Stav nebezpečí byl naposledy vyhlášen po povodních loni v září

Výběr informací o stavu nebezpečí (krizový štáb ministerstva životního prostředí doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro oblast Hustopečí nad Bečvou stav nebezpečí, má urychlit sanaci škod po havárii vlaku s benzenem):

- Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být v České republice vyhlášeny v reakci na mimořádné situace. Závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Jako jediný z nich ho nevyhlašují centrální politické orgány, ale hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města. Může se týkat celého území příslušného regionu nebo jen jeho části. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Další prodloužení doby vyhlášeného stavu nebezpečí je možné jen se souhlasem vlády. Vyhlašován byl zejména kvůli povodním, ale třeba také v souvislosti s výskytem afrického moru prasat.

- Naposledy byl vyhlášen loni v září kvůli povodním, a to ve třech krajích. Jako první už 13. září v krajích Moravskoslezský a Olomoucký, které velká voda zasáhla nejvýrazněji. O den později se pak přidal Liberecký kraj, a to na Frýdlantsku, kde se například obec Višňová opakovaně ocitla odříznutá od světa. Vyhlášením tohoto stavu vedení kraje získává zvláštní pravomoci, umožňuje také nasazení vojáků. Na Frýdlantsku stav nebezpečí skončil 18. září, v části zbylých dvou krajů jej vláda na žádost hejtmanů opakovaně umožnila prodloužit. V záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska v Olomouckém kraji trval do 12. prosince, v částech Moravskoslezského kraje zasažených povodněmi pak o den déle.

- Právě kvůli velké vodě byl v uplynulých dekádách v postižených regionech stav nebezpečí vyhlašován mnohokrát. Stalo se tak například při katastrofálních povodních v roce 2002 v nejvíce postižených krajích v Čechách. Podobně postupovali hejtmani, respektive primátor, i v případě povodní v letech 2010 (tehdy v Libereckém kraji a na Děčínsku) nebo 2013 (v Praze). V některých případech vzhledem k rozsahu škod následně vláda rozhodla o vyhlášení nouzového stavu. Krizový zákon totiž hovoří o tom, že pokud není "možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu".

- V nedávné době byl stav nebezpečí v ČR vyhlášen také v souvislosti s výskytem afrického moru prasat na Zlínsku. Tehdejší hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) ho vyhlásil 31. července 2017 s platností do 29. srpna. V červnu 2016 vyhlásil stav nebezpečí tehdejší jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) na 15 dní kvůli likvidaci nelegálního skladu chemikálií v Nedvědici na Brněnsku. V roce 2021 platil v Jihomoravském kraji postiženém tornádem, hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ho vyhlásil 24. června a v červenci stav nebezpečí se souhlasem vlády o měsíc prodloužil.

- Při platném stavu nebezpečí získá vedení kraje zvláštní pravomoci jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace. Kraj může například bezodkladně provádět stavební práce a terénní úpravy v případě, že je třeba zmírnit nebo odvrátit ohrožení, a zakazovat vstup, pobyt a pohyb lidí na vymezeném místě nebo území. Umožňuje také například nasazení vojáků nebo zrychlené zadávání veřejných zakázek.

- O možnosti vyhlásit stav nebezpečí v některých regionech se hovořilo také v době pandemie koronaviru. Poprvé v únoru 2021, kdy měl po nesouhlasu Sněmovny s jeho dalším prodloužením skončit tehdejší nouzový stav. Uvažovali o něm hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor. Nakonec ale vláda na žádost všech šéfů krajů rozhodla o vyhlášení nového nouzového stavu, který bezprostředně navázal na ten předchozí. Znovu přišel na přetřes kvůli covidu-19 v listopadu 2021, i tehdy ale nakonec vyhlásila vláda celostátní nouzový stav.