Mník jednovousý se vytírá v šumavské rybí líhni

Mník jednovousý (Lota Lota) naše jediná treskovitá ryba se vytírá v rybí líhni na Borových Ladech. Do šumavských řek se tak dostane další generace mníka jednovousého. Ta na podzim po přirozené selekci čítá několik tisíc kusů ryb.

Na Šumavě končí výtěr mníka jednovousého (Lota Lota). Jediná treskovitá ryba, která se vyskytuje v našich vodách je u nás vážně ohrožená. Rybí líheň Správy Národního parku Šumava na Borových Ladech, která je nejvýše položenou líhní u nás, se odchovem mníka jednovousého jako jedna z mála zabývá.

"Jedna samička mníka obecného má až 800 tisíc jiker, které použijeme k odchovu. Momentálně máme 8 milionů oplozených jiker, u kterých začíná období inkubace. Do dospělosti se jich dožije několik tisíc," popisuje Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borových Ladech.

Do šumavských řek se tak dostane další generace mníka jednovousého. Populace v šumavských řekách čítá několik tisíc ryb.

Správci rybí líhně zachytí jikry do hustých sítí a potom je vloží do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka. "V půlce března se vylíhne plůdek, který vysadíme do šumavských vod a potoků. Tím chceme jejich počet na Šumavě neustále navyšovat. Od doby, kdy mníka na Šumavě vysazujeme, se jeho počet minimálně zdvojnásobil," říká Josef Šperl. Do šumavských řek a říček se na jaře dostane několik tisíc těchto ryb. "Jediná šumavská rybí líheň vyprodukuje ročně 180 tisíc kusů rybího plůdku. Většinou jde o pstruhy obecné, které vysazujeme zhruba na 50 lokalitách na přelomu dubna a května," uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí NP a CHKO Šumava.

Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. "Čím mají mníci studenější vodu, tím je to pro ně lepší. Tím jsou aktivnější," doplňuje Šperl. "Mník pomáhá ostatním druhům ryb v řekách. Protože se v ní chová stejně jako liška v lese," uvádí Šperl. Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry - Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.

V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou "chyť a pusť" a na háčky bez protihrotu.

"Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun," popisuje Pavel Pechoušek. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.

Pracovníci Správy Národního parku Šumava vysazují původní druhy do "svých" řek a potoků už více než 15 let. Od té doby v některých místech vzrostl počet ryb až pětinásobně.

Ve Vimperku dne 9.1. 2013

Pavel Pechoušek

tiskový mluvčí

Správa NP a CHKO Šumava