AP: Téměř každý na světě dýchá špatný vzduch. Jak se dá snížit riziko?

Každý miluje doušek čerstvého vzduchu. Bohužel až příliš často je vzduch, který vdechujeme, cokoli, jen ne čerstvý a čistý, napsala agentura AP.

Ačkoli se kvalita ovzduší na různých místech a den ode dne výrazně liší, téměř celý svět - tedy asi 99 procent světové populace - je někdy vystaven vzduchu, který nesplňuje přísné normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Znečištěný vzduch, plný škodlivých plynů nebo drobných neviditelných částic, které pronikají do lidského těla, podle odhadů zdravotnické agentury OSN každoročně předčasně zabije sedm milionů lidí.

Desítkám milionů obyvatel, kteří žijí v jedněch z nejznečištěnějších měst na světě - jako je indické Dillí, bangladéšská Dháka, thajský Bangkok nebo indonéská Jakarta - může připadat, že špatnému vzduchu se nedá uniknout.

Podle Tanushree Gangulyové z chicagského Institutu energetické politiky však lidé mohou udělat řadu věcí. A první z nich je pochopit, že vzduch není znečištěný jen tehdy, když vypadá jako smog. "Modrá obloha vám nezaručí čistý vzduch," řekla Gangulyová.

Znečišťující látky v ovzduší často vznikají při spalování věcí - paliv, jako jsou uhlí, zemní plyn, nafta a benzin pro výrobu elektřiny a dopravu; plodin nebo stromů pro zemědělské účely nebo v důsledku požárů v přírodě.

Mezi nejnebezpečnější patří jemné částice, které lze vdechnout a které se označují jako pevné částice. Nejmenší z nich - známé jako PM 2,5, protože mají průměr menší než 2,5 mikrometru - se mohou dostat hluboko do lidských plic a vznikají většinou při spalování paliv. Hrubší částice, známé jako PM 10, jsou podle WHO spojeny se zemědělstvím, silnicemi, těžbou nebo větrem, který roznáší erodovaný prach.

Mezi další nebezpečné znečišťující látky patří plyny jako oxid dusičitý nebo oxid siřičitý, které rovněž vznikají při spalování paliv, uvedla Anumita Rojčaudhuríová, odbornice na znečištění ovzduší z Centra pro vědu a životní prostředí v Dillí.

Zdroje a intenzita znečištění ovzduší se v různých městech a ročních obdobích liší. Například v indonéském hlavním městě Jakartě přispívají ke špatnému ovzduší hlavně staré motorky a průmyslové kotle, zatímco ve městech v Thajsku a Indii je hlavní příčinou nárůstu znečištění ovzduší spalování zemědělského odpadu.

Pece na vypalování cihel, ve kterých se topí uhlím, přispívají ke znečištění v bangladéšském hlavním městě Dháce. A sezónní lesní požáry způsobují problémy v Brazílii a Severní Americe.

Podle nedávné zprávy Health Effects Institute je znečištění ovzduší druhým nejvýznamnějším rizikovým faktorem předčasného úmrtí na světě, hned po vysokém krevním tlaku.

Krátkodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vyvolat astmatické záchvaty a zvýšit riziko infarktu a mrtvice, zejména u starších lidí nebo lidí se zdravotními problémy. Dlouhodobé vystavení může způsobit vážné srdeční a plicní problémy, které mohou vést až ke smrti, včetně srdečních onemocnění, chronické obstrukční plicní nemoci a plicních infekcí.

Nedávná analýza dětské agentury OSN zjistila, že více než 500 milionů dětí v zemích východní Asie a Tichomoří dýchá nezdravý vzduch a znečištění je každý den spojeno s úmrtím 100 dětí mladších pěti let.

June Kunugiová, regionální ředitelka UNICEF pro východní Asii, uvedla, že znečištěný vzduch ohrožuje růst, poškozuje plíce a ovlivňuje kognitivní schopnosti dětí. "Každý nádech je důležitý, ale příliš mnoha dětem může každý nádech uškodit," řekla.

Kvalitu ovzduší nyní sleduje více než 6000 měst ve 117 zemích a mnoho mobilních aplikací pro předpověď počasí obsahuje informace o kvalitě ovzduší. Ale snažit se podle těchto čísel odhadnout, jak špatný je vzduch, může být matoucí.

Aby lidé snáze pochopili úroveň kvality ovzduší, zavedlo mnoho zemí index kvality ovzduší neboli AQI - číselnou stupnici, kde vyšší čísla znamenají horší vzduch. Často se jim také přiřazují různé barvy, které ukazují, zda je vzduch čistý, nebo ne.

Různé země však mají různé normy kvality ovzduší. Například denní limit PM 2,5 v Indii je více než 1,5krát vyšší než limit v Thajsku a čtyřikrát vyšší než normy WHO.

To znamená, že země počítají hodnoty AQI odlišně a čísla nejsou vzájemně srovnatelná. To je také důvod, proč se někdy výsledky AQI soukromých společností, které používají přísnější normy, mohou lišit od výsledků vypočítaných národními regulačními orgány.

Cílem sledování kvality ovzduší je omezit kontakt s ovzduším, když se jeho kvalita zhorší, tím, že zůstanete uvnitř nebo budete nosit roušku. Zůstat uvnitř ale není vždycky možné, zvlášť pro osoby, které musí žít nebo pracovat venku.

Lidé by si ale také měli být vědomí rizika znečištění vzduchu v místnostech. Ta mohou často způsobovat běžné domácí aktivity, jako vaření nebo dokonce pálení vonných tyčinek.

Čističky vzduchu mohou pomoci snížit znečištění vnitřního ovzduší, ale mají svá omezení. Fungují tak, že nasávají vzduch z místnosti, protlačují ho přes filtr, který zachycuje znečišťující látky, a pak ho vracejí zpět do oběhu. Jsou však nejúčinnější, když se používají v malých prostorách v blízkosti lidí.

Čističky vzduchu jsou také pro lidi v mnoha rozvojových zemích příliš drahé - a většina těch, které nejvíc trápí znečištěné ovzduší, si je nemůže dovolit.