Bezobalový koncept - evropská myšlenka se neosvědčila, obchody postupně mizí

Na dotazy redakce Hospodářských novin odpovídal výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka. Aktuální téma rozhovoru pro čtenáře Hospodářských novin byl bezobalový byznys, nebo spíše jeho koncept.

1) Jaký je váš názor na současný stav bezobalového podnikání v ČR?

Z dostupných informací se trend bezobalového podnikání jeví tak, že po úvodním poměrně rychlém nástupu a rozvoji této cesty, se nyní dané podnikání potýká spíše s horšími časy a menší mírou rozvoje, než mohli někteří předpokládat.

2) Co byste označil za hlavní příčiny útlumu některých bezobalových obchodů?

Vše je vždy zejména o nákladech a o ceně. Důležitá je také kvalita prodávaného zboží a jeho trvanlivost. Konkurence v obchodě, jako takovém, včetně těch internetových, je dlouhodobě vysoká a uspět na tomto poli je složité. Dalším aspektem je to, že řada lidí bezobalový koncept zkusila, ale našli v něm i určité nevýhody a vrátili se zpět ke klasickým obalům.

3) Jaké kroky by mohly přispět k udržitelnosti nezobalového konceptu?

Tento koncept je zejména o vnímání věci ze strany lidí. Je to hodně o pocitech a vnitřním nastavení člověka, spotřebitele. Je to také módní vlna. Podobné věci fungují, když se o nich ve společnosti aktivně mluví a dělá se jim reklama. Souvisí to s pro někoho moderním, jakoby "zeleným" nastavením. Jinak, že by tuto cestu hledali lidé, jako nějakou faktickou životní potřebu, to si nemyslím. Je to spíše naopak. Je nutné si uvědomit, že obaly se postupem dějin vyvinuly jako faktická potřeba ve vztahu k prodávanému zboží a v tomto směru mají před bezobalovým konceptem nepochybně určitou výhodu. Pokud by to platilo naopak, neměli bychom obaly :) Historie nepochybně ukázala, že obaly jsou potřebné a že balení je ve vztahu k prodávanému zboží efektivní a přínosné.

4) Vidíte bezobalové nakupovaní jako realistické řešení v širším kontextu udržitelnosti?

Jak říkám, je to spíše věc volby. Určitě se to nemá nařizovat, či vynucovat. Nefungovalo by to. Kdo si tuto cestu bude chtít zvolit, jistě si najde své dodavatele a obchody. Ale nevěřím tomu, že tento koncept bude někdy většinový. Obaly jako takové jsou v moderní společnosti nezbytné a vyžadované. Obaly tu nejsou pro obaly, ale proto, aby chránily prodávané zboží a držely jeho kvalitu. A to se netýká jen potravin. To je třeba si uvědomit. Další jejich nezanedbatelnou rolí, je využití obalů v reklamě a marketingu. Obaly také často prodávají produkt. I v tomto to má a bude mít bezobalový koncept složitější. Samozřejmě, že jsou zde rezervy v množství používaných obalů, kdy například u těch přepravních víme, že zboží je možná až zbytečně zabaleno v několika obalech. To se bude asi postupně redukovat a je to správně. Ale i při zasílání zboží jsou nějaké obaly třeba. Nemyslím si, že je dobré tyto věci předepisovat. Kdo to přeci jen udělá, stejně to bude dříve nebo později zase zrušeno. Ekonomika sama nejlépe hledá efektivní a funkční řešení. A hledá je mnohem lépe a udržitelněji, než teoretizování politiků vzdálených praxi i potřebám lidí.

5) Jaká by měla být role vlády, obcí nebo jiných institucí v podpoře bezobalového nakupování?

Jak říkám, zde bych moc velkou roli státu, Unie, či jiných veřejných subjektů, neviděl. Podle mě není správné tyto věci lidem nařizovat, či je nějak vynucovat. Něco, co v čase vzniklo jako relevantní potřeba, je těžké následně eliminovat umělým vynucením. Myslím, že to ani není racionální. Lidé i firmy jsou už velmi unavení nekončícími tisícovkami předpisů a nařízení politiků, kteří vždy na chvíli zahoří, prosadí svůj zákon a pak zhasnou, ale předpis tu zůstane obtěžuje lidi.

6) Co říkáte na nařízení o obalech, PPWR?

Ano, to je podobný příklad. Evropská unie aktuálně v nařízení PPWR o obalech a obalových odpadech politicky předepsala cíle ke snížení množství produkovaných obalů v jednotlivých státech. Mnozí jsou k tomu zdrženliví, ozvývají se i hlasité protesty upozorňující na nesmyslnost formy stanoveného požadavku. Je tam i řada dalších problémů. Nařízení odmítlo podpořit například Rakousko, či Malta. A to proto, že je jednoznačně zatěžující, drahé, nepřehledné a de-facto proti lidem.

Ale zpět k množství obalů. Množství obalů, spíše než s přáními politiků, souvisí s tím, jak se daří ekonomice. Množství obalů a odpadů se reálně sníží, když ekonomika stagnuje a neroste, to pozorujeme například nyní. Ale moc nevěřím tomu, že by se množství obalů reálně snížilo, protože to předepsala nějaká skupina politiků, která se pro to zrovna rozhodla. Myslím, že mnohem podstatnější je, aby obaly byly z dobře recyklovatelných materiálů nebo, aby se případně jednalo o opakovaně použitelné obaly. Ale ani toto podle mě není vhodné předepisovat. Lze to ovlivňovat například cenou a poplatky, ale zákazy a příkazy bych sem nepletl. Lidé i firmy už jich mají na bedrech tak jako tak hodně. A ve finále tyto věci stějně nefungují.

Odkaz na článek Bezobalové obchody zavírají, koncept mizí i z řetězců. Na jednom místě se mu přesto daří - Dorota Pinďáková, Michaela Ryšavá, ze dne 27. 1. 2025

Zdroj: Na dotazy odpovídal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, pro Hospodářské noviny