Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci

Správu mechanismu uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky, budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Návrh zákona o uhlíkovém vyrovnání dnes schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání zveřejněných na internetu. Nyní návrh posoudí Sněmovna. Zákon se nezabývá samotným zavedením systému CBAM, které vychází z přímo účinného nařízení Evropské unie, pouze rozděluje kompetence spojené se systémem mezi jednotlivé české instituce.

O zavedení systému CBAM, označovaném také jako uhlíkové clo, rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU. Od loňského října mají dovozci povinnost čtvrtletně předkládat zprávy o emisích obsažených v dováženém zboží. Od roku 2026 by mělo uhlíkové clo fungovat v plné míře.

Zákon, který dnes vláda schválila, se zabývá kompetencemi jednotlivých českých úřadů při fungování mechanismu CBAM. Ministerstvo životního prostředí by podle návrhu mělo být zodpovědné za kontrolu prohlášení, která dovozci podávají, a za prodej či zpětný odkup certifikátů CBAM na dovoz zboží. Ministerstvo také bude ukládat sankce za porušení oznamovací povinnosti nebo za nevyřazení použitých certifikátů. Celní správa potom bude pokutovat dovozce, kteří dovezou zboží, aniž by k němu měli příslušný certifikát.

Podle Evropské komise by část příjmů z uhlíkového cla měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun) ročně.