Až 40 % české elektřiny pochází z uhlí, jeho konec ale přinese nutnost hledání náhradních zdrojů i dovozu

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Celková spotřeba elektřiny v Česku tvořila v minulém roce 58 TWh, což činí meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Nejvýznamnější podíl na výrobě měly uhelné elektrárny, které, stejně jako jaderné, pokryly přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně však došlo k největšímu poklesu výroby právě u uhelných elektráren.

Evropská unie má dlouhodobě za cíl přejít v co největší míře na obnovitelné zdroje energie (OZE). Česko ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů, zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti. ,,Mezi lety 2015 a 2024 přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína," uvádí Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu. ,,Tento krok by měl snížit problémy při schvalování samotných záměrů, jejichž délka by neměla přesahovat jeden rok. Návrh zákona o urychlení využívání OZE, který akcelerační oblasti zavádí, by měl být vládou projednán v následujících týdnech," popisuje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, plyn 15 % a uhlí necelými 10 %.

Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu (celkově 16,2 GW) větrných elektráren napříč EU. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo v Německu a v Nizozemsku. I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu, aby dosáhla svých klimatických cílů do roku 2030.

Řada států ale dosud také spoléhá na velký podíl stabilních zdrojů, jako je domácí uhlí. To tvoří velkou část energetického mixu Německa, Polska, ale i Bulharska. Tyto státy plánují od uhlí odstoupit jako jedny z posledních.

V uplynulém roce také výrazně poklesla cena elektřiny. Průměrná cena na denním trhu klesla meziročně o 15 %, ve srovnáním s rokem 2022 dokonce o 65 %. Ve snížení ceny se odrazilo uklidnění situace na trhu s elektřinou a trhu s plynem. ,,Na poklesu se významně podílela i výroba z obnovitelných zdrojů v západní a severní Evropě a zvýšení disponibility jaderných elektráren ve Francii. Výroba z obnovitelných zdrojů měla v roce 2024 zásadní vliv na nárůst počtu hodin se zápornými cenami na denním trhu s elektřinou v Česku, a to s meziročním nárůstem o více než 230 %," popisuje Igor Chemišinec, Místopředseda představenstva OTE, a.s.

Největší zkouškou Česka v následujících letech bude najít náhradu za uhelné elektrárny. Pokud se to nepodaří, do budoucna pravděpodobně nepokryjeme výrobou na svém území ani vlastní spotřebu a energie bude potřeba dovážet. Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS se pozice Česka brzy změní z čistě exportní na čistě importní. ČEPS předpokládá útlum uhelných elektráren už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace. Je důležité brát v úvahu dopad případného uzavření uhelných elektráren na teplárenský trh. Oba segmenty jsou do značné míry propojeny.

Na lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz. Jako přechodové médium pro dobu, kdy Česko nebude produkovat elektřinu z uhlí a zároveň nebude mít dostatečný výkon jaderných či obnovitelných zdrojů, by měly sloužit plynové elektrárny.

Podle Národního klimaticko-energetického plánu, který byl schválen vládou v prosinci 2024, jsou vhodným přechodným zdrojem plynové elektrárny. Plán stanovuje i ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Pokud by uhelné elektrárny byly odstaveny v dřívějším termínu, Česko by se muselo vypořádat s nedostatkem instalovaných zdrojů a pravděpodobně by spoléhalo právě na dovoz.

Flexibilita a akumulace je základním předpokladem právě pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Česko jako poslední v EU váhá s přijetím zákona, který by legislativně ukotvil využití bateriových úložišť. Novelu energetického zákona tzv. LEX OZE III, poslanci přijali s dlouhým zpožděním začátkem března a čeká nyní na podpis prezidenta. ,,LEX OZE III umožní mimo jiné právě i rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť, která v Česku zatím chybí a bez kterých se transformace energetiky a začlenění většího počtu obnovitelných zdrojů do sítě neobejde," popisuje Kateřina Novotná.

Klíčovou roli bude do budoucna hrát také jaderná energetika. V Dukovanech mají do roku 2039 vyrůst dva nové jaderné bloky. Mluví se také o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou je jednodušší výstavba. Spuštění prvních projektů malých modulárních reaktorů mimo Rusko a Čínu se podle mezinárodní energetické agentury očekává kolem roku 2030. ,,Malé modulární reaktory se primárně chápou jako malé reaktory 3+ generace. Mají snižovat náklady na výrobu díky opakovanému většímu množství vyrobených komponentů. Jejich praktické nasazení lze očekávat v příštím desetiletí. Faktem je, že tato slibná nová řada reaktorů bude muset v praxi prokázat svoje ekonomické opodstatnění ve srovnání s jinými zdroji elektřiny na trhu," říká Alois Míka, Senior Energy Expert ČSOB Advisory.

Otázkou je pak uplatnitelnost drahé elektřiny z jaderných zdrojů na trhu, kterému budou dominovat obnovitelné zdroje s nízkými variabilními náklady. Jaderná energetika se nicméně v Česku těší dlouhodobé podpoře. Podle únorového průzkumu Eurobarometr uvedlo více než 29 % Čechů, že věří ve velmi pozitivní vliv jádra pro další technologický a energetický vývoj v zemi. Spíše pozitivní přístup v průzkumu vyjádřilo dalších 48 % dotázaných.