Současná legislativa vůbec neřeší platby za komunální odpad těch obyvatel, kteří se z jakéhokoliv důvodu nezdržují na adrese trvalého pobytu, například vysokoškolských studentů.
Místní poplatek za shromažďování a likvidaci odpadu
Ti potom musí platit za odpad na koleji i v místě svého trvalého pobytu. Je to správné chápání zákona?
Platná právní úprava zakotvuje tři možné způsoby plateb fyzických osob za komunální odpad, kterými jsou:
úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - viz § 17 odst. 5 zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.),
poplatek za komunální odpad - viz § 17a zákona o odpadech,
místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - viz § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.
První způsob platby se uskutečňuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi obcí a fyzickou osobou, ostatní dva obec stanoví (respektive může stanovit) pouze formou právního předpisu (obecně závaznou vyhláškou). Uvedené možné způsoby plateb za komunální odpad však nelze (v rámci jedné obce) v žádném případě směšovat či různě kombinovat. To znamená, že obec si může vybrat pouze jeden z uvedených způsobů.
Z dotazu dovozuji, že se má na mysli zřejmě místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který platí fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, kde není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o místních poplatcích rozlišuje dvě skupiny poplatníků popisovaného místního poplatku. Pokud jde o vysokoškolské studenty, mají povinnost platit předmětný místní poplatek pouze v obci, ve které mají trvalý pobyt. Vysokoškolské koleje rozhodně nelze považovat za >>stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci