Nové podmínky čerpání dotací na renovace odborníci vítají s výhradami

Nově nastavené podmínky ministerstva životního prostředí (MŽP) pro čerpání podpory na renovace budov jsou podle odborníků oslovených ČTK v zásadě správným rozhodnutím. Možnost dostat na zateplení a opravy zálohy předem a čerpat peníze přes zvýhodněný úvěr umožní získat dotace také lidem s nižšími příjmy. Problematická ale podle odborníků naopak může být podpora instalace fotovoltaiky do maximálního výkonu pět kilowattpeaku (kWp), která nemusí vytvořit dostatek elektřiny na sdílení či provoz tepelných čerpadel. Je podle nich také chybou, že se nové podmínky podpory netýkají renovací bytů, ale jen rodinných domů.

"Představené změny v programu Nová zelená úsporám jsou krok správným směrem, protože díky zálohovým platbám a výhodným úvěrům zase o něco více zpřístupňují energetické renovace nízkopříjmovým domácnostem. Tyto domácnosti jsou nejvíce ohroženy vysokými cenami fosilních paliv a logicky si nemohou renovovat obydlí za své," řekl Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady v Hnutí Duha. Chybou podle něj je, že se změna týká pouze rodinných domů, nikoliv bytů. "Přitom nejvíce lidí v energetické chudobě žije v nájmu v nezateplených bytových domech," řekl.

Aktuální počty žádostí v NZÚ podle ředitele asociace Centrum pasivního domu Vítězslava Malého dokazují enormní nárůst o čerpání podpory na renovace v posledních třech letech. Program Nová zelená úsporám funguje 15 let a za tu dobu se schválilo zhruba 480.000 žádostí a proinvestovalo 109 miliard korun. Výrazný nárůst zájmu program Nová zelená úsporám zaznamenal v posledních letech. Podle dat MŽP se úřad za současné vlády z počtu schválil 350.000 žádostí za téměř 75 miliard korun.

"Zvýhodněný úvěr a zálohová dotace pro všechny nebo snížení administrativy spojené s vyřízením žádosti by měly být dalšími kroky, které umožní realizaci úsporných opatření většímu množství nízko a středněpříjmových domácností. Zároveň považuji za správné, že program vede žadatele k zateplování a celkovým renovacím domů, které jediné dokážou snížit spotřebu energie domu o 60 až 85 procent, a to trvale," uvedl Malý. Dodal, že po komplexním zateplení se domácnostem vyplatí využít solární kolektory na ohřev teplé vody nebo zapojit menší fotovoltaiku.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy je ale potřeba, aby do roku 2030 z očekávaných zhruba pěti gigawattů fotovoltaiky alespoň polovinu tvořily instalace s vlastní spotřebou v domácnostech, ve veřejných budovách či v podnicích, nikoliv velké fotovoltaiky stavěné především na volné ploše. Podobně jako fotovoltaiky je podle něj potřeba také tepelných čerpadel.

"Předpokládám, že stejně jako dosud by Nová zelená úsporám měla být stěžejní nástroj státu pro sociálně citlivou a veřejností akceptovatelnou transformaci energetiky. A přesně proto také potřebujeme, aby fosilní zemní plyn nebyl oproti elektřině zvýhodňován osvobozením od povolenek či plateb na podporované zdroje," sdělil Chalupa.