Říká se, že mladí mají ekologické chování v krvi. Často se ale chovají přesně opačně

Zástupci generace Z jsou často považováni za ekologicky uvědomělé a ochotné přijmout udržitelné praktiky do svého každodenního života. Měli by dávat přednost udržitelným nákupům a mít tendenci k většímu zapojení do environmentálních aktivit.

Na druhé straně je zde zvyšující se popularita rychlého občerstvení a služeb doručování jídla, které jsou spojeny s vysokou spotřebou jednorázových plastů. Průzkumy a měření ukazují, že obaly na jídlo a nápoje z rychlého občerstvení produkují tuny plastového odpadu, kterého je stále více. Což naznačuje, že konzumní chování mladých lidí může být v rozporu s jejich ekologickými hodnotami.

Černým svědomím mladých generací je plýtvání obaly ve fastfoodech a při food-delivery. Podle některých zdrojů se v Evropské unii spotřebuje ročně jenom pro služby food-delivery 1,5 - 2 miliony tun plastových obalů. A zde je jasné, že na tom mladí mají velký podíl.

Je pravda, že jídlo domů je výdobytkem a charakterem digitálních generací. Neustále vznikají další a další pokusy množství plastu eliminovat zavedením alternativních obalů, ale vše stále stojí na ceně a masovém rozšíření.

Každý Čech ročně vyhodí 91 kilogramů potravin, v celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, vyplývá to z dat Ministerstva životního prostředí. V Evropě vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent. Dalších 31 procent odpadu jde na vrub zpracování a výrobě, devět procent ztrát připadá na restaurace a pohostinství a sedm procent na maloobchod a distribuci, uvedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

,,Plýtvání potravinami je fenomén s významnými ekonomickými i společenskými důsledky. Neefektivní koncové využití potravin, plýtvání, s sebou nese významné environmentální dopady a k?plýtvání potravinami dochází v?rámci celého potravinového řetězce. Mnozí poukazují na fakt, že koncové prvky tohoto řetězce - domácnosti - se na něm podílejí zásadní měrou a udávají, že právě na úrovni domácností je produkováno nejvíce vyhnutelného potravinového odpadu," říká Lea Kubíčková, která působí na Mendelově univerzitě v Brně a dodává: ,,Z mnoha studií plyne, že ačkoliv mladší generace jeví větší zájem o životní prostředí a udržitelnost, přichází o zásadní schopnosti a informace. A?bohužel plýtvá potravinami ze všech nejvíce. Některé studie se shodují, že mladí?značně plýtvají potravinami, jelikož mají malé zkušenosti s?hospodařením s nimi."

,,Podobné je to i s vodou a nápoji. Na světě se každou minutu prodá 1,2 miliónu jednorázových plastových lahví. Navíc jsou přepravovány na velké vzdálenosti, čímž vznikají zbytečné emise CO2. Ale pomalu se blýská na lepší časy. V západní Evropě vidíme silný trend, který se snad brzy dostane i do České republiky. A to je využívání výdejníků vody, které si instalují firmy na pracovištích či lidé doma. Anebo si kvalitní pitnou vodu načerpají do barelu při cestě do supermarketu," říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Žena za rok v průměru spotřebuje okolo 260 - 325 ks jednorázových vložek či tamponů. Za 5 let je to 1 300 - 1 625 ks. Problém odpadů z domácností spočívá v tom, že putují jako odpad buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek, velká část pak podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který negativně přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání se také uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují okolí. ,,Řešením jsou přitom opakovaně použitelné menstruační pomůcky, jako jsou menstruační kalíšky či menstruační kalhotky. Ty ve většině případů dokáží plnohodnotně nahradit jednorázové vložky či tampóny a lze je po omytí či vyprání používat dlouhodobě," říká Ilona Bittnerová ze specializovaného e-shopu s menstruačními a ekologickými pomůckami Maluna.cz a dodává: ,,Jsem ráda, že na tento ekologičtější způsob přechází stále více mladých dívek, zde tedy vidím trend u zástupkyň generace Z pozitivně."

Sdílená ekonomika je také doménou mladých. A pomáhá jim v ekologickém životním stylu. Nemusí pořizovat věci, které nepotřebují a mohou si je půjčit. Jedná se o módu, elektroniku, vybavení domácnosti a třeba i automobily. ,,Podle studií dokáže jedno sdílené auto nahradit 8 až 12 aut vlastněných, které se tedy nemusejí vyrobit. Sdílené vozy pak také jezdí mnohem častěji než soukromá auta. O auto se dělí více lidí a jede s ním jen ten, kdo to opravdu potřebuje," říká Milan Beutl, ředitel českého zastoupení Anytime carsharing.

Mnoho mladých je vyloženě nadšených do nových ekologických technologií a nových eko materiálů. Velmi rádi si pořizují věci z druhé ruky nebo z recyklovaných materiálů. Příkladem pak může být vysavač Kärcher Re!Plast, který pokud odečteme příslušenství, je ze 60 % z recyklovaných materiálů. Při výrobě vysavače se ušetří 1,5 kg nového plastu a jsou minimalizovány emise CO2 a spotřeba vody.

Mladým jsou také stále více vlastní nová a progresivní řešení. Například česká společnost 3DDen umí prostřednictvím 3D tisku na míru vyrobit například nábytek či domácí doplňky dle přání z materiálu oPet. ,,Jedná se recyklovaný materiál, který je vyroben z plastového odpadu vyloveného z oceánu. Ten dokáže nahradit původní plast bez ztráty kvality. Stejně tak lze z tohoto recyklovaného materiálu, který pomáhá čistotě moře a naší planetě, vyrobit i produkty, které se jinak běžně vyrábějí z jiných neudržitelných materiálů. Zástupci generace Z, se kterými se potkávám, tyto nové možnosti velice oceňují, a to mne utvrzuje v názoru, že v ekologickém 3D tisku je budoucnost," říká Honza Hřebabecký, zakladatel společnosti 3DDEN.

Proč tento rozpor v chování?

Rozpor v chování může být výsledkem řady faktorů, včetně pohodlí, snadné dostupnosti určitých neekologických možností a sociálního tlaku. Mladí lidé mohou být ekologicky uvědomělí, ale zároveň chtějí rychlé a pohodlné řešení třeba pro své stravovací návyky, což může vést k častějšímu využívání služeb, které generují velké množství odpadu. Je proto důležité, aby byly tyto služby revidovány a aby byly nabízeny udržitelnější alternativy. A neposledním aspektem je tedy dle studií absence informací, znalostí a zkušeností, například s řádným hospodařením. Zde by mohli pomoci školy, edukovanější vrstevníci i rodinní příslušníci.