IRZ - Integrovaný registr znečišťování - ohlašovací povinnost

V roce 2002 byl schválen zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci (o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů). Tento zákon tedy mj. založil i integrovaný registr znečišťování životního prostředí - IRZ, jako veřejně přístupný informační systém emisí a přenosů znečišťujících látek.

Od roku 2008 řeší fungování IRZ samostatný zákon č. 25/2008 Sb., a to v návaznosti na evropské Nařízení č. 166/2006/ES, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES ?
tzv. E-PRTR (Pollutant Release and Transfer Registers). Čili evropská, veřejně přístupná databáze, která shromažďuje informace o množství znečišťujících látek unikajících do životního prostředí z konkrétních podniků. V důsledku to znamená, že kdokoliv může získat informace o podnicích např. ve svém okolí (a také kdekoliv v Evropě) a o tom, jakými polutanty a v jaké výši zatěžují životní prostředí.

Český a evropský právní předpis se navzájem doplňují. Jsou v nich vymezené průmyslové výrobní a zpracovatelské činnosti, kapacity výroby, množství použitých materiálů, látek apod. Některé činnosti jsou uvedeny pouze v IRZ, jiné pouze v E-PRTR (podle jednoduchosti či složitosti výrobní činnosti s ohledem na možné znečištění životního prostředí) a jiné jsou uvedeny v obou předpisech a navazují na sebe v kapacitách.

Kdo má tedy povinnost ohlašovat prostřednictvím ISPOP do IRZ?

Jsou to výhradně podniky s výrobní nebo zpracovatelskou činností. Mezi činnostmi uvedenými v předpisech o registrech nikdy nenajdete například servis (opravnu). Tedy výroba motorových vozidel mezi stanovené činnosti patří, ale provoz autoservisu nikoliv. Prakticky stejné je to např. u výroby elektrické energie. Jedním ze souborů činností jsou i provozy sběrných a zpracovatelských zařízení, které jsou vázané na odpady a odpadní vody. Tedy např. čistírny odpadních vod o kapacitě vyšší než jsou předpisy stanovené hodnoty a provozovatelé zařízení ke zpracování odpadů, ať již ostatních, nebo nebezpečných.

Vyhodnocení, zda má konkrétní firma povinnost ohlašovat do IRZ/E-PRTR, lze provést v následujících třech bodech:

1. Společnost musí mít stacionární provozovnu
   ? do IRZ tedy neohlašují subjekty provozující činnost mimo svou provozovnu, např.

• Zemědělci, kteří hospodaří na polnostech a jsou v terénu
  • Pokud by však měli přidruženou výrobu, která má výrobní charakter, a pro ni výrobní dílnu, potom je možné, že se do některé činnosti vůči IRZ zařadí,
• Stavebníci, kteří budují své stavby v terénu a po dokončení jedné odchází k výstavbě další
  • Pokud ale zároveň mají dílnu, truhlárnu, klempírnu, výrobu oken ?, potom se i na ně může IRZ vztahovat,
• Servisní technici, kteří budují rozvodné sítě a další.

2. Společnost musí provozovat činnost uvedenou v příloze zákona o IRZ, nebo v příloze I. předpisu o E-PRTR

• U takové činnosti mohou a nemusí být v přílohách obou předpisů nastaveny limity
  • Příklad: výroba elektřiny, limit v IRZ je od 15 MW do 50 MW a limit v E-PRTR od 50 MW. Znamená to, že kdo vyrábí příkonově pod 15 MW, není v povinnosti ohlašovat, kdo je v rozmezí výroby od 15 do 50 MW příkonu, ohlašuje, a jeho činnost je v příloze zákona o IRZ, kdo je nad 50 MW, ohlašuje a jeho činnost je v E-PRTR.
• Činnosti, které společnost vykonává a které nalezne v příloze některého předpisu, uvede pak do ohlašovacího formuláře všechny a jen jednu si za každý předpis uvede jako svoji hlavní.

3. Společnost musí překročit ohlašovací prahy

• Ty jsou různé, a protože jde o případné znečišťování životního prostředí, jsou prahové hodnoty vázány ke znečištění na půdách, vodách a ovzduší.
• Jedná se buď o přímou kontaminaci (únik, havárie), nebo různé typy přenosů:
  • Konkrétně se jedná o úniky a havárie s dopadem právě na vodu, půdu a ovzduší. Za únik se považuje to, co je řízeně vypouštěno, třeba i na základě povolení orgánů státní správy s nastaveným limitem, který je plněn (emise z komína, voda vypouštěná do vodoteče nebo do vsaku). Havárií je míněn stav, kdy látky unikají neřízeně, mimo povolený rozsah, nebo v nadlimitním množství.
  • Přenosy ve vodách nastanou, pokud voda není vypouštěna do vodoteče nebo do vsaku, ale je odváděna na externí ČOV, která je zpracovatelem a po vyčištění ji následně vypouští.
  • Přenosy v odpadech se týkají skupiny látek definovaných vyhláškou č. 145/2008 Sb. které jsou přítomny v odpadech subjektu v ročním hmotnostním podílu větším než stanovený limit. Tyto látky jsou tedy přenášeny v odpadech mimo provozovnu. Jasným příkladem je třeba měď, která vzniká v třískách a šponách při obrábění (mědi, bronzu, mosazi ?). Její limitní hodnota je pro tento přenos 500 kg za rok.
  • Přenos odpadů znamená, že za kontaminant se považuje již samotný odpad. Je to tedy informace o množství odpadů, které se vážou k činnosti a vznikají v provozovně a jsou z ní odváženy. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ostatní a zvlášť pro nebezpečné odpady.

V případě přenosu odpadů mimo provozovny vzniká povinnost často oprávněným osobám, tj. provozovatelům zařízení k nakládání s odpady. Společnost, která převezme především nebezpečné odpady a dále je zpracovává, zpravidla velmi často spadne do povinnosti ohlašování do IRZ. Zcela jistě má stacionární provozovnu a velmi pravděpodobně přesáhne stanovenou činnost s příslušným limitem.

Takovým zařízením je například autovrakoviště, které provádí činnost ,,Úprava nebezpečných odpadů k dalšímu využití nebo odstranění, s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně". Překročit ohlašovací prahy je u tohoto typu zařízení snadné. Přitom limity pro přenosy odpadů jsou 2 000 tun ostatních odpadů ročně a pouze 2 tuny nebezpečných odpadů vyprodukovaných za rok v provozovně při dané činnosti, tj. demontáži autovraků. Kromě toho může dojít i k přenosu znečišťujících látek v odpadech (např. olova v akumulátorech).

Dalším příkladem zařízení je zpracování kovového odpadu, kde jde o činnost ,,Úprava ostatních odpadů k dalšímu využití nebo odstranění s příjmem větším než 30 tun denně" a kde se např. demontují, tj. upravují zařízení, součástky a rozdělují železné a neželezné kovy. A takových zařízení není málo.

Z výše uvedeného je zřejmé, že náročnost nespočívá v samotném ohlášení, ale především v tom, že mnoho subjektů neví, že mohou mít více ohlašovacích povinností zároveň. Že se jejich provoz svou činností dotýká i jiné ohlašovací agendy, než je např. hlášení o produkci a nakládání s odpady. Kromě IRZ to může být i agenda ohlašování zdrojů znečištění ovzduší, vypouštění vod a další.

Obraťte se na nás

Pokud si nebudete jistí, zda vůbec, případně která povinnost v ohlašování se Vás týká, rádi Vám pomůžeme. Aktuálně pro Vás pořádáme iKURZ: Integrovaný registr znečišťování IRZ, vznik ohlašovací povinnosti za r. 2022

Pokud byste s námi rádi konzultovali i jinou problematiku, nejen ohlašování do IRZ, pak neváhejte a využijte služeb poradenství, které Vám společnost INISOFT Consulting nabízí v oblasti jednotlivých složek životního prostředí, tedy při nakládání s odpady, obaly, vodami, chemickými látkami a směsmi, i při provozování zdrojů znečišťování ovzduší. Chcete být včas informování o chystaných změnách v oblasti ochrany životního prostředí? Vzdělávejte se spolu s námi. Přehled námi pořádaných školení najdete na internetové adrese: https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni

Ing. Václav Kuncl
INISOFT Consulting s.r.o.