Aktiva klimatických fondů se loni snížila, Trump vyvolává pesimismus

Investoři loni vybrali z podílových fondů zaměřených na klima přibližně 30 miliard USD (728,6 miliardy Kč). Je to poprvé od roku 2019, kdy investoři stáhli z fondů více prostředků, než kolik do nich vložili, uvedl server listu Financial Times (FT). Spravovaná aktiva vzrostla v předchozích čtyřech letech více než sedmkrát na rekordních 541 miliard dolarů (13,14 bilionu Kč). V loňském roce však poklesla na 533 miliard dolarů (12,95 bilionu Kč).

Stalo se tak poté, co se zastavil čtyři roky trvající boom kvůli složitým ekonomickým podmínkám a pesimismu ohledně sociálně odpovědného investování po zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem, uvedl server. Trump mimo jiné zpochybňuje změny klimatu a vliv člověka na ně.

Trump slíbil zrušit zákony podporující čistou energii, například zákon IRA, který nazývá "socialistickou novou zelenou dohodou". Zákon, v originále nazvaný Inflation Reduction Act (zákon na snížení inflace), je jedním z nejviditelnějších počinů Trumpova předchůdce Joea Bidena.

Prodej podílů ve fondech zaměřených na čistou energii a technologie vedl v loňském roce k propadu o 5,35 procenta. Naopak širší klimatické fondy, například zaměřené na zelené dluhopisy nebo nízkoemisní technologie, zaznamenaly o něco menší pokles, přičemž nízkoemisní fondy překonaly širší trh s průměrným výnosem 13,16 procenta.

Podle dat společnosti Morningstar se v roce 2024 uzavřelo nebo sloučilo 81 klimatických fondů, zatímco na trh bylo uvedeno 74 nových. To představuje výrazný pokles oproti rekordním 295 fondům v roce 2022.

Nadále se daří zeleným dluhopisům, jež přitahují zájem institucionálních investorů, jako jsou globální penzijní fondy nebo banky. Některé společnosti, včetně těch zaměřených na čistou energii, se navíc podle FT přizpůsobily novým podmínkám restrukturalizací a snižováním nákladů. Přesto existuje nejistota ohledně budoucnosti zelené energie, zejména kvůli politickým rizikům spojeným s Trumpovým druhým funkčním období.