Ekolog žije ze stipendia od americké nadace
Liberec Na svůj bankovní účet dostává devětadvacetiletý Jan Korytář každé
čtvrtletí stipendium v amerických dolarech a přitom nestuduje na žádné ze
zámořských univerzit. Mladý muž z Liberce je předsedou ekologického sdružení
Staří ochránci Jizerských hor, což je organizace, která pracuje na obnově
přirozených lesů a záchraně ohrožených dřevin, dnes už nejen v Jizerských
horách. Práce, jíž se Korytář věnuje, zaujala mezinárodní neziskovou organizaci
Ašoka natolik, že mu jako jednomu z několika Čechů udělila tříroční stipendium.
Každý měsíc dostává několik set dolarů. Díky penězům od Ašoky, což je nezisková
asociace založená před dvaadvaceti lety ve Virginii, se Jan Korytář nemusí
trápit existenčními starostmi a může se plně soustředit na práci, aniž by trpěl
materiálním nedostatkem. \"Stipendium, které dostávám, je výjimečné především v
tom, že nepodporuje projekty neziskových organizací, ale přímo konkrétní
jednotlivce,\" uvedl Korytář. Nadace mu dává peníze na osobní spotřebu, on sám
se ke stipendiu dostal tak trochu náhodou. Jeho kolega pátral po nadacích, jež
by mohly finančně vypomoci s obnovou Jizerských hor, narazil právě na Ašoku a
kontaktoval ji.\"Později za mnou přijela zástupkyně asociace, dlouho si se mnou
povídala, zjišťovala co dělám, byla se podívat i v terénu a na konci dne mi
řekla, že prvním kolem jsem prošel úspěšně. Absolvoval jsem pak další pohovory,
předložil písemné materiály. Pro zisk stipendia je důležité, aby představitelé
asociace získali jistotu, že to, co člověk dělá, myslí vážně, že to má smysl a
jedná se o dlouhodobou přínosnou záležitost,\" konstatuje Jan Korytář. Jedním z
kritérií je také požadavek, aby projekt, na němž se žadatel o stipendium podílí,
přinášel ve své oblasti něco nového. Podle Jany Hradilkové, jež Ašoku zastupuje
v České republice, neexistují pro potenciální uchazeče o stipendium prakticky
žádná omezení. \"Nesmějí se pouze politicky angažovat nebo být členy nějaké
fundamentalistické náboženské organizace,\" tvrdí Hradilková. Každý rok projeví
zájem asi třicet lidé z neziskového sektoru, z nichž komise nakonec vybere dva,
kteří potom po tři roky peníze skutečně dostávají. \"Vybíráme lidi pracující na
projektech, ze kterých je jasné, že to chtějí někam dotáhnout,\" podotýká
Hradilková. \"Díky tomu, že se lidé nemusejí starat o to, kde seženou peníze na
živobytí, se podařilo řadu projektů posunout dál, \" pochvaluje si. Ochránce
Jizerských hor Jan Korytář její slova potvrzuje: \"Ašoka dává lidem jistotu, že
mohou pracovat a nemusejí se starat o to, jestli uživí rodinu. Asociace se
nezajímá o to, jakým způsobem člověk stipendium použije, dávají nám velkou
důvěru. Pokud se rozhodnu, že ze svého stipendia budu dotovat provoz naší
ekologické organizace nebo si koupíme domů novou pračku, nikdo mi to zakazovat
nebude.\" On sám si díky stipendiu mohl vyřešit bytovou situaci.\"Je také
důležité, že Ašoka pořádá pravidelná setkání lidí, kteří stipendium dostávají.
Zjišťujeme tak, že potíže jsou všude stejné. Všude chybějí peníze, lidé berou
malé platy a navíc se na nás ještě stále část veřejnosti dívá jako na exoty,\"
uzavírá Korytář. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Liberec Na svůj bankovní účet dostává devětadvacetiletý Jan Korytář každé čtvrtletí stipendium v amerických dolarech a přitom nestuduje na žádné ze zámořských univerzit. Mladý muž z Liberce je předsedou ekologického sdružení Staří ochránci Jizerských hor, což je organizace, která pracuje na obnově přirozených lesů a záchraně ohrožených dřevin, dnes už nejen v Jizerských horách. Práce, jíž se Korytář věnuje, zaujala mezinárodní neziskovou organizaci Ašoka natolik, že mu jako jednomu z několika Čechů udělila tříroční stipendium. Každý měsíc dostává několik set dolarů. Díky penězům od Ašoky, což je nezisková asociace založená před dvaadvaceti lety ve Virginii, se Jan Korytář nemusí trápit existenčními starostmi a může se plně soustředit na práci, aniž by trpěl materiálním nedostatkem. \"Stipendium, které dostávám, je výjimečné především v tom, že nepodporuje projekty neziskových organizací, ale přímo konkrétní jednotlivce,\" uvedl Korytář.
Nadace mu dává peníze na osobní spotřebu, on sám se ke stipendiu dostal tak trochu náhodou. Jeho kolega pátral po nadacích, jež by mohly finančně vypomoci s obnovou Jizerských hor, narazil právě na Ašoku a kontaktoval ji.\"Později za mnou přijela zástupkyně asociace, dlouho si se mnou povídala, zjišťovala co dělám, byla se podívat i v terénu a na konci dne mi řekla, že prvním kolem jsem prošel úspěšně. Absolvoval jsem pak další pohovory, předložil písemné materiály. Pro zisk stipendia je důležité, aby představitelé asociace získali jistotu, že to, co člověk dělá, myslí vážně, že to má smysl a jedná se o dlouhodobou přínosnou záležitost,\" konstatuje Jan Korytář. Jedním z kritérií je také požadavek, aby projekt, na němž se žadatel o stipendium podílí, přinášel ve své oblasti něco nového. Podle Jany Hradilkové, jež Ašoku zastupuje v České republice, neexistují pro potenciální uchazeče o stipendium prakticky žádná omezení. \"Nesmějí se pouze politicky angažovat nebo být členy nějaké fundamentalistické náboženské organizace,\" tvrdí Hradilková. Každý rok projeví zájem asi třicet lidé z neziskového sektoru, z nichž komise nakonec vybere dva, kteří potom po tři roky peníze skutečně dostávají. \"Vybíráme lidi pracující na projektech, ze kterých je jasné, že to chtějí někam dotáhnout,\" podotýká Hradilková. \"Díky tomu, že se lidé nemusejí starat o to, kde seženou peníze na živobytí, se podařilo řadu projektů posunout dál, \" pochvaluje si. Ochránce Jizerských hor Jan Korytář její slova potvrzuje: \"Ašoka dává lidem jistotu, že mohou pracovat a nemusejí se starat o to, jestli uživí rodinu. Asociace se nezajímá o to, jakým způsobem člověk stipendium použije, dávají nám velkou důvěru. Pokud se rozhodnu, že ze svého stipendia budu dotovat provoz naší ekologické organizace nebo si koupíme domů novou pračku, nikdo mi to zakazovat nebude.\" On sám si díky stipendiu mohl vyřešit bytovou situaci.\"Je také důležité, že Ašoka pořádá pravidelná setkání lidí, kteří stipendium dostávají. Zjišťujeme tak, že potíže jsou všude stejné. Všude chybějí peníze, lidé berou malé platy a navíc se na nás ještě stále část veřejnosti dívá jako na exoty,\" uzavírá Korytář.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích