Ochranná opatření proti vodní erozi

Vodní eroze je v současné době považována za jeden z nejvýznamnějších degradačních faktorů zemědělské půdy, kterým každoročně dochází k ochuzení půdy o její nejúrodnější svrchní vrstvu, škodám na majetku či zanášení vodních útvarů. S ohledem na to je snahou minimalizovat projevy eroze na území České republiky prostřednictvím preventivních i následných opatření.

Mezi preventivní opatření lze zahrnout nastavení dotačního systému pro zemědělce, kterým jsou stanovena pravidla hospodaření na zemědělské půdě, která by měla vést k omezení degradace půdy. Jedná se zejména o standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), kterými je mimo jiné vyžadováno obhospodařovat půdu takovým způsobem, který snižuje riziko degradace půdy a eroze (DZES 5) či nastaven minimální pokryv půdy pro zamezení vzniku holé půdy v nejcitlivějším období (DZES 6).

Dalším preventivním nástrojem je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZOZPF), kterým je stanoven zákaz způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace Protierozní kalkulačka. Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v Protierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis - vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí (protierozní vyhláška). Ta stanovuje maximální přípustnou míru erozního ohrožení na hodnotu 9 tun/ha/rok pro hluboké a středně hluboké půdy a na hodnotu 2 tuny/ha/rok pro mělké půdy. V souladu se ZOZPF má vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo jejímu ohrožení erozí (§ 3c odst. 1 ZOZPF).

Samotný mechanismus protierozní vyhlášky a z něj vyplývající možnost uložit opatření k nápravě závadného stavu, případně sankci za porušení zákazu způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení, je navázán na případy opakovaných erozních událostí evidovaných v elektronické aplikaci Monitoring eroze. Monitoring eroze je společným projektem Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP), který slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování erozních událostí. Prostřednictvím tohoto nástroje jsou zajišťovány informace a relevantní podklady o rozsahu problému s erozí zemědělské půdy, příčinách tohoto stavu či účinnosti některých protierozních opatření.

Jak již bylo zmíněno výše, aby mohl být aplikován postup podle protierozní vyhlášky, tzn. povinnost zemědělce plánovat hospodaření v Protierozní kalkulačce, musí být nejprve na dané zemědělské půdě v Monitoringu eroze evidována opakovaná erozní událost. První erozní událost evidovaná v Monitoringu eroze spouští mechanismus podle ust. § 3c odst. 2 ZOZPF - tedy povinnost v případě vzniku závadného stavu činit bezodkladná opatření k jeho nápravě. Tím je v praxi myšlena povinnost zemědělce reagovat na zjištěnou erozní událost a na základě vlastního uvážení aplikovat takové změny hospodaření či realizaci takových protierozních opatření, aby již k dalším erozním událostem nedocházelo.

Pokud realizovaná opatření nebudou dostatečná a dojde k opakované erozní události evidované v Monitoringu eroze, dochází ke spuštění mechanismu podle ust. § 3c odst. 3 - tedy v tuto chvíli orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu opatření k nápravě, kterým je v případě eroze povinnost vypracovat plán opatření ke snížení erozního ohrožení a povinnost postupovat podle něj. Bližší podrobnosti k tomuto kroku jsou uvedeny v protierozní vyhlášce. Plán opatření ke snížení erozního ohrožení se vypracovává v Protierozní kalkulačce a obsahuje opatření ke snížení erozního ohrožení za účelem nepřekročení přípustné míry erozního ohrožení posuzované plochy. Plán opatření slouží pro účely hodnocení erozního ohrožení a výběr vhodných opatření ke snížení erozního ohrožení. Pokud zemědělský subjekt hospodaří podle plánu opatření, má se za to, že nedochází k překročení přípustné míry erozního ohrožení. Protierozní vyhláška v § 7 obsahuje výčet možných opatření ke snížení erozního ohrožení rozdělených do tří kategorií - organizační, agrotechnická a technická.

Jak bylo uvedeno výše, evidence erozní události v Monitoringu eroze hraje zcela zásadní roli v možnosti aplikovat následná opatření předpokládaná ZOZPF. Nahlásit erozní událost může kdokoliv, tedy státní správa, samospráva i veřejnost. Pokud se tedy kdokoliv setká s erozní událostí, je třeba se obrátit na místně příslušnou pobočku SPÚ, případně přímo na pověřeného pracovníka SPÚ. V případě požadavku SPÚ mohou být také zpracovány podrobnější analýzy jednotlivých erozních událostí ze strany VÚMOP. Pověřený pracovník následně provede terénní rekognoskaci a zjištěné informace zanese prostřednictvím webového portálu Monitoringu eroze zemědělské půdy do databáze. Seznam pověřených pracovníků s kontakty je uveden přímo na webovém portálu Monitoringu eroze zemědělské půdy: https://me.vumop.cz/.

Schéma

NE

ANO

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí