Oponentní připomínky ke zprávě nezávislé energetické komise

Za zásadní nedostatek závěrečné zprávy nezávislé energetické komise považuje oponentní rada skutečnost, že komise neposoudila ve svých scénářích ve výhledu do roku 2050 využití dostupných zásob hnědého uhlí za hranicemi současných územních limitů těžby a jeho potenciální dopady. ČTK to dnes řekl předseda rady Pavel Stehlík. Oponentní posudek k závěrečné zprávě komise vedené předsedou Akademie věd Václavem Pačesem dnes rada předala premiérovi Mirku Topolánkovi a ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Římanovi.

"Nevyužití části těchto zásob by vedlo spolu s dalšími faktory k nárůstu energetické dovozní závislosti České republiky ze 42 procent v roce 2005 na 80 procent v roce 2030," řekl Stehlík. Oponentní rada proto doporučuje, aby se alespoň část těchto zásob stala součástí státní energetické koncepce a tvořila strategický nástroj pro omezení rizik, že nebude naplněn podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě elektřiny, a rizik dovozní závislosti. Také by to podle rady umožnilo postupný přechod teplárenství na jiná paliva bez výpadků dodávek.

Nezávislá energetická komise předpokládá růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů mezi lety 2005 a 2030 o 212 procent, z toho více než dvě třetiny má pocházet z biomasy. Tento podíl má navíc dále rychle stoupat. Pro stejné období hodnotí EU možnosti ČR na růst o 153 procent. Oponentní rada proto považuje plán komise za obtížně dosažitelný a doporučuje prověřit realizovatelnost a náklady takového scénáře a připravit rezervní plán pro případ, že předpoklady se nenaplní.

Závěrečná zpráva komise podle oponentní rady vychází z podhodnoceného odhadu růstu konečné spotřeby elektrické energie v Česku mezi lety 2005 až 2030 jen o 10,9 procenta, když 27 zemí Evropské unie plánuje růst o 20,5 procenta. "Státní energetická koncepce by měla proto pracovat s předpoklady, které naopak dávají ČR strategickou rezervu a nezakládají riziko nepokrytí potřeb rozvoje společnosti energií," dodal Stehlík.

Podle předsedy oponentní rady jsou třetím nedostatkem navrženého scénáře komise velmi vysoké investiční náklady na jeho realizaci, které by nepříznivě ovlivnily ceny energie v ČR.

Další problém vidí oponenti v plánované výrazně vyšší ceně povolenek, než předpokládá EU. "To zásadním způsobem předurčuje energetický mix, který základní scénář navrhuje, a zdraží to pak náklady na investice a ceny energie," doplnil Stehlík.

Oponentní rada doporučuje zahájit program energetické odolnosti ČR s cílem tlumit rizika výpadků dodávek a růstu cen a omezit rostoucí energetickou dovozní závislost. To bude znamenat jak úspory, tak zvyšování energetické efektivnosti zařízení, ale i posílení role státu při zajišťování dovozů všech forem energie, jejich různorodosti a zvýšení pozice ČR v tranzitu ropy, zemního plynu a elektřiny pro EU.

Nezávislá energetická komise byla ustanovena na základě rozhodnutí vlády loni v lednu. Jejím hlavním úkolem bylo vypracovat dlouhodobou prognózu vývoje energetiky do roku 2030 a 2050. Závěrečnou zprávu předala premiérovi 1. října.

O vzniku oponentního týmu poprvé informoval Topolánek při přebírání předběžné zprávy komise počátkem července. Do oponentního týmu premiér dosadil své poradce Pavla Stehlíka, Petra Kalaše, člena představenstva ČEPS Miroslava Vrbu, někdejšího člena představenstva RWE Transgas Milana Kajtmana a jaderného fyzika Františka Janoucha.

Od posudku se očekávalo, že navrhne doporučení a doplní původní zprávu, která až poté půjde na jednání do vlády. Závěry by měly být zapracovány do nové energetické strategie, která by měla být hotova do konce roku.