlouhodobě se nejvíc potýkáme s poškozováním porostů a cest zakázanou jízdou terénních motocyklů a čtyřkolek, vyvážením odpadů i ojedinělými krádežemi dřeva. Snad pomůže lepší osvěta a výchova dětí ve školách, což je běh na dlouhou trať. Zvažujeme také instalaci závor, což není levná záležitost a pomáhá jen částečně.

4. Přesto je pro město Svratka vlastnictví lesa zajímavé jednak přínosem jistých finančních prostředků, pro občany možností využití odpadového dřeva na topení a trávení volného času.

AUTOR: SIMONA DVOŘÁČKOVÁ