Vědci zkoumali ptačí hnízda - a našli v nich všudypřítomné lidské odpadky

Lysky černé jsou podsadití vodní ptáci s velkýma nohama, kteří nevypadají jako tvor schopný opanovat vodní toky. Ale od doby, co se před více než třemi desítkami let přistěhovali do nizozemského Amsterodamu u okolních farem, stali se z nich "gangsteři místních kanálů", napsal server National Geographic.

Vědci nejprve začali zkoumat, jak se lysky a další ptáci adaptují na městské prostředí, a také to, jestli je jejich stěhování do měst vůbec dobrá věc. Nyní ale zjistili, že se od lysek mohou dozvědět víc i o nás samotných - konkrétně o stopě z odpadků, kterou po sobě zanecháváme.

Jedno obzvlášť velké lysčí hnízdo postavené ve čtvrti červených luceren dokumentuje posledních 30 let života - ptačího i našeho. Vědci ho prozkoumali a našli v něm celou řadu odpadků. Nejstarší byl obal od tyčinky Mars s reklamou na Mistrovství světa ve fotbale v roce 1994; nejnovější od proteinové tyčinky. Roky v mezidobí zastupovaly sáčky od bonbónů, obaly hamburgerů z McDonald's nebo roušky, které jsou připomínkou pandemie covidu-19.

Ptáci si obvykle staví hnízda z větviček a mechu. Ale ve městě, kde je nedostatek přírodních předmětů, si vypomáhají s pomocí plastů, kterých je tu naopak hojnost, napsal zpravodajský server The Guardian.

Auke-Florian Hiemstra, biolog nizozemského střediska Naturalis Biodiversity, který studii vedl, je přesvědčený, že by se ptáci vrátili k hnízdům z přírodních materiálů, kdyby se lidé zaměřili na regeneraci měst a navrácení přirozené vodní vegetace. Mezitím ale ptáci pracují s tím, co mají k dispozici.

"V Amsterodamu jsme třeba měli labutí hnízdo plné odpadků. Všichni o něm mluvili a říkali 'taková škoda' a 'to je ale hrozné hnízdo'," řekl Hiemstra listu The Guardian. "Labuť však byla s hnízdem velmi spokojená, vyvedla pět mláďat a všechna se dožila dospělosti. Pro labuť to bylo velmi úspěšné hnízdo. A totéž platí i pro lysky," dodal.

Podle jeho odhadů nyní žije v Amsterodamu nejméně 200 lysek černých, které si staví hnízda z čehokoli, co najdou - od potravinových obalů až po kondomy.

"Naše odpadky pro ně nejsou odpadní produkt, ale něco velmi cenného. Opravdu doufám, že se od těchto tvorů něco naučíme, že začneme měnit způsob, jak o našich materiálech uvažujeme," řekl Hiemstra. "Ty plasty jsou úžasný materiál, ale my je využijeme jen jednou, a pak je vyhodíme."

Ani vědci ale zatím nevědí, jestli hnízda postavená z plastových odpadů lyskám pomáhají, nebo škodí. Plastová hnízda vydrží déle než ta z přírodních materiálů, ale nemusí znamenat lepší ochranu před predátory nebo přírodními živly. Ptáci se do nich mohou zaplést, zvlášť pokud jsou v nich předměty se šňůrkami, jako ochranné roušky. Mohou se zadusit nebo utrpět vnitřní zranění, pokud odpadky sežerou. A z plastů se mohou uvolňovat škodlivé chemikálie.

Hiemstra a jeho spolupracovníci mají v plánu dál zkoumat pro a proti plastových hnízd a sledovat ta, kde je výskyt plastů nejvyšší. "Plasty v hnízdech jsou jako zrcadlo," řekl listu National Geographic. "Ukazují nám, jak lidé zacházejí s přírodním prostředím."

"Vždycky mě frustruje, když slyším termín 'na jedno použití', který naznačuje, že se něco využije jen jednou, a pak vyhodí pryč. Ale to 'pryč' není žádné konkrétní místo - pořád to znamená 'tady'," dodal Hiemstra, kterého citoval The Guardian. "Zhruba 80 procent plastů, které se kdy vyrobily, je pořád někde na naší planetě," dodal.