Při spalování odpadů ve spalovně komunálního odpadu Sako Brno, a. s., dochází k hmotnostní redukci zhruba na jednu čtvrtinu původních hodnot.
Recyklace škváry ze spalovny
V roce 2000 získalo SAKO Brno, a. s., spolu s VUT Brno a SITA Moravia projekt EUREKA ASHREC, jehož cílem bylo popsat spalovací proces a provést jeho úpravy tak, aby došlo k dokonalému prohoření odpadu se snížením nedopalu, čímž se zvýší kvalita škváry a prodlouží doba provozu kotle. Projekt směřoval k tomu, aby se škvára ze spalovny přestala považovat za odpad, ale uvažovalo se o ní jako o výrobku, který je možné nabídnout ve stavebnictví.
Výsledky projektu
Důsledným dodržováním provozních režimů bylo v letech 2000-2002 dosaženo lepšího využití energetického potenciálu odpadu a snížení nedopalu ve škváře. Výrazně se zvýšila provozní doba kotlů: z původních přibližně čtrnácti dnů se prodloužila na dnes běžné tři měsíce bez zastruskování.
Rovněž byly provedeny rozbory komunálního odpadu z různých svozových oblastí městské aglomerace, které potvrdily rozdílnost ve složení a výhřevnosti odpadů. Z toho vyplynula pro jeřábníky nutnost důkladné homogenizace odpadů v zásobníku odpadů.
VUT Brno seřídilo regulaci napájení kotle. Díky tomu se zvýšila spolehlivost regulačních armatur a hlavně se uklidnily tlakové poměry v kotli. Namísto dřívějších rázů, způsobených prudkým otevíráním a zavíráním regulační armatury, má dnes regulace napájení podstatně rovnoměrnější průběh. V roce 2003 byl uskutečněn ještě významný zásah do spalovacího procesu, a to provedení demonstrační zkoušky selektivní nekatalytické redukce oxidů dusíku nástřikem Sataminu (upravené močoviny) do spalovací komory kotle. Autorizovaným měřením bylo prokázáno, že tato metoda je dostatečně účinná na to, aby snížila emise NOx pod hranici nového limitu EU, který je 200 mg/Nm3.
Na škvárové lince byly provedeny úpravy pro zvýšení účinnosti magnetických separátorů železa a instalace nového přídavného separátoru. Zatímco v roce 2000 bylo vyseparováno z 26 720 tun škváry 1847 tun železného šrotu, tj. 6,9 %, v roce 2001 bylo díky novým úpravám z 25 801 tun škváry získáno 2003 tun železa, tj.7,76 % a konečně v roce 2002 to bylo z 24 400 tun škváry 2161 tun železa, tj. 8,45 %. Železo zbavené povrchové úpravy z jiných kovů je velmi dobrým artiklem pro hutě a významně zlepšuje ekonomiku provozu.
Sledování parametrů škváry
Pro sledování vlastností škváry se větší frakce rovnou ukládala na skládku, neboť obsahovala velké množství skleněného střepu, nedopalu a kovových zbytků zatavených do velkých kusů škváry, které nešly navzájem oddělit (jedná se přibližně o 25 % objemu škváry). Po odležení a proschnutí škváry na skládce dochází k rozrušení spečených kusů a je možná další separace železa.
Vzorky jednotlivých frakcí byly vystaveny vnějším povětrnostním vlivům po dobu 3-6 měsíců, které zajistí následnou imobilizaci amfoterních kovů vlivem postupné neutralizace silně alkalické škváry o pH 10,5-11,5 působením kyselých srážek a karbonizací. Amfoterní kovy jako hliník, zinek, olovo jsou rozpustné jak v silně kyselém, tak i v alkalickém prostředí, avšak při změně pH do oblasti neutrální přechází tyto kovy do nerozpustné formy a nemohou již kontaminovat životní prostředí. Ve sledovaném časovém horizontu došlo i k biodegradaci organických zbytků, které ve škváře zůstaly po spálení.
Vzorky jednotlivých frakcí byly podrobeny chemické analýze. Technický a zkušební ústav stavební Praha vydal dne 12. 5. 2003 Stavební technické osvědčení č. 030 - 024375 na výrobek škvárová štěrkodrť (SAKO) a 23. 6. 2003 Protokol o ověření shody typu výrobku č. 030 - 024378 na výrobek škvárové štěrkodrtě frakcí 0-11 mm a 0-16 mm.
Škvára, se kterou bylo po mnoho let nakládáno jako s nebezpečným odpadem, se postupně stává nezanedbatelnou surovinou. Společnosti SITA Moravia a Eko-Hukr ji využívají pro technické zabezpečení svých skládek. Zatím nejdále je firma Ecointeres, která škváru ze spalovny využívá při rekultivaci staré ekologické zátěže - bývalé městské skládky komunálního odpadu v Černovicích. Před řešením úkolu ASHREC končila škvára ze spalovny za velké peníze na skládce jako odpad nebezpečný, později jako ostatní, avšak v současné době je využívána téměř veškerá její produkce.
K nejvýraznějšímu využití škváry dojde po rekonstrukci spalovny v rámci schváleného projektu EU ISPA v letech 2005-2006, na který EU přispěla částkou zhruba 47 mil. euro. V rámci jihomoravské koncepce nakládání s odpady bude naplněna kapacity spalovny na 220 000 t odpadu ročně při produkci asi 50 000 t roztříděné škváry. Frakce 0-32 mm bude prodávána na využití ve stavebnictví a nevyužitelná frakce 32 mm a výše bude ukládána na skládku jako odpad třídy O.
AUTOR: RNDr. J. Suzová, Ing. M. Koňařík, Doc. Ing. Z. Skála CSc., Mgr. L. Jati, SAKO Brno,a. s., VUT FSI Brno, SITA Moravia Brno, a. s.
Výsledky projektu
Důsledným dodržováním provozních režimů bylo v letech 2000-2002 dosaženo lepšího využití energetického potenciálu odpadu a snížení nedopalu ve škváře. Výrazně se zvýšila provozní doba kotlů: z původních přibližně čtrnácti dnů se prodloužila na dnes běžné tři měsíce bez zastruskování.
Rovněž byly provedeny rozbory komunálního odpadu z různých svozových oblastí městské aglomerace, které potvrdily rozdílnost ve složení a výhřevnosti odpadů. Z toho vyplynula pro jeřábníky nutnost důkladné homogenizace odpadů v zásobníku odpadů.
VUT Brno seřídilo regulaci napájení kotle. Díky tomu se zvýšila spolehlivost regulačních armatur a hlavně se uklidnily tlakové poměry v kotli. Namísto dřívějších rázů, způsobených prudkým otevíráním a zavíráním regulační armatury, má dnes regulace napájení podstatně rovnoměrnější průběh. V roce 2003 byl uskutečněn ještě významný zásah do spalovacího procesu, a to provedení demonstrační zkoušky selektivní nekatalytické redukce oxidů dusíku nástřikem Sataminu (upravené močoviny) do spalovací komory kotle. Autorizovaným měřením bylo prokázáno, že tato metoda je dostatečně účinná na to, aby snížila emise NOx pod hranici nového limitu EU, který je 200 mg/Nm3.
Na škvárové lince byly provedeny úpravy pro zvýšení účinnosti magnetických separátorů železa a instalace nového přídavného separátoru. Zatímco v roce 2000 bylo vyseparováno z 26 720 tun škváry 1847 tun železného šrotu, tj. 6,9 %, v roce 2001 bylo díky novým úpravám z 25 801 tun škváry získáno 2003 tun železa, tj.7,76 % a konečně v roce 2002 to bylo z 24 400 tun škváry 2161 tun železa, tj. 8,45 %. Železo zbavené povrchové úpravy z jiných kovů je velmi dobrým artiklem pro hutě a významně zlepšuje ekonomiku provozu.
Sledování parametrů škváry
Pro sledování vlastností škváry se větší frakce rovnou ukládala na skládku, neboť obsahovala velké množství skleněného střepu, nedopalu a kovových zbytků zatavených do velkých kusů škváry, které nešly navzájem oddělit (jedná se přibližně o 25 % objemu škváry). Po odležení a proschnutí škváry na skládce dochází k rozrušení spečených kusů a je možná další separace železa.
Vzorky jednotlivých frakcí byly vystaveny vnějším povětrnostním vlivům po dobu 3-6 měsíců, které zajistí následnou imobilizaci amfoterních kovů vlivem postupné neutralizace silně alkalické škváry o pH 10,5-11,5 působením kyselých srážek a karbonizací. Amfoterní kovy jako hliník, zinek, olovo jsou rozpustné jak v silně kyselém, tak i v alkalickém prostředí, avšak při změně pH do oblasti neutrální přechází tyto kovy do nerozpustné formy a nemohou již kontaminovat životní prostředí. Ve sledovaném časovém horizontu došlo i k biodegradaci organických zbytků, které ve škváře zůstaly po spálení.
Vzorky jednotlivých frakcí byly podrobeny chemické analýze. Technický a zkušební ústav stavební Praha vydal dne 12. 5. 2003 Stavební technické osvědčení č. 030 - 024375 na výrobek škvárová štěrkodrť (SAKO) a 23. 6. 2003 Protokol o ověření shody typu výrobku č. 030 - 024378 na výrobek škvárové štěrkodrtě frakcí 0-11 mm a 0-16 mm.
Škvára, se kterou bylo po mnoho let nakládáno jako s nebezpečným odpadem, se postupně stává nezanedbatelnou surovinou. Společnosti SITA Moravia a Eko-Hukr ji využívají pro technické zabezpečení svých skládek. Zatím nejdále je firma Ecointeres, která škváru ze spalovny využívá při rekultivaci staré ekologické zátěže - bývalé městské skládky komunálního odpadu v Černovicích. Před řešením úkolu ASHREC končila škvára ze spalovny za velké peníze na skládce jako odpad nebezpečný, později jako ostatní, avšak v současné době je využívána téměř veškerá její produkce.
K nejvýraznějšímu využití škváry dojde po rekonstrukci spalovny v rámci schváleného projektu EU ISPA v letech 2005-2006, na který EU přispěla částkou zhruba 47 mil. euro. V rámci jihomoravské koncepce nakládání s odpady bude naplněna kapacity spalovny na 220 000 t odpadu ročně při produkci asi 50 000 t roztříděné škváry. Frakce 0-32 mm bude prodávána na využití ve stavebnictví a nevyužitelná frakce 32 mm a výše bude ukládána na skládku jako odpad třídy O.
AUTOR: RNDr. J. Suzová, Ing. M. Koňařík, Doc. Ing. Z. Skála CSc., Mgr. L. Jati, SAKO Brno,a. s., VUT FSI Brno, SITA Moravia Brno, a. s.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
