Senátní výbor nepodpořil zvýšení podílu pokročilých biopaliv v pohonných hmotách

Senátní výbor pro životní prostředí nepřijal žádné doporučení k novele, která má kvůli směrnici EU zavést zvyšování podílu pokročilých biopaliv v pohonných hmotách do roku 2030 na 5,5 procenta. Schválení ani zamítnutí novely žádný ze členů výboru nenavrhoval. Senátor Martin Krsek (za SEN 21) neprosadil úpravy novely, která má také rozšířit počet firem s povinností nepřetržitého monitoringu znečištění životního prostředí a přispět ke zlepšení kvality ovzduší hlavně ve městech.

Pokud se k návrhu zachová stejně i Senát jako celek, novelu dostane k podpisu prezident jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má.

Navyšování podílu pokročilých biopaliv se týká biosložky převážně rostlinného původu, například ze slámy, řas a podobných materiálů, ale i obnovitelných paliv nebiologického původu. Dodavatelé vybraných pohonných hmot také budou muset zajistit snížení emisí skleníkových plynů ve stanoveném rozsahu proti stanovené základně. V roce 2026 se bude muset snížit o 6,25 procenta na hodnotu 11 procent v roce 2030.

Novela upravuje také zavádění nízkoemisních zón, do nichž by města mohla zakázat vjezd starším typům automobilů. Zavést má také informační systém těchto nízkoemisních zón. Města podle vlády tyto zóny nevyužívají, ačkoli je lze považovat za vhodný nástroj k omezení znečištění ovzduší. Pro zavedení nízkoemisní zóny nemá nově platit podmínka obchvatu daného města. Bude na obcích, jaké náhradní trasy vyhláškou určí, řekl senátorům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nově budou obce také moct stanovit kvůli pachu z průmyslových výrob vzdálenost vznikajících bytových zón od podniků. Ministr uvedl, že změna vychází ze zkušeností z posledních desetiletí, kdy se bytové zóny přibližují průmyslovým, nikoli naopak.

Senátor Krsek navrhoval podmínit výjimky z minimální půlkilometrové vzdálenosti zdroje znečišťování od obydlené oblasti tím, že nepřinesou významné zvýšení zátěže obtěžujícími látkami nebo zápachem. Podle ministra je ale formulace novely "krvavě vyjednaný kompromis" a týká se modernizací provozů, které nikdy nebudou znamenat zvýšení emisí. Senátor chtěl také uzákonit, aby možnost požádat o opravu chybných výsledků kontinuálního měření musela být vždy řádně zdůvodněna. Podle Hladíka to lze vyřešit vyhláškou.

Firmy podle novely budou muset vedle kontinuálního sledování emisí škodlivých látek omezit prašnost při stavbách či demolicích. Cílem opatření je podle vlády zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, více využívat digitální nástroje a snížit administrativu. Norma má stanovit jednoznačná pravidla pro jednorázová měření emisí i pravidla pro firmy, které musejí omezit třeba pomocí postupné odkrývky povrchu, protiprašnými sítěmi na lešeních při rekonstrukci fasád nebo vysazováním zeleně kolem staveb.