Jak lze postihnout založení černé skládky?

Černé skládky zasahují do vlastnického práva, které je možné chránit jak na základě občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tak na základě trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále zasahují do stavebních předpisů (zákon č. 183/2006 Sb. , stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), a také do předpisů na ochranu životního prostředí, zejména pak do zákona o ochraně přírody a krajiny, č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vodního zákona, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nutno ovšem připomenout, že ne na základě všech shora uvedených zákonů je možné se domoci odstranění černé skládky z pozemku na náklady toho, kdo tuto skládku "založil".

V případě, že by šlo o nepovolenou skládku odpadu, tj. černou skládku, potom by se jednalo o rozpor se stavebním zákonem. Tímto by se její provozovatel, vlastník, nebo i vlastník pozemku, na kterém dotčená skládka odpadů stojí, dopouštěl přestupku podle ustanovení § 178 nebo § 180 stavebního zákona (záleží, kdo je v tomto případě majitelem skládky). Za tento správní delikt je možné uložit pokutu, dle ustanovení § 179 nebo § 181 stavebního zákona.

Stavební úřad je oprávněn kromě uložení pokuty nařídit i odstranění této nepovolené skládky odpadu, protože je oprávněn nařídit odstranění staveb i terénních úprav, dle ustanovení § 129 stavebního zákona. Takovéto odstranění stavby nebo terénních úprav se nařizuje vždy vlastníku. Při tomto postupu je rozhodující, zda tuto skládku stavební úřad shledá terénní úpravou, potom by její odstranění bylo nesporně na náklady vlastníka pozemku. Pokud by se jednalo o stavbu, potom by náklady nesl její vlastník, který by v mnoha případech byl zároveň vlastníkem pozemku.

Pokud se nalézá tato skládka na sousedním pozemku, je možné uplatnit postup dle § 127 občanského zákoníku (tzv. sousedské žaloby), kdy vlastník dotčené nemovitosti, může u soudu namítat, že je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován nebo dokonce ohrožován ve výkonu svých práv, například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod. Pasivně legitimován, žalován, je vždy takto "obtěžující" vlastník nemovitosti, v tomto případě by touto osobou byl vlastník pozemku, na kterém se skládka nalézá.

Tento postup lze uplatnit jen v případě, že se jedná sousední pozemek. Úskalím takového postupu je i to, že se jedná o soudní řízení, které může být zdlouhavé, a celá tíže řízení spočívá pouze na žalobci.

Postupuje-li se podle občanského zákoníku, nese náklady na odstranění skládky vlastník pozemku. Soused je ale žádán, aby se zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Je jen na jeho vůli, jaký postup zvolí, tj. nemusí se tím přímo dosáhnout odstranění skládky odpadu.

Vodní zákon vymezuje v ustanovení § 38, odst. 1 in fine odpadní vody tak, že kromě jiného je odpadní vodou průsaková voda ze skládek odpadu. Z tohoto lze dovodit, že voda vytékající z jakékoliv skládky odpadu, tj. i černé skládky, je vodou odpadní. Za nedovolené vypouštění odpadních vod lze uložit pokutu dle § 125a odst. 3.

Každopádně vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí má ze zákona povinnost uložit nápravu závadného stavu dle § 42. Povinnost k nápravě má osoba, která porušila dané předpisy, tedy ten, kdo odpad takto nedovoleně uložil (§ 42 odst. 1) nebo pozdější nabyvatel pozemku (§ 42 odst. 3), nebo vlastník majetku k němuž je závadný stav vázán (§ 42 odst. 2).

Pokud výše uvedená osoba není známa, respektive není komu uložit nápravu závadného stavu a zároveň hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí (§ 42 odst. 4).

Zákon o obcích (zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nabízí možnost sankcionovat vlastníka pozemku, na kterém se černá skládka nachází (§ 58 odst. 3). Problémem toho ustanovení je, že umožňuje takto postihovat pouze právnické osoby a fyzické osoby podnikatele, a to ještě ve velice krátké lhůtě - maximálně do dvou let od okamžiku provinění.

Uplynutí této lhůty však nikterak nebrání obci v trvání na odstranění závadného stavu a ani povinnému tento závadný stav odstranit (§ 59 odst. 3).

Zákon o odpadech nabízí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v situacích, kdy hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo k němu již došlo, možnost zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby (§ 79 odst. 1 písm. f). Odpovědná osoba v tomto zákoně vymezená není, avšak je možné předpokládat, že se bude jednat o původce odpadu.

Tento zákon ve svém ustanovení § 86 ukládá povinnost navrátit situaci do původního stavu, tj. odstranit černou skládku. Jelikož se jedná o zákonnou povinnost, potom je možné se jejího vymožení domoci prostřednictvím orgánů ochrany přírody - Česká inspekce životního prostředí, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti.

Na černou skládku lze nazírat i pohledem dalších právních předpisů, které již přímo neukládají povinnost odklizení skládky odpadu, ale sledují potrestání viníka.

Jedná se o:

Zákon o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše padesáti tisíc korun (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2).

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), podle něhož je možno založení černé skládky také postihovat. Na toto jednání je možné nazírat pohledem ustanovení § 293, resp. 294 tohoto zákona. Za naplnění skutkové podstaty podle tohoto ustanovení hrozí až tři roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Vzhledem k tomu, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán (podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější), je možná i aplikace dnes již neplatného zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona)

Pokusil jsem se zde nastínit možnosti odstranění černé skládky. Skoro všechny, kromě postupu podle občanského zákoníku, postupy spadají do oblasti veřejného práva. To sebou přináší výhodu v tom, že veškerý postup spočívá na bedrech správního úřadu, respektive obce.

ZDROJ: www.eps.cz