Nejzelenější města Evropy

Vysoko se pravidelně umisťují především skandinávská města, mezi kterými odborníci vyzdvihují hlavně Kodaň. Evropská komise ji loni označila za Evropské zelené město roku. Na první místo svého žebříčku nejekologičtějších měst světa ji řadí třeba také Economist Intelligence Unit a další.

Experti se při posuzování, jak jsou města ekologická, soustřeďují na několik položek. Sledují například, jak šetrně města nakládají s vodou, jak omezují emise skleníkových plynů nebo třeba zpracovávají odpady. Kontrolují i kvalitu vzduchu, vody, ale i dostupnost městské hromadné dopravy nebo plochu, kterou zabírají parky a městská zeleň.

Podobné žebříčky mají svůj význam hlavně v tom, že mohou inspirovat další města, která dlouhodobě trápí třeba nadměrné znečištění. V současnosti čtyři z pěti Evropanů žijí ve městech a kvalita jejich života je úzce spojena právě se stavem životního prostředí, jež je obklopuje.

Některá města, která stav životního prostředí trápí, pak přicházejí s novými plány, jak omezit znečištění a zlepšit kvalitu života obyvatel. Ambiciózní cíle si v tomto ohledu stanovila třeba Paříž. Její starostka Anne Hidalgová chce nejdříve z ulic města nad Seinou odstranit starší vozidla s datem výroby před rokem 1997. Taková auta už od července 2016 na pařížských ulicích nebudou smět jezdit. Podobný osud pak od roku 2020 čeká také vozidla s dieselovým motorem. Hidalgová hodlá nejvíce podpořit elektromobily a také rozvoj cyklostezek. Další města, jako třeba Grenoble, pak chtějí ze svých ulic odstranit veškeré reklamní plochy a nahradit je zelení.

Kodaň

Země: Dánsko

Obyvatel: 540 tisíc

Dánská metropole tradičně vévodí soutěžím o nejzelenější města a do budoucna má velmi ambiciózní cíle. Do roku 2025 chce výrazně snížit množství skleníkových plynů: roční emise oxidu uhličitého hodlá srazit ze současných zhruba 2,5 milionu tun na polovinu. Kvůli tomu se musí soustředit na rychlý rozvoj alternativních zdrojů energie, hlavně větrné. Do 10 let pokryjí veškerou energetickou spotřebu města "zelené" elektrárny, které kromě Kodaně zvládnou zásobovat i její okolí.

Kodaň také po vzoru Amsterdamu prosazuje jízdu na kole. Do deseti let se polovina Kodaňanů bude po městě dopravovat na kole a další čtvrtina pěšky nebo hromadnou dopravou. Dnes ve městě funguje více než 400 kilometrů cyklostezek.

Kodaň také v posledních letech intenzivně investovala do revitalizace neužívaných ploch. Místo brownfieldů tak město v současnosti oplývá parky, v jejichž blízkosti žije zhruba 80 procent obyvatel Kodaně.

Evropská komise, která Kodani udělila titul Zelené město pro rok 2014, vyzdvihuje fakt, že obyvatelé i zdejší podniky podporují aktivní politiku životního prostředí a do udržitelných projektů sami investují. Například polovinu akcií větrných elektráren Middelgrunden poblíž metropole vlastní soukromí investoři.

Lublaň

Země: Slovinsko

Obyvatel: 280 tisíc

Hlavní město Slovinska nedávno získalo titul Evropské zelené město pro rok 2016. Lublaň porazila dalších jedenáct metropolí, které se do této soutěže přihlásily. Panel odborníků ocenil pokrok, kterého město v posledních 10 až 15 letech dosáhlo. A to jak v oblasti životního prostředí, tak i kvality života své více než čtvrtmilionové populace.

Lublaň se soustředila především na rozšíření zelených ploch, které nyní tvoří až tři čtvrtiny území města. Radní nechali vysázet přes dva tisíce stromů, město vybudovalo několik nových parků a obnovilo také břehy řek Sáva a Ljubljanica.

A nejen to, Lublaň také snížila množství odpadu, investovala do čističek vod. Z města, kde dříve hrály prim automobily, se nyní stala metropole, která sází na hromadnou dopravu a nové cyklostezky.

Amsterdam

Země: Nizozemsko

Obyvatel: 750 tisíc

Největší město v Nizozemsku se tradičně zařazuje na první místa žebříčků zelených měst, tedy metropolí, kde se lidem žije nejlépe. Proslavilo se například svými kanály, na kterých občas "parkují" hausbóty, známá jsou také všudypřítomná jízdní kola.

Během posledních let město vytvořilo hustou síť cyklostezek, které se prolínají celým Amsterdamem. Právě jízdní kola jsou zde nyní nejpopulárnějším dopravním prostředkem, a to nejen pro studenty. Přibližně tři ze čtyř obyvatel Amsterdamu mají jízdní kolo. Město věnuje velkou pozornost také vodě. Výrazně omezilo úniky pitné vody z potrubí, neustále investuje do čističek.

Ani do budoucna Amsterdam nehodlá polevit. Do roku 2025 chce omezit emise oxidu uhličitého o 40 procent, a to ve srovnání s rokem 1990. Plánuje proto například další zateplování budov i více využívat solární nebo větrnou energii. Sází také na elektromobily.

Berlín

Země: Německo

Obyvatel: 3,5 milionu

Značnou proměnou prošla v posledních letech německá metropole, kde žije téměř 3,5 milionu lidí. Podobně jako další města i Berlín se soustředil na snížení emisí skleníkových plynů. V centru proto už od roku 2008 funguje nízkoemisní zóna, kam mohou vjet pouze auta se speciální zelenou samolepkou. I to podle odborníků z Economics Intelligence Unit, kteří sestavují jeden z žebříčků nejzelenějších měst, pomohlo k snížení provozu v berlínských ulicích a k nižšímu objemu emisí, které auta vypouštějí do ovzduší.

Berlín se nyní řadí k evropským metropolím s největší plochou parků a městské zeleně - je jich tam téměř 2500. Mnoho parků přitom Berlíňané vytvořili revitalizací nevyužitých prostorů v okolí někdejší Berlínské zdi. Příkladem, jak naložit s nevyužívanou plochou, je i někdejší letiště Tempelhof: dnes slouží k pořádání festivalů i k zahrádkaření. Že takové využití místním vyhovuje, dokazuje i fakt, že se v loňském referendu postavili proti plánům developerů plochu zastavět.

V budoucnu má Berlín být ještě "zelenější". Město plánuje, že do roku 2020 zrecykluje veškerý svůj odpad a oproti roku 1990 sníží objem emisí o 40 procent. Původní cíl srazit do roku 2010 emise o čtvrtinu město splnilo dokonce s předstihem.

AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR: Klára Votavová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz