Kdy je firma povinna udělat rozbory odpadů kvůli přenosům do prostředí hlášeným do IRZ?
Rozbor odpadů kvůli hlášení do IRZ
Který předpis a paragraf to ukládá a hlavně za jakých podnínek? Pokud vím, jak ten odpad přesně vznikl, tak i vím jeho složení. Ale v případném sporu s inspekcí jakým argumentem obhájím, že rozbory nedělám?
Odpověď:
Do IRZ se ohlašují (v oblasti odpadů) přenosy znečišťujících látek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 - čl. 5 odst. 1 písm. b)) a ,,Znečišťující látky v odpadech, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení dle nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, v platném znění.
Ohlašovací prahy jsou určeny jako množství látky (kg/rok) nebo množství odpadů (t/rok). Povinnost ohlásit příslušné údaje do IRZ vzniká provozovateli pouze při jejich překročení. Provozovatel ovšem může ohlásit do IRZ i údaje o únicích a přenosech v případech, kdy k překročení ohlašovacího prahu nedošlo (došlo například pouze k dosažení prahu nebo je množství nižší než ohlašovací práh).
V případě odpadů se jedná o přenosy uvedené v tab.1.
Tab. 1 - Přenosy znečišťujících látek - odpady
Přenos |
Limity |
přesun odpadů určených k využití nebo odstranění, |
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 čl. 5 odst. 1 písm. b) přenosy nebezpečných odpadů překračující 2 tuny za rok nebo ostatních odpadů překračující 2 000 tun za rok mimo lokalitu, a to pro jakýkoli způsob využití nebo odstranění s výjimkou odstranění úpravou půdními procesy a hlubinnou injektáží, jak je uvedeno v článku 6, s uvedením ,,R" nebo ,,D" podle toho, zda je odpad určen k využití nebo k odstranění... |
přesun znečišťujících látek v odpadech určených k odstranění nebo využití, mimo hranice provozovny, při překročení jejich prahových hodnot, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení; |
Novela nařízení vlády o IRZ č. 450/2011 Sb. snížila celkový počet sledovaných látek v přenosech v odpadech z původního počtu 72 na 26 znečišťujících látek, přičemž ohlašovací prahy zůstávají u předmětných látek na původních hodnotách - dle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 145/2008 Sb., v platném znění |
Množství ohlašované látky se zjišťuje zvlášť pro jednotlivý odpad a sčítá se v rámci všech odpadů, obsahujících ohlašovanou látku, jedné provozovny. Vyskytuje-li se tedy ohlašovaná látka ve více přenosech, je třeba uvést celkové množství látky za jeden kalendářní rok (tedy součet hmotnostních množství ohlašované látky ze všech přenosů v daném roce).
Činnost obvykle souvisí s typickým spektrem úniků znečišťujících látek. Při rozhodování, jaké parametry jsou pro každé konkrétní zařízení relevantní, musí být zejména využívány informace obsažené v procesech posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), žádostech o integrovaná povolení, zprávách z místních šetření, schématech technologického postupu, materiálových bilancích, referencích z obdobných provozů, technických posudcích, ve vydané a recenzované literatuře a ve výsledcích dříve vykonaných měření.
Postupy zjišťování úniků a přenosů uvádí např. Příručka IRZ pro rok 2015 (MŽP, Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, Praha 2016):
Kódy M, C a E odkazují na metodiku použitou k získání údajů:
Třída M: Údaje o úniku nebo přenosu jsou založeny na měřeních (,,M" z anglického výrazu pro měření ,,measurement"). Další výpočty jsou nutné k převedení výsledků měření na roční údaje o únicích nebo přenosech. K těmto výpočtům jsou nutné výsledky stanovení toku. ,,M" musí být také použito v případech, kdy jsou roční úniky stanoveny na základě výsledků krátkodobých a bodových měření. ,,M" se používá, pokud jsou hodnoty úniků a přenosů odvozeny z výsledků přímého monitorování pro konkrétní procesy v provozovně, výsledky jsou založeny na skutečných souvislých nebo přerušovaných měřeních koncentrací znečišťujících látek pro danou trasu úniku nebo přenosu.
Třída C: Údaje o úniku nebo přenosu jsou založeny na výpočtech (,,C" z anglického výrazu pro výpočet ,,calculation"). ,,C" se používá, pokud je zjištění množství úniků nebo přenosů založeno na výpočtech používajících údaje o činnosti (použité palivo, účinnost, výkon atd.) a emisních faktorech nebo hmotnostních bilancích. V některých případech mohou být použity komplikovanější metody výpočtu s využitím proměnných, jako je teplota, celkové záření atd.
Třída E: Údaje o úniku nebo přenosu jsou založeny na nestandardizovaných odhadech (,,E" z anglického výrazu pro odhad ,,estimation"). ,,E" se používá, pokud je množství úniků nebo přenosů zjištěno prostřednictvím odborných odhadů, které nejsou založeny na veřejně dostupných údajích (informace o příslušné technologii, vnitřní hmotnostní bilance provozovny atd.), nebo v případě neexistence odhadu úniku (přenosu) založeného na uznávaných metodikách nebo na zásadách osvědčených metod.
Ohlášené údaje úniku nebo přenosu musí obsahovat odkaz na metodiku zjišťování (M, C, E) použitou pro ohlášené údaje úniku nebo přenosu. Pokud jsou údaje měřeny nebo vypočteny (,,M" - měření nebo ,,C" - výpočet), musí být uvedena metoda měření a/nebo metoda výpočtu. Pokud jsou údaje odhadnuty, písmeno E, metodika se neuvádí.
Provozovatel může při zjišťování toho, zda překračuje ohlašovací prahy u ohlašovaných látek, využít i údajů z plnění povinností, uložených ve zvláštních právních předpisech. Tzn., pokud provozovatel disponuje validními informacemi o únicích (případně přenosech) ohlašovaných látek v provozu (v odpovídajících jednotkách pro IRZ), které jsou zjištěny pomocí povinností uložených složkovými zákony, je samozřejmě možné je použít i pro ohlášení do IRZ.
Vzhledem k obecnosti dotazu lze usuzovat, že metodika stanovení M a C není reálná a je možné postupovat dle metodiky pro třídu E. Za kvalitu ohlášených údajů odpovídá provozovatel. Pro obhajobu způsobu určení množství ohlašované látky je vhodné využít právě definici tříd M, C a E a možnosti jejich uplatnění v daném konkrétním případě.
Autor: Ing. Petr Šulc