V prvním čísle nového desetiletí se Sedmá generace mimo jiné ptá: Existuje něco jako zelený, chytrý či udržitelný ekonomický růst?
Sedmá generace 1/2011: Růst, či nerůst?
Proč mocní tečou z WikiLeaks? Kde roste ovoce bez plastické operace? Jsou chudí příliš chudí na to, aby byli zelení? V čem nás může poučit Tanzanie? Jak programovat zeleně? Čím fascinuje festival Urkult? Co má společného liščí ohon trampského širáku s pentlí klobouku hanáckého kroje? A vůbec: nečelíme náhodou konci života?
V hlavním tématu čísla nazvaném "Růst, či nerůst?" si nejprve Naďa Johanisová pokládá otázku, k čemu je nám ekonomický růst, a posléze představuje aktivity poměrně nového hnutí décroissance či degrowth, snažícího se o ekonomický nerůst či od-růst. Eva Fraňková následně komentuje knihu amerického profesora udržitelného rozvoje Tima Jacksona Prosperita bez ekonomického růstu. Ekonomové Lubomír Mlčoch a Richard Douthwaite pak polemizují nad otázkou, zda je možné v zemi globálního Severu zastavit ekonomický růst, a pokud ano, jak.
Na pravidelnou reportáž se Zuzana Vlasatá tentokrát vydala do Bílých Karpat za bojkovickým "stromkařem" Radimem Peškem, který pěstuje tradiční odrůdy jablek: "Teď v zimě su v pohodě, ale kdybyste přijela na podzim, řeknu, že nemám čas, budu strhaný a neschopný přemýšlet. Žiju podle přírody. Na jaře rozpuk, obrovská honička, abych všechno stihnul připravit. Na podzim zase, abych to prodal nebo včas zazimoval. Ale za teplou kancelář bych neměnil."
Seriál Ekonomičtí disidenti přibližuje myšlenky Katalánce Joana Martineze-Aliera, který vidí naději pro budoucnost planety v environmentalismu chudých obyvatel globálního Jihu. V Kurzu mediální sebeobrany si připomeneme jednu z nejdůležitějších mediálních událostí nového tisíciletí - informační úniky ze serveru WikiLeaks. Internetovým a obecně počítačovým světem nás z ekologického hlediska provede Ondřej Veselý; mimo jiné upozorňuje, že pokud stahujeme film, jenž cestou proteče přes desítky síťových zařízení, můžeme mít podobný pocit jako při nákupu rajčat z dovozu.
V dalších článcích Drobnohledu prošla Veronika Fišerová dolnorakouskými přírodními zahradami, novinářka Thembi Mutchová si pro životní inspiraci dojela až do Tanzanie, Martin Dutkiewič zhodnotil zelenání tuzemských hudebních festivalů a Pavel Kovařík si po příbytcích místních obyvatel zasurfoval (tzv. couchsurfing) až ke švédskému festivalu Urkult.
Recenzní pozornost jsme věnovali filmům Doba měděná a Vše pro dobro světa a Nošovic, knize Tři hlasy Ivana Klímy, Josefa Šmajse a Václava Cílka a výstavě Staré pověsti české Národního muzea v Praze. Rozhovory tentokrát 7.G nabízí rovnou dva: jednak s holistickým ekologem ze Schumacher College Stephanem Hardingem, podle nějž čelíme nejen konci velké biodiverzity na planetě, ale možná dokonce i konci života; a jednak s šéfem think-tanku Glopolis Petrem Lebedou, který komentuje rozvojovou spolupráci (nejen) České republiky s chudšími zeměmi a snaží se dělat kompromisy mezi vlastní ekologickou a genderovou stopou.
Inspirativní čtení a co nejmenší eko- i genderovou stopu přeje
redakce Sedmé generace
Přečíst vybrané texty z čísla a vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz
Zuzana Vlasatá
Bílé Karpaty pro mlsné jazýčky
Rozmanitost ovoce je fajn, pro zachování starých odrůd jsou ale i další dobré důvody.
Pavel Klvač
Folklor atomového věku
Co má společného liščí ohon trampského širáku s pentlí klobouku hanáckého kroje?
rozhovor s Petrem Lebedou
Nejsme ochotni si přiznat, že už jsme dost vyspělí
Myslí globálně, jedná lokálně a hledá kompromis mezi svou ekologickou a genderovou stopou.
Naďa Johanisová
Růst, či nerůst?
K čemu nám je ekonomický růst? Potřebujeme ho? Nebo chceme raději nerůst? Co by to znamenalo? A proč vlastně Dmitri Orlov přemýšlí, jak postavit nákladní plachetnici?
Eva Fraňková
Prosperita bez ekonomického růstu
Kniha Tima Jacksona, o které bude řeč, už není úplnou novinkou (2009) a ani nepřetéká novými poznatky či neotřelými pohledy. Přesto stojí za pozornost, protože nabízí ucelené, uměřené, ale svým vyzněním velmi radikální sdělení: nelze už si dál lhát do kapsy. Nic jako zelený, chytrý či udržitelný ekonomický růst neexistuje. Pokud si naše společnost chce udržet vysokou kvalitu života, bez snižování materiální spotřeby v rozvinutých zemích to prostě nepůjde.
Naďa Johanisová
Joan Martinez-Alier: Konflikt jako naděje
Jsou chudí příliš chudí na to, aby byli zelení? Anebo jsou naopak lidé ve třetím světě, bojující proti degradaci svých zdrojů obživy, ze všech nejzelenější? Otázka katalánského ekonomického disidenta předestírá, že jde o způsob, jakým hledíme na svět.
Vít Kouřil
Když mocní tečou z WikiLeaks
Americký viceprezident Joe Biden jej označil za "technicky vyspělého teroristu". Interpol ho hledal jako kriminálníka na útěku. Francouzský deník Le Monde jej zvolil mužem roku. Kreml a Čína ho chtějí navrhnout na Nobelovu cenu míru. Jiní jej velebí jakožto Robina Hooda internetového věku. Pokud patříte mezi těch pár nevědoucích offline výjimek, seznamte se: Julian Assange a jeho WikiLeaks.
Lukáš Barna
Omyly přemo(u)drého Klause
Kdo se začte do vícera knih Václava Klause, po chvíli zjistí, že se liší zejména obalem a rokem vydání. Obsahem příliš ne. Nemuselo by to být na škodu, vždyť konzistentnost názorů a jejich rozvíjení, promýšlení do detailů může být bohatým zdrojem poučení. Zvláště když se přírodní i společenské prostředí tak rychle proměňuje. Některé "silné názory" však jakoby navzdory všemu zůstávají...
Ondřej Veselý
Zelené programování
Možná si vzpomenete, jak před dvěma lety pronikla do médií zpráva o emisích CO2, které má na svědomí vyhledávání na Googlu. Publikovaná čísla byla zpočátku natolik nadhodnocená, že se jich chytla i mainstreamová média a vytvořila vděčnou celospolečenskou debatu nad novým tématem (viz 7.G 3/2009). Vlna však rychle opadla a vzala s sebou i povrchní povědomí o čím dál užším vztahu mezi životním prostředím virtuálního a reálného světa.
Veronika Fišerová
Zahrado má milovaná
Zahrada - prostor vzájemného přetlačování přírodních sil a lidských představ. Zatímco kus půdy přirozeně spěje k samoregulující se rovnováze, člověk ho usilovně přetváří, aby "nějak" vypadal. Jak moc je zahrada vlastně přírodou? V Dolním Rakousku si myslí, že dost. Podívejme se, jak se hnutí Natur im Garten šíří přes hranice k nám.
Eva Fraňková a Kateřina Rezková
Možná čelíme konci života (rozhovor se Stephanem Hardingem)
Stephan Harding vystudoval zoologii a doktorát získal v oboru behaviorální ekologie. Koordinuje magisterský program Holistická věda na britské Schumacher College, kde rovněž vyučuje. V Brně strávil předvánoční týden se studenty environmentalistiky. Záhy si získal jejich přízeň: výklad střídaly diskuse, rozjímání doprovázené hrou na kytaru či kvatro a prožívání v terénu. Ukázková aplikace holistického přístupu, o kterém jsme si s ním povídaly v čajovně na Skleněné louce. Jak vnímá naši společnost člověk, který každé ráno děkuje bakteriím dutiny ústní za to, že jsou s ním?
Thembi Mutchová
Poučení z Tanzanie
Globální Sever se může v mnohém poučit z hodnot lásky a péče, které autorka společně se svými tanzanskými sousedy považuje za samozřejmost - zejména schopnost obejít se bez materiálních věcí.
Martin Dutkiewič
Dočista čisté festivaly?
Doba se až tak moc nezměnila; hromadné společenské akce znal už starověk. Měly sice především náboženský kontext, ale ten bychom asi dohledali i na současných masovkách, kterým se říká letní festivaly. Zatímco tehdy asi neřešili, co s odpadky, kam zaparkují a jestli moc nezdupou trávník, na music festech se stala otázka zátěže životního prostředí žhavou, a dokonce se rozhořela i na české půdě.
Pavel Kovařík
Urkult: fascinující cesta ke kořenům
Na první pohled: švédský hudební festival Urkult jako by vypadl z ekologické a dobrovolnické příručky pozitivních příkladů. Na druhý pohled jsme už ale čekali nějakou tu nesrovnalost či greenwashing. Nestalo se. Až na drobné mouchy, v tomto případě spíš komáry, tato akce prostě patří do kategorie velmi inspirativních.
Jan Blažek
Tři hlasy, nebo trojhlas?
Patnáctý svazek známé Společensko-ekologické edice brněnského nakladatelství Doplněk přinesl hned trojitou porci z kuchyně předních českých intelektuálů. Třeba zachutná i vám.
Jan Miessler
Český výlet za zambijskou mědí
Peníze z našich daní pomáhají rozvíjet africké země. Nevěříte? Zajeďte si do Lucemburska pro optimistické tabulky Evropské investiční banky. Jak totiž zjistil dokumentarista Ivo Bystřičan ve svém filmu Doba měděná, pátrat po zambijském rozvoji přímo v Zambii nemá smysl.