Společnost OZO začala s rozšiřováním skládky v Ostravě

V Ostravě se začalo s rozšiřováním městské skládky v Hrušově. Společnost OZO Ostrava, která se zabývá odvozem a zpracováním odpadů, chce skládku rozšířit ve dvou etapách. Její kapacita by se tak mohla navýšit zhruba o milion tun, což by prodloužilo životnost skládky přibližně o 15 let, řekl dnes novinářům ředitel společnosti Karel Belda.

První etapa rozšiřování by mohla být dokončena letos na podzim, na skládce by tak vzniklo místo pro zhruba půl milionu tuny odpadů. Podle Beldy na skládce končí veškerý směsný komunální odpad. "Kapacita je tam dostatečná, Ostravané nemusí mít obavu z toho, že by odpad nebylo kam odvážet. Nicméně není to cesta, kterou chceme jít, v každém případě se chceme zaměřit na energetické využívání odpadů, kde nejen v Ostravě, ale celé České republice máme velké rezervy," uvedl Belda.

V Ostravě se každoročně vyprodukuje zhruba 106.000 tun odpadů. "Zajímavé je, že směsný komunální odpad nám stále klesá," uvedl Belda. Loni ho v krajském městě bylo 52.847 tun, což je v meziročním srovnání o 603 tun odpadů méně. Podle Beldy by pokles mohl souviset se zhoršující se ekonomickou situací rodin. "Separovaný odpad ale přesto zůstal na stejné úrovni. To znamená, že občané vytřídili více," míní Belda. Loni se podařilo vytřídit 14.086 tun plastů, skla a papíru, zatímco v roce 2013 to bylo 13.772 tun. Městu tak za loňský rok vzrostla výše příspěvku na separaci, když získalo 35,851 milionu korun, tedy o více než půl milionu korun více než předloni.

"Myslím si, že míra separace v Ostravě už dosáhla nějakého svého maxima, protože máme zhruba nějakých 1500 hnízd na sklo, papír a plasty. Nemyslím si, že by cesta vedla přes další rozšiřování těchto stanovišť. Myslím si, že řešení je v následném třídění směsného komunálního odpadu, který ještě obsahuje tyto komodity. Bylo by to efektivnější a účelnější než touto cestou," podotkl Belda.

Jedním z problémů pro OZO zůstává vykrádání kontejnerů, především krádeže papíru. "Problém s vykrádáním papíru tady jednoznačně je a vždycky byl. V minulosti nám to vykrádali bezdomovci, což nám v podstatě nevadilo a brali jsme to jako takovou sociální službu, když to řeknu s trochou nadsázky. Dneska už nám to vykrádají organizované skupiny, což samozřejmě vadí," uvedl Belda. Podle něj se OZO snaží spolupracovat s městskou policií, aby se tyto krádeže podařilo omezit. Ročně společnost tyto krádeže připraví o 500.000 až 750.000 korun.

Poplatek za odpad se v Ostravě už řadu let drží na stejné úrovni. Ročně to je 498 korun za osobu, reálné náklady na osobu jsou přitom 643 korun, město tak doplácí 145 korun.

Zdroj: OZO Ostrava
Martina Helánová