Čeští výzkumníci přeměňují zbytky rostlin na účinnou kosmetiku
Hydroláty jsou látky, které stále více nalézají na trhu uplatnění jako složky
přírodní kosmetiky. Velmi žádané jsou pak do certifikované biokosmetiky, pokud
jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým českých odborníků
nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich
dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu.
Hydroláty jsou látky, které stále více nalézají na trhu uplatnění jako složky přírodní kosmetiky. Velmi žádané jsou pak do certifikované biokosmetiky, pokud jsou připravené z byliny produkované v ekologickém režimu. Tým českých odborníků nyní zkouší, jak k tomu využít odpadní suroviny z bylinné biomasy a jejich dosavadní výsledky dávají zajímavou perspektivu.
PRAHA (23. ledna 2024) - Výzkumy probíhají na odpadní surovině vznikající při výrobě silic - esenciálních olejů z bylinné biomasy, kterou se zabývá společnost První jílovská a.s. Cílem je zefektivnění procesu výroby a také zvýšení jejího ekonomického aspektu o nový produkt. Společensky velmi významné téma se řeší v rámci projektu Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRKL za finanční podpory Technologické agentury ČR (TA ČR). Výsledek velmi nadějného probíhajícího výzkumu má být známý do roku 2025.
,,Hydroláty jsou vedlejším produktem destilace rostlinných materiálů a mají široké využití nejen v kosmetickém, ale i ve zdravotnickém průmyslu," vysvětlila Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV, který je hlavním řešitelem projektu. ,,Ty, které jsou získané například při zpracování některých květin či léčivých bylin, mají pro člověka celou řadu pozitivních účinků. Vykazují zejména protizánětlivé, antimikrobiální a antioxidační účinky," upozornil Petr Kaštánek ze spolupracující společnosti EcoFuel Laboratories. ,,Vyvíjíme na jejich základě široku škálu pleťových tonik, vhodných zejména pro problematickou, aknozní či zralou pleť," dodal.
V právě probíhajícím výzkumu využívají vědci genofondové sbírky tradičních i méně známých léčivých rostlin, kterou provozuje Botanický ústav AV ČR. ,,Testujeme, mimo jiné, přípravu hydrolátů z máty peprné, kosatce sibiřského, levandule lékařské či slézu maurského. A to jak z hlediska účinných látek, zejména ze skupiny terpenů, tak na jejich biologickou aktivitu," vysvětlila Jana Hajšlová z VŠCHT.
Velkou perspektivu probíhajícího snažení českých specialistů naznačují i ekonomické trendy. Produkty na bázi přírodních bioaktivních látek jsou totiž velmi žádané. Například celosvětový trh s kosmetickými výrobky byl v roce 2017 ceněný na 532 miliard dolarů a v průběhu letošního roku má dosáhnout tržní hodnoty 805 miliard dolarů, přičemž hlavním pilířem tohoto trhu je stárnoucí populace. Do roku 2050 se očekává, že populace starší 60 let dosáhne 2,09 miliardy. Zároveň délka věku žen by se měla zvýšit z 82,5 roku v roce 2005 na 86,3 roku v roce 2050. Podíl starších osob na kosmetických výrobcích je na vzestupu společně s rostoucí kupní silou zejména v Indii a Asii. Anti-aging kosmetické produkty reprezentují cca 25 procent prodejů pleťové kosmetiky, přičemž trh s pleťovou kosmetikou byl v roce 2016 odhadován na 134,6 miliard dolarů a očekává se, že do roku 2025 dosáhne hodnoty 218,6 miliardy dolarů.
Mezi dalšími žádanými kategoriemi je i péče o pleť s akné, bělící přípravky na pleť (Asie) a přípravky pro péči o citlivou pokožku, kterou udává až 48 procent respondentek (viz Global Cosmetic Skin Care (2017 - 2025) Market Size, Market Share, Application Analysis, Growth Trends, and Key Players -researchAndMarkets.com).
Foto: hlavní řešitel projektu Petr Kaštánek
Sdílet článek na sociálních sítích