Beskydy trápí růst návštěvnosti, skialpinisté i hrozba ubývající zemědělské půdy

Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Beskydy trápí nárůst počtu návštěvníků, skialpinisté i hrozba ubývající zemědělské půdy. ČTK to řekl ředitel správy CHKO Beskydy František Jaskula. CHKO Beskydy je s rozlohou téměř 1200 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v Česku, byla vyhlášena před 50 lety.

"Počet lidí, kteří přijíždí do hor, aby se tady rekreovali, sportovali a vyžívali, je vyšší než v minulosti. Přibývá krátkodobých návštěv," uvedl Jaskula. Změnil se například trend v návštěvnosti populární Lysé hory. "V minulosti jsme po dobu asi deseti let evidovali každoroční nárůst návštěvnosti. V posledních dvou letech dochází ke stagnaci nebo mírnému poklesu. Naopak roste návštěvnost sousedních vrchů, například Smrku. Lidé hledají nové lokality, asi je jich na Lysé hoře už tolik, že jim to samotným pravděpodobně začíná vadit," uvedl Jaskula.

Spousta lidí podle něj dříve v Beskydech v zimě jezdila na běžkách nebo sjezdovkách. Když však byly za covidu sjezdovky zavřené, lidé si pořídili skialpy. "Přestože jezdit v lesních porostech na lyžích je nelegální, můžeme pozorovat velmi razantní nárůst nového sportovního vyžití, to je skialpové lyžování. Lidé vjíždějí do lesa a plaší zvěř, která může kvůli stresu a vyčerpání z nedostatku potravy v zimním období uhynout. Ničí se i lesní porosty," uvedl ředitel. Přibylo také elektrokol, obecně se zlepšilo sportovní vybavení, lidé nyní sportují v zimě, za deště i za tmy. "Přestávají být místa, kde by byl klid pro přírodu, to vnímám jako problém," uvedl Jaskula.

V Beskydech se občas objeví medvěd, je to pro něj však okrajová lokalita navazující na Slovensko, kde se medvědi vyskytují trvale a v početné populaci. Pohybují se tam tři až čtyři vlčí smečky. "Pomáhají snižovat stavy jelení zvěře, která poškozuje lesní porosty, jelenů je stále hodně. Na druhou stranu ale vlci přináší problémy pro chovatele ovcí. Ochrana přírody spolupracuje s chovateli. Pomáháme řešit a proplácet škody na hospodářských zvířatech, administrujeme různé dotační programy zaměřené na ochranu před útoky vlků," uvedl Jaskula. V Beskydech je také asi desítka rysů.

Za covidu přibylo návštěvníků, kteří jezdili auty hluboko do hor a způsobovali problémy v dopravní obsluze vesnic nebo při odvozu dřeva z lesa. Šlo o stovky i tisíce případů za rok. Loni se situace podle Jaskuly mírně zlepšila.

K charakteru CHKO Beskydy a jednou z největších hodnot podle Jaskuly je, že se daří udržet tradiční hospodářství. "Beskydy jsou jedny z posledních živých hor u nás, území nebylo nikdy vysídlené a tradice se tady udržuje, to je obrovská deviza," uvedl ředitel. Pro některé lidi však už není půda atraktivní a nechtějí na ní hospodařit. "Jedním z negativ je úbytek zemědělské půdy, která když zaroste nebo se zastaví budovami, tak stávající krajinné a kulturní přírodní dědictví zmizí a nejde to už vrátit," uvedl Jaskula. Stále se však objevují také mladí lidé, kteří chtějí hospodařit šetrným způsobem a mají třeba ovce. Správa CHKO uzavírá každoročně přes 300 smluv a dohod s vlastníky zemědělských pozemků ohledně ochranářského hospodaření. "Není to plošná dotace, ale domluva s konkrétním člověkem, aby tam příroda byla co nejbohatší. Vlastníci zjistí, co mají na svých pozemcích cenného, motýly, orchideje nebo hořce, a jak mají hospodaření upravit," uvedl Jaskula. V posledních letech se také daří domluva s vlastníky lesů. "Svážecí linky, kudy se tahá dřevo z lesa, zruší, když už je nepotřebují, aby po nich neodtékala voda z lesů, ale vsákla se do půdy. Má to velký význam, na stavu lesů je to vidět," uvedl ředitel.