Jak globální oteplování zatěžuje světové odvodňovací systémy?

Dubaj nedávno zažila bezprecedentní přívalové deště, při kterých během několika hodin spadl celoroční úhrn srážek, což vedlo k rozsáhlým záplavám, strukturálním škodám a uzavření nejrušnějšího letiště. Objevily se spekulace, že tyto události souvisejí s tzv. cloud seedingem, kterým jsou SAE proslulé. Toto tvrzení však vyvrátilo Národní meteorologické centrum (NCM) a oponovali mu i světoví odborníci. Mark Howden z Australské národní univerzity a profesor Dim Coumou z Amsterodamské univerzity přisoudili tyto události přirozené bouřkové aktivitě zesílené globálním oteplováním způsobeným člověkem, přičemž mnozí odborníci očekávají, že tento trend se bude opakovat a bude stále obtížnější jej předvídat. K nepříznivým prognózám přispívají i špatně vypracované plány odvodnění, které vzhledem k horkému klimatu v regionu nejsou takovou prioritou, a přeměna měst z vyprahlé pouštní krajiny na moderní města s převahou betonu staví země Arabského poloostrova do velmi nevýhodné pozice.

Situace v Dubaji poukazuje na potřebu inovativních městských inženýrských řešení, která by se dokázala přizpůsobit výzvám změny klimatu a zároveň podporovala postupy udržitelného rozvoje. Jen několik dní předtím se stejný bouřkový systém, který přinesl silné bouře a záplavy, přehnal také přes sousední Omán, kde podle serveru Aljazeera.com zahynulo přibližně 18 lidí. Podobné jevy však nejsou ojedinělé, se srovnatelnými problémy se potýkají města po celém světě. New York, který podobný scénář zažil v loňském roce, poukazuje na zranitelnost vůči poruchám způsobeným přívalovými dešti a odpady, a to i v dlouhodobě obydlených oblastech. Tiago Merques, generální ředitel a zakladatel startupu Greenmetrics.AI, pro CNBC vysvětlil, že odvodňovací systémy nejsou za současných klimatických změn přizpůsobeny tak vysokým průtokům, a jako příklad uvedl město Porto, kde se i při dobře udržovaných odvodňovacích systémech potýkali se záplavami v důsledku neobvykle vysokého množství vody a nánosů odpadků.

V reakci na tyto výzvy vznikají inovativní začínající podniky a iniciativy s řešeními zaměřenými na posílení odolnosti vůči povodňovým situacím. Výše zmíněný Greenmetrics.AI využívá senzory LIDAR a datovou analýzu v oblastech s vyšším výskytem povodní, aby varoval před stoupající hladinou vody a předpovídal dopady srážek. Nabízí také poradenství pro obce a spolupracuje s portugalskými úřady. Podobnou myšlenkou se zabývá australský start-up Vapar, který díky své platformě a využití umělé inteligence umožňuje kontrolu a údržbu potrubí, čímž snižuje riziko poruch. Pomáhá také vládám v Austrálii, na Novém Zélandu a ve Spojeném království. Například brazilská společnost 4 Habitos Para Mudar o Mundo pomáhá s kategorizací odpadu a jeho vhodnou likvidací pomocí umělé inteligence a vyvíjí také stavební materiály, které jsou dostatečně pevné a porézní, aby umožnily přirozenou absorpci vody.

Hospodářství je v souvislosti se změnou klimatu vystaveno dvěma typům rizik: fyzickým rizikům (poškození majetku a infrastruktury) a rizikům spojeným s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Takový přechod sice nabízí jak lepší životní prostředí, tak nová pracovní místa, ale pokud budou opatření zavedena příliš rychle a podniky nebudou mít dostatek času na přizpůsobení, mohlo by to znamenat nejen zánik firem, ale i pracovních míst s nimi spojených a pokles hodnoty finančních aktiv. Nemluvě o dopadu na ceny pro konečné spotřebitele, neboť povodně, ale i sucha ničí úrodu, narušují dodavatelské řetězce a dopravní systémy, což se odráží v cenách a schopnosti centrálních bank udržet je stabilní. Postiženy jsou také finanční trhy. Příkladem z poslední doby je cena kakaa, která po 47 letech na burze překonala svá historická maxima a překonala hranici 10 000 USD za tunu.* Důvod? Problémy s pěstováním kvůli silným výkyvům počasí, které způsobují napadení stromů chorobami a škůdci.

Vývoj ceny kakaa za posledních 5 let. (Zdroj: investing.com)*

Vzhledem k tomu, že města po celém světě čelí realitě globálního oteplování, je třeba budovat odolné prostředí a záplavy v Perském zálivu tuto potřebu pouze zdůrazňují. Zelená infrastruktura, jako jsou propustné chodníky nebo zelené střechy, může spolu s účinným nakládáním s odpady pomoci s přirozenou absorpcí nebo zmírnit dopady urbanizace na životní prostředí. Bez účinných opatření se však tyto projevy změny klimatu budou nadále množit.

* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.