Zelená auta: souboj ekologie a peněženek se vyrovnává

Alternativy k drahému palivu: Výběr vozu usnadní zelené myšlení a dostatek peněz. Spalovací motor ale zatím silnou konkurenci nemá.

Na autosalonu v Ženevě stačilo vedle auta postavit dobíjecí stojan a pod víčko nádrže schovat zásuvku a o diskuse bylo postaráno. Ve sporech o tom, zda budoucnost automobilismu patří ekologickým modelům, už jedni vidí čistá města a dětská hřiště vedle magistrály, jiní se jen rozčilují, že i kdyby se takovéto auto (jde většinou pouze o vize) prodávalo, stálo by majlant a na chalupu by se s ním stejně dojet nedalo.

V argumentaci těchto dvou extrémních, ale nejhlasitějších skupin se ztrácí fakt, že mnohé dříve nedostupné alternativy ke spalovacímu motoru začínají dávat smysl i ekonomovi. Zvláště pak když je benzin nejdražší v historii.

Hybridy jsou ve hře

Zatímco v luxusních vozech se za hybridní pohon připlácí stovky tisíc korun, v menších vozech je jejich cena nyní až překvapivě konkurenceschopná.

Například Toyota Auris je s hybridním pohonem s udávanou spotřebou 3,8 litru na sto kilometrů jen o několik tisícikorun (5-15 podle výbavy) dražší než stejný vůz se stejně výkonným naftovým motorem, který podle výrobce spotřebuje o litr a půl (nafty) více. Hybrid má přitom ve standardu automatickou převodovku. Naftová Škoda Octavia s automatickou převodovkou už se cenou blíží hybridní Toyotě Prius.

Rozhodování ale jednoduché stále není. "Laboratorní jízdní cyklus, v němž se spotřeba měří, neodpovídá realitě běžného provozu," vysvětluje Martin Vaculík z redakce časopisu Svět motorů. Reálně je na dálnici spotřeba hybridu vyšší než u nafty. To ale neplatí pro město.

Ve městě hybridní pohon totiž může plně využít svého potenciálu. Při zpomalování na křižovatce například dobíjí akumulátory, které pak pomohou vozu při rozjezdu z křižovatky. Spotřeba je pak téměř o polovinu nižší než u nafty a ještě výraznější rozdíl jak pak ve srovnání s benzinem. Hybrid se tak vyplácí těm, kteří toho více najezdí po městě (časté změny rychlosti) než po dálnici. Ale najet po městě sto tisíc kilometrů, aby se hybrid vyplatil v porovnání s běžným benzinovým motorem, není jednoduché. Stále to tak chce se při nákupu alespoň trochu zaklínat ekologií.

Elektromobily pro taxi

Ještě výraznější roli hraje město u elektromobilů, kterých je na trhu stále více. Na rozdíl od minulosti už je nabízí i etablováni výrobci. "Jak se mohl vůz s dojezdem 160 kilometrů stát autem roku?" pokládal si v Ženevě u vystaveného Nissanu Leaf řečnickou otázku jeden z českých novinářů.

Podle prodejců jde ale o druhý vůz do rodiny, kterým se jezdí do práce a na nákupy. Na výlet se pak pojede druhým, "normálním" autem.

Cena Nissanu Leaf kolem 750 tisíc korun je dvakrát vyšší než u srovnatelného benzinového auta. Vůz láká náklady 60 haléřů na ujetý kilometr. Za benzin musí majitelé srovnatelného normálního auta platit až pětkrát více.

Návratnost investice do elektromobilu je stále problematická. Vyplatí se, až když vůz ujede více než 100 kilometrů denně. Což je vzhledem k dojezdu snad s výjimkou taxislužby jen málo pravděpodobné. Elektromobily sice celkově vytvoří více emisí než běžná benzinová auta, výhodou však zůstává, že emise vznikají v elektrárnách mimo centra měst. "Nejúčinnější a ekonomicky nejvýhodnější je tak stále moderní vznětový pohon. Řidič jezdící po městě neudělá chybu s volbou zemního plynu, jemuž zatím nahrává absence spotřební daně," říká Vaculík.

Úspora pro úřady

Testy reálné spotřeby ukazují, že čím úsporněji se vůz tváří v dokumentech, tím vyšší je jeho spotřeba v reálu. Platí to jak pro hybridy, tak pro extrémně úsporné diesely.

Za vším stojí snaha automobilek vykázat před úřady co nejnižší spotřebu a emise, reálný provoz je tolik nezajímá. "Výrobci používají třeba extrémně dlouhé převody. Řidič ale nechce poslouchat dunění podtočeného motoru a podřadí," říká Vaculík. Proto u různých extraúsporných verzí, jejichž zpřevodování je naladěno přesně na měřicí cyklus, bývá rozdíl mezi praktickou a udávanou spotřebou i v desítkách procent. Něco podobného představuje systém stop-start. V laboratoři vůz často a poměrně dlouho stojí, z toho pak vychází úspora paliva, kterou výrobci prezentují v reklamách. V reálném provozu ale taková situace nastane málokdy i v městském provozu.

- 56 % úspornější hybrid

ve městě si hybridní pohon nárokuje o více než polovinu méně paliva než srovnatelný benzinový motor. Stejnou měrou klesají i emise.

Alternativní pohon versus auta na benzin

Hybrid: Toyota Prius

+ úspora paliva v městském provozu (až o padesát procent oproti stejně výkonnému benzinovému motoru), tichý provoz, cena jen o několik tisíc korun vyšší než u srovnatelných vozů s naftovým motorem

- všechny výhody pohonu se ztrácí při dlouhých cestách po dálnici, kde je spotřeba vozu prakticky stejná jako s čistě benzínovým pohonem

Elektromobil: Nissan Leaf

+ nulové emise, nízké náklady na elektřinu (sto kilometrů elektromobily zvládnou při využití nočního proudu za zhruba 50 Kč)

- dlouhé a složité nabíjení, malý dojezd

Start-stop systém: Hyundai i30

(systém, který vypne motor, pokud vůz zastaví a znovu jej zapne při sešlápnutí plynu)

+ úspora paliva na cestách s častým stáním na semaforech a v kolonách

- u některých systémů horší reakce systému, mizivý efekt u delších cest

CNG: Mercedes Benz B

+ představba za rozumnou cenu, (v průměru 60 tisíc Kč)

- menší dojezd, omezený počet čerpacích stanic, omezení provozu

Nafta: Volkswagen Passat

+ nízká spotřeba i při větší zátěži

- zpravidla vyšší cena vozu proti benzínu a proto problematická návratnost investice, v některých případech se nafta vyplácí, jen pokud řidič najede více než 50 tisíc kilometrů ročně.

LPG: Škoda Octavia

+ nízká cena paliva, nízká cena přestavby ( 20 až 40 tisíc korun, Škoda Octavia na LPG stojí 403 900 korun)

- omezení při vjezdu do garáží, pokles výkonu.

Biopaliva: Saab 9-3

+ Nižší cena za litr, menší závislost na výrobcích ropy

- Vyšší spotřeba, malá dostupnost paliva v Česku

Jak šetřit palivo

Mít vozidlo přiměřené velikosti, každý kilogram navíc a každý nárůst odporu vzduchu je znát na spotřebě.
Jezdít předvídavě, vyhnout se zbytečně prudké akceleraci a brždění. Klimatizaci užívat s rozvahou.
Včas přeřazovat na vyšší převodový stupeň, motor zbytečně nevytáčet.
Vyhnout se zbytečně krátkým cestám. Motor se nestihne zahřát, roste spotřeba i opotřebení.
Udržovat doporučený tlak v pneumatikách a vyhnout se velkým profilům kol, i ty totiž zvyšují spotřebu.

AUTOR: Roman Šitner
AUTOR-WEB: www.ihned.cz