Jak a proč třídit?

V rámci našeho regionu je největším poskytovatelem služeb v oblasti nakládání s komunálními odpady společnost OZO Ostrava, která vlastní unikátní technologie umožňující dokonalejší systém dotřídění a zpracování odpadů a která se snaží o to, aby co největší procento komunálních odpadů bylo dále využito materiálově nebo energeticky. Bez spolupráce s občany a bez jejich odhodlání třídit by to ale nešlo. Jak tedy správně třídit odpady, aby se jich co nejvíce dočkalo dalšího zpracování?

Do žlutých kontejnerů patří v případě obcí obsluhovaných společností OZO plasty, nápojové kartony a kovové obaly. Už před několika lety po provedených zkouškách různých možností společnost OZO Ostrava vyhodnotila systém sběru několika komodit do společné nádoby a jejich další dotřídění na lince jako ekonomičtější než přidávání dalších nádob na již tak ne dost prostorná stanoviště a jejich oddělený svoz. I tak by totiž v zájmu dalšího zpracování musely jednotlivé komodity projít dotřiďovací linkou. Odpad svezený z barevných kontejnerů není možno poskytnout přímo zpracovatelům, vždy je nutno ho minimálně dočistit od nežádoucích příměsí. Z hromady svezené ze žlutých kontejnerů se však v prvé řadě třídí plasty, které je možno využít materiálově -, PET lahve a polyetylénové obaly (duté plasty a fólie), dále nápojové kartony a plechovky (zvlášť hliníkové a železné) - všechny tyto obaly pak čistě vytříděné skončí jako nové výrobky. Z PETek se vyrábějí zejména silonová vlákna, z tvrdých plastů lisované desky či dlaždice, z fólií nové fólie. Z nápojových kartonů se získá kvalitní papírové vlákno pro recyklovaný papír, kovy jdou do hutí. Zbytek plastů se přidává k dalším spalitelným odpadům a OZO z nich vyrábí palivo pro cementárny - méně kvalitní plasty jsou tedy využity energeticky.

K odkládání tříděného papírového odpadu slouží modré kontejnery. Dalším způsobem, jak se vytříděného papíru může občan zbavit, je odvézt ho do výkupny papíru a stržit za něj nějakou tu korunu. Může si tedy vybrat, který ze dvou systémů sběru papíru mu více vyhovuje a aby do modrých kontejnerů nebo do výkupen papíru odkládal takový papírový odpad, který je dále zpracovatelný. Tedy noviny, časopisy, letáky a brožury, papírové krabice všeho druhu (samozřejmě rozložené, aby v kontejneru nezabíraly zbytečně místo), kancelářský papír... Výčet vhodných předmětů z papíru by mohl pokračovat donekonečna. Nepatří sem ale žádný z výše uvedených papírových odpadů, pokud je mokrý, umaštěný či jinak znečištěný. Na dotřiďovací linku se samozřejmě dostane i tříděný papír z modrých kontejnerů i výkupen. Tam je dále rozdělen podle jednotlivých druhů papíru a předán ke zpracování do papíren.

K vyhazování skla slouží zelené kontejnery - zvony. OZO sbírá dohromady sklo bílé i barevné, protože o dotřídění podle požadavků zpracovatelů se postará na své dotřiďovací lince. Do kontejnerů patří lahve, sklenice pokud možno bez víček (etikety nevadí) a také střepy tabulového skla. Rozhodně sem nepatří porcelán, keramika, zrcadla nebo sklo s příměsemi (automobilové, drátěné...). Sklo je výborný materiál pro opakované zpracování na nové skleněné obaly, při němž se nijak nemění jeho vlastnosti.

Zjednodušeně by se dalo říci, že to, co se nehodí do barevných kontejnerů na tříděný odpad, můžeme vyhodit do těch obyčejných, které stojí před každým domem. Neplatí to ale beze zbytku. Co určitě do běžných popelnic nepatří, jsou veškeré odpady nebezpečné, tedy ty, které obsahují látky ohrožující životní prostředí. S těmi se totiž musí zacházet s největší opatrností a likvidovat je ve speciálních zařízeních, která si se škodlivinami umějí poradit. Do běžných popelnic kromě odpadů nebezpečných nepatří ani odpad objemný (logicky - nevejde se tam) ani staré elektrospotřebiče. A zbytky stavebních odpadů či rostlinného materiálu ze zahrad taky ne. Ve větších městech je sbírají sběrné dvory, menší obce mají pro jejich sběr obvykle sjednán mobilní svoz. Pro sběr elektrospotřebičů už dnes existuje hustá síť míst zpětného odběru.

Odpad z obyčejných popelnic, tedy směsný komunální neboli zbytkový odpad, se nejčastěji likviduje na skládkách, zvláště tam, kde není v dosahu zařízení pro energetické využívání odpadu - lidově řečeno spalovna. Spoustu energie, která se ve směsném odpadu ukrývá, tím pádem zatím nevyužíváme. Proto je dobré se před vyhozením jakéhokoli odpadu do běžné popelnice zamyslet, zda nepatří do některého z barevných kontejnerů nebo do sběren - jedině tak totiž zaručíme, že bude materiálově či energeticky využit.