EU velí: Do roku 2020 všechny budovy, zateplete se

Vezmeme-li v potaz, že budovy představují 40 % celkové národní spotřeby energie, není divu, že z pohledu lidské společnosti se jedná o tak závažné téma.

Největší pospolitost starého kontinentu, obnášející 27 členských zemí, bere danou situaci naprosto vážně. Svědčí o tom i přijetí novely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která posledním květnovým dnem tohoto roku vstoupila v platnost s předsevzetím výrazně snížit spotřebu energie v budovách. Proti předešlému dokumentu z roku 2002 (2002/91//EU, Energy Performance of Buildings, zkracuje se EPBD) je novela mnohem přísnější.

Po osmi letech jasná konkretizace požadavků

Především exaktně definuje povinnosti jednotlivých států, včetně termínů plnění i sankcí. Cílem této novely je do roku 2020 "přinutit" členské státy Evropské unie, aby všechny budovy postavené od tohoto roku měly téměř nulovou spotřebu energie. Novela stanovuje také dílčí cíle: zavedení energetických standardů při rekonstrukci budov, motivaci trhu rozšířením a zveřejňováním energetických průkazů budov, zavedení pravidelných kontrol správné funkčnosti energetického vybavení budov a využití obnovitelných zdrojů v budovách.

"Směrnice však neposkytuje přesnější definici budovy s téměř nulovou spotřebou. Evropská unie bude od členských států pouze vyžadovat, aby spotřeba energie byla velmi nízká," komentuje ing. Jaroslav Maroušek, ředitel společnosti SEVEn Energy. Zároveň by energie potřebná k provozu takové budovy měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, které by v optimálním případě měly být její nedílnou součástí. Konkrétní definici a číselnou úroveň stanoví každý členský stát s přihlédnutím k místním podmínkám. Budova s téměř nulovou spotřebou energie může mít například tyto parametry: spotřeba energie nejvýše na úrovni pasivního domu nebo ještě přísnější. Měrná roční potřeba tepla na vytápění by tedy měla být pro bytový dům v rozsahu 0-15 kWh/m2 podlahové plochy, pro rodinný dům 0-20 kWh/m2 podlahové plochy.

Na "každého" dojde

Přísné podmínky budou muset plnit i již postavené budovy. Minimální energetickou náročnost budou muset splnit všechny budovy, které projdou tzv. větší rekonstrukcí. Ta je definována směrnicí variantně tak, že jde o rekonstrukci, která se buď týká více než 25 % plochy obálky budovy, nebo investičními náklady přesahuje 25 % hodnoty nemovitosti bez hodnoty pozemku.

Novela předepisuje také zavedení systému certifikace energetické náročnosti všech veřejně vlastněných budov nad 500 m2, respektive 250 m2 podlahové plochy, které jsou přístupné veřejnosti. V průkazu energetické náročnosti bude uvedena energetická náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost. "Tyto údaje umožní vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát bude platný maximálně deset let a vlastník jej bude muset předložit při prodeji či pronájmu budovy nebo její ucelené části," přibližuje ing. Maroušek.

Časový harmonogram uskutečnění

Evropská unie chce naplnit novelu v několika fázích. Do 30. června 2012 členské státy oznámí Evropské komisi výsledky výpočtů nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost. Přijetí a zveřejnění právních a správních předpisů pro soulad s články 2 až 18 se plánuje na 9. červenec 2012. Od 9. ledna 2013 bude povinné používat předpisy podle článků 2, 3, 9, 11, 12, 13, (tzn. definice, metodika a průkazy energetické náročnosti budov), 17 (nezávislí odborníci), 18 (kontrolní orgán), 20 (informace) a 27 (sankce). Předpisy týkající se technické části (články 4, 5, 6, 7, 8) a inspekce (čl. 14, 15 a 16) budou platit od 9. července 2013. Hranici minimální podlahové plochy, kde nastává povinnost zpracování a vystavení průkazů u budov vlastněných orgány veřejné moci, musí členské státy snížit z 500 m2 na 250 m2 do 9. července 2015. Nejpozději od roku 2015 se budou používat průkazy energetické náročnosti také na ucelené části budov. Do 31. prosince 2018 členské s táty zajistí, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. A o dva roky později budou muset všechny nové budovy mít téměř nulovou spotřebu energie.

Strategie 20-20-20

Cílem evropské strategie pro snižování energetické náročnosti je rovněž snížení emisí oxidu uhličitého o 20 %, zvýšení podílu obnovitelných energií o 20 % a snížení spotřeby energie o 20 %. Současným tempem by však v roce 2020 bylo uspořeno pouhých 10-14 % energie v budovách. "Izolace budov představují nejefektivnější cestu ke snižování emisí oxidu uhličitého, což je jeden z cílů strategie 20-20-20, tedy snižování emisí o 20 % do roku 2020," uvedl Richard Seeber, rakouský poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro životní prostředí na ETICS-Foru 2010, které proběhlo 29. září 2010 v Bruselu. Počátkem roku 2011 bude Evropskou komisí (EK) prezentována nová strategie pro snižování energetické náročnosti, ve které budou hrát izolace budov významnou roli.

Přestože bylo v roce 2009 v EU izolováno zhruba 150 milionů metrů čtverečních obvodových stěn systémem ETICS (vnější tepelněizolační kompozitní systém), je tato forma zateplování teprve na začátku. Budovy představují 40 % celkové národní spotřeby energie, proto v nové strategii budou úspory energií v budovách hrát zásadní roli. "V izolacích budov je naše budoucnost," řekl na fóru Klaus Sedlbauer, univerzitní profesor a mluvčí Fraunhofer Building Inovation Alliance.

Důležité je začít včas

Státy Evropské unie to nebudou mít s přechodem k téměř nulové energetické spotřebě vůbec jednoduché. Klíč k úspěchu tkví především v co nejrychlejším zahájení přípravných prací a zabezpečení rozložení konečného stavu na postupné kroky. "Je to z toho důvodu, aby změny na trhu i v kvalitě práce dodavatelů byly zahájeny co nejdříve a mohly probíhat průběžně a efektivně, bez velkých šoků. Zatímco v uplynulých dvaceti letech se snížila energetická náročnost nových obytných budov zhruba o polovinu, následující desetiletí bude vyžadovat násobně rychlejší pokles. Do konce roku 2018 to znamená úkol velmi náročný, ale nikoliv nezvládnutelný," hodnotí dopad novely ing. Maroušek.